Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 90 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 90 700 Kč od 15. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 135 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že dne [datum] provedla žalobkyně podle zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu odtah vozidla žalovaného, které bylo následně umístěno na odtahovém parkovišti. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení poplatku za odtah ve výši 1 900 Kč, částky 250 Kč za střežení vozidla první až třetí den, 400 Kč za čtvrtý až 180 den a 50 Kč za každý následující den po 180. dni od odtahu vozidla. Žalovaný však žalobkyni neuhradil ničeho. K datu podání žaloby tak dlužná částka činí 90 700 Kč (odtah a parkovné za 567 dní s odpočtem částky 2 100 Kč, za níž bylo vozidlo dne [datum] prodáno).
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z protokolu o odtahu vozidla č. [hodnota] bylo zjištěno, že dne [datum] byl z adresy [adresa] odtažen osobní automobil značky [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ [SPZ] podle § 19b odst. zákona č. 13/1997 Sb. Z výpisu ze statutu vozidla při jeho odtahu bylo zjištěno, že provozovatelem a vlastníkem uvedeného vozidla je žalovaný.
4. Z nařízení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne 12. 2. 2013, ve znění účinném od 1. 4. 2013, vyplývá, že v případě úplného odtahu činí cena 1 900 Kč, v případě neúplného odtahu částku 1 250 Kč a v případě zpětného odtahu částku 3 800 Kč. Dále jsou v nařízení uvedeny ceny za služby odtahových parkovišť, a to 250 Kč za první až třetí započatý den, 400 Kč za čtvrtý až sto osmdesátý den a 50 Kč za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla.
5. Z výzvy k úhradě dlužné částky ve spojení s dodejkou vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení dlužné částky.
6. Žalovaný v řízení netvrdil, a ani jinak to nevyšlo najevo, že by na svůj dluh cokoli zaplatil, soud tedy vycházel z toho, že neuhradil ničeho.
7. Na základě shora uvedeného posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyně provedla odtah vozidla, které nesmělo být po dobu více než 6 měsíců provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky podle § 19d zák. č. 13/1997 Sb, a proto žalovanému dle uvedeného ustanovení vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady za nucený odtah tohoto vozidla a parkovné.
8. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 135 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 535 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.