Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 452,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 18 452,60 Kč od 3. 7. 2025 do zaplacení, a to do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 434,22 Kč k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 12.9.2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 994,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 482,91 Kč od 16.8.2024 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 14.5.2022 smlouvu ke službě [Anonymizováno], součástí smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně a současně smlouvu o splátkovém limitu. Na základě této smlouvy byla žalovanému zřízena služba [Anonymizováno] nákupní účet. Dne 2. 5. 2024 dále uzavřel žalovaný se žalobkyní Dohodu o restrukturalizaci dluhu, jejímž sjednáním došlo ke změně podmínek splácení neuhrazených měsíčních vyúčtování žalovaného. Na základě Dohody byl restrukturalizován dluh žalovaného prostřednictvím nově dohodnutého splátkového kalendáře. V důsledku uzavření této dohody, předchozí rámcové smlouvy včetně všech příloh zanikly. Na základě dohody se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit dlužnou jistinu ve výši 18 452,60 Kč ve 22 splátkách ve výši 1 016,37 Kč splatných vždy k 15. dni následujícího kalendářního měsíce. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný požádal elektronickým podepsáním návrhu smlouvy žalobkyni o její uzavření. Podpis návrhu byl připojen na základě zadaného kódu, který byl žalovanému zaslán prostřednictvím SMS. Žalobkyně tento návrh akceptovala elektronickým podpisem pověřeného pracovníka. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky. Žalovaný v období od 2.5.2024 do 31.7.2024 neuhradil z částky 19 482,91 Kč ničeho. Dle obchodních podmínek vzal žalovaný na vědomí, že pro případ prodlení má žalobkyně nárok na úhradu poplatku z prodlení, a to pro případ prodlení do 5 dnů po splatnosti v částce 150 Kč, do 10 dnů po splatnosti ve výši 250 Kč, do 15 dnů po splatnosti částku 350 Kč, do 20 dnů po splatnosti částku 450 Kč, do 25 dnů po splatnosti částku 550 Kč a do 30 dnů a více po splatnosti pak 650 Kč plus 10 % z celkové vyúčtované ceny nebo ceny objednávky. Žalovanému byl tedy poskytnut úvěru ve výši 19 482,91 Kč, na poplatcích mu bylo účtováno 3 511,38Kč ( poplatky z prodlení ve výši 3 412,38Kč a poplatek za služby [Anonymizováno] účet ve výš 99 Kč). Žalobkyni tak vznikla pohledávka z dohody se splatností 15.8.2024 ve výši 22 994,29 Kč ( jistina 19 482,91Kč a smluví pokuta ve výši 3 511,38 Kč, kterou však žalobkyně neuplatňuje). Žalovaný tuto částku neuhradil ani přes písemnou upomínku ze dne 25.6.2025.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci se konalo ústní jednání dne 12.3.2026, kdy žalovaný se k jednání, přestože byl řádně a včas předvolání, nedostavil. Žalobkyně se dostavila. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne 14.5.2022 smlouvu k službě [Anonymizováno] účet, kterou se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovaného [Anonymizováno] účet s úvěrovým limitem. Z článku I. bodu 1.2 vyplývá, že po uzavření smlouvy společnost zpřístupní zákazníkovi v rámci služby Twisto účet startovací finanční limit, kdy nutnou podmínkou navyšování je skutečnost, že zákazník bude řádně splácet poskytnuté finanční prostředky v souladu s touto smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami služby [Anonymizováno] účet (dále jen „obchodní podmínky“), které tvoří nedílnou součást této smlouvy. Z článku I. bodu 1.5 dále vyplývá, že výše zápůjční úrokové sazby a výše roční procentní sazby nákladů jsou uvedeny v obchodních podmínkách. Z článku II. bodu 2.1 soud dále zjistil, že práva a povinnosti smluvních stran se měly řídit přednostně ustanoveními této smlouvy a dále obchodními podmínkami, které jsou její nedílnou součástí. Zákazník (žalovaný) podpisem této smlouvy současně potvrzuje, že obchodní podmínky převzal, seznámil se s nimi, bez výhrad s nimi souhlasí a zavazuje se je dodržovat. Smluvní strany se dohodly, že žalobkyně je oprávněna měnit obchodní podmínky způsobem v nich uvedeným. V rozsahu, v jakém nejsou práva a povinnosti žalobkyně a žalovaného upraveny v této smlouvě včetně obchodních podmínek, použijí se přiměřeně obecná a nejbližší ustanovení této smlouvy, dále závazné právní předpisy a obchodní zvyklosti. Zákazník podpisem této smlouvy současně potvrzuje, že převzal dokument nazvaný Zpracování osobních údajů, seznámil se s pravidly zpracování a poskytování osobních údajů uvedenými v tomto dokumentu, bez výhrad s nimi souhlasí a zavazuje se je dodržovat. Dokument nazvaný Zpracování osobních údajů je přílohou této smlouvy a tvoří její nedílnou součást. V článku 2.6 smlouvy strany dále ujednaly, že v případě, že žalovaný řádně a včas neuhradí jakékoliv zaslané a splatné vyúčtování, respektive pokud žalovaný neuhradí alespoň 10 % z částky všech dosud nesplacených čerpání, stane se vyúčtování splatným v celém rozsahu a žalovanému vznikne povinnost uhradit žalobkyni, kromě dlužné částky, také účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, jejíž výše se opět bude odvíjet od délky prodlení její platby, a zákonný úrok z prodlení s tím, že výše účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut je uvedena v Obchodních podmínkách. Celkové smluvní sankce budou vždy účtovány maximálně do výše 50 % aktuální dlužné částky.
5. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 14.5.2022 má soud za prokázané, že žalobkyně tuto uzavřela se žalovaným, když na základě této smlouvy dohodli účastníci úvěrový limit ve výši 52 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit formou měsíčních splátek ve výši 4 596,43 Kč, s úrokovou sazbou 12,1 %, RPSN byla 12,8 % dále byly sjednány poplatky za prodlení se zaplacením ve výši tak, jak je tvrzeno v žalobě.
6. Z dohody o restrukturalizaci dluhu ze dne 2.5.2024 má soud za prokázané, že tuto uzavřela žalobkyně s žalovaným, když na základě této dohody účastníci sjednali, že nahrazuje smlouvu o twisto účtu ze dne 14.5.2022, jakož i rámcovou smlouvu o splátkovém limitu ze dne 13.5.2022, aktuální dlužná částka představuje 18 452,60 Kč a žalovaným se tuto zavázal uhradit ve 22 měsíčních splátkách po 1 016,37 Kč. Z ceníku žalobkyně má soud za prokázané poplatky za vedení účtu a dále pak poplatky za prodlení tak, jak byly uvedeny v žalobě. Z vyúčtování služeb za květen 2024 až červenec 2024 má soud za prokázané platby, které žalovaný prostřednictvím karty žalobce uhradil, jakož i výši poplatků, která byla žalovanému vyúčtována. Z výzvy ze dne 2.5.2024, ve spojení s podacím lístkem, má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala.
7. Podáním doručeným soudu ze dne 28.1.2026 žalobkyně doplnila, jakým způsobem měla být prověřována úvěruschopnost žalovaného.
8. Ve věci se pak konalo ústní jednání dne 12.3.2026, při kterém byla žalobkyně poučena mimo jiné o povinnosti prokázat, jakým způsobem s odbornou péčí ověřila a prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně k tomuto uvedla, že prověřila výši závazku a platební morálku žalovaného nejdříve z databází, tzv. úvěrových registrů umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž v rámci těchto databází žalobkyně nezjistila o žalovaném žádné negativní informace. Na základě informací, které uvedl žalovaný před uzavřením smlouvy k službě Twisto, vycházela žalobkyně z tvrzení žalovaného o příjmu 25 000 Kč, měsíčních výdajích 8 000 Kč, splátek mimo žalobkyni 6 000 Kč s tím, že žalovaný je zaměstnaný a bezdětný. K tomuto tvrzení žalobkyně předložila listinu vyhotovenou samotnou žalobkyní, kde byly tyto údaje o žalovaném uvedeny. K prokázání tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalobkyně žádné další důkazy nepředložila, a to ani poté, co byla ze strany soudu při ústním jednání poučena ve smyslu ustanovení § 118a) odst. 1, 3 o. s. ř.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je důvodný pouze zčásti, neboť žalobkyně neprokázala svá tvrzení o tom, že dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru při respektování rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Žalobkyně skutková tvrzení ohledně splnění této povinnosti omezila toliko na její interní výstup, v kterém byly uvedeny informace o příjmu žalovaného a jeho výdajích, kdy z této listiny v žádném případě nelze dojít k závěru, že si žalobkyně obstarala a měla k dispozici nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace od žalovaného jako spotřebitele a zároveň, že provedla lustraci v příslušných databází, na které poukazovala. Žalobkyni se nepodařilo ani prokázat, že se dostatečně zabývala a posuzovala schopností žalovaného splácet úvěr a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, když z jejich tvrzení a doložených důkazů toto žádným způsobem nevyplývá. Tuto povinnost žalobkyně nesplnila ani po poučení ve smyslu ustanovení § 118a) odst. 1, 3 o. s. ř. Za této situace je zřejmé, že nelze dojít k závěru, že by žalobkyně postupovala v souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016, o čemž svědčí ostatně i skutečnost, že žalovaný řádně a včas úvěr nesplácel. Smlouva tak byla posouzena jako absolutně neplatné právní jednání a nárok žalobkyně byl posouzen pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 18 452,60 Kč, přičemž žalovaný z této neuhradil ničeho. Soud tak požadavek žalobkyně posoudil z titulu práva na vrácení bezdůvodného obohacení, které po zohlednění platby ze strany žalovaného představuje částku 18 452,60 Kč. Soud taktéž žalobkyni přiznal i úrok z prodlení od data následujícího po uplynutí lhůty, která byla žalovanému po výzvě k úhradě ze dne 25.6.2025 stanovena od 3.7.2025 (§ 1970 občanského zákoníku) tak, jak je uvedeno pod výrokem I. toho rozsudku, ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta.
12. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a s přihlédnutá poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci soud přiznal žalobkyni právo na náhradu 60 % účelně vynaložených nákladů řízení (nutno zohlednit i požadované a přiznané příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku). V případě plného úspěchu by náklady spočívaly v soudním poplatku 920Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 200 Kč za tři úkony právní služby á 400 Kč/úkon realizovaných před podáním návrhu ve věci ( převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Náklady dále představuje odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 za 1 úkony právní služby – účast při jednání v částce 2 020 Kč a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková částka nákladů by tak představovala částku 5 723,76 Kč, při zohlednění toho, že žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze z části, náleží žalobkyni částka 3 434,22 Kč.
13. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 2 o. s. ř. a stanovil běžnou třídenní lhůtu. [adresa] plnění u nákladů řízení pak v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.