Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 287 686,55 Kč s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 287 686,55 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 287 686,55 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 50 358,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 287 686,55 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba]. dne [datum] smlouvu o úvěru č. [č. účtu], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 767 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci společně s úrokem ve výši 10,99 % ročně a s poplatkem za pojištění ve výši 538 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, dostal se do prodlení s úhradou splátek, načež věřitel úvěr v souladu se smluvním ujednáním zesplatnil ke dni 5. 3. 2025 přípisem ze dne 5. 3. 2025. Žalovaný úvěr neuhradil a na výzvy nereagoval. Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce. Žalovaný dluží 287 686,55 Kč, přičemž tato částka představuje nesplacenou jistinu úvěru, a dále úrok ve výši 10,99 % ročně a zákonný úrok z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud vzal za prokázané, že žalovaný a společnost [právnická osoba]. uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, v níž projevili vůli zavázat se na straně věřitele poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 300 000 Kč a na straně žalovaného tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 10,99 % ročně z dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 767 Kč splatných k 20. dni v měsíci, a hradit poplatek za pojištění ve výši 538 Kč měsíčně. Žalovaný úvěr čerpal v plné výši dne [datum]. Úvěr řádně nesplácel a dostal se do prodlení s úhradou splátek, přičemž věřitel jej přípisem ze dne 1. 2. 2025 vyzval k úhradě dlužné částky a upozornil na možnost zesplatnění. Následně byl úvěr přípisem ze dne 5. 3. 2025 zesplatněn. Pohledávka byla poté postupně postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámeními ze dne [datum] a [datum]. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.
4. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru a rovněž z pohybů na osobním účtu žalovaného. Žalobkyně z výpisu z účtu porovnávala pravidelné měsíční příjmy žalovaného s jeho měsíčními náklady na živobytí a výší úvěrové splátky. Žalobkyně prověřila veřejné registry a rejstříky, konkrétně insolvenční rejstřík, CEE, SOLUS a NRKI a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.
5. Uvedené skutečnosti jsou prokázány smlouvou o úvěru ze dne [datum], z níž vyplývá výše úvěru, úrokové sazby a splátek, výpisy z úvěrového účtu, z nichž plyne čerpání úvěru a průběh splácení, přípisy věřitele ze dne 1. 2. 2025 a 5. 3. 2025, jimiž byl žalovaný vyzván k úhradě a byl úvěr zesplatněn, a dále smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] a oznámeními o postoupení pohledávky ze dne [datum] a [datum].
6. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť věřitel se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky včetně poplatku za pojištění. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se splácením úvěru, věřitel oprávněně úvěr zesplatnil ke dni 5. 3. 2025. Nezaplatil-li žalovaný v tento den, ocitl se ode dne následujícího v prodlení podle § 1968 věty první o. z. a žalobci proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. z neuhrazené jistiny. Soud rovněž uzavřel, že původní věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých údajů a prověření v dostupných registrech, a proto byly splněny i podmínky stanovené § 86 zák. o spotřebitelském úvěru.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 50 358,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 385 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 287 686,55 Kč sestávající z částky 9 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 730 Kč ve výši 6 243,30 Kč.