Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 958,25 Kč s úrokem ve výši 17,4 % ročně z částky 44 115,56 Kč od 14. 4. 2025 do 11. 5. 2025, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 44 115,56 Kč od 24. 4. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 44 115,56 Kč od 12. 5. 2025 do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným za období od 10. 1. 2025 do 13. 4. 2025 částkou 1 860,97 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 14. 4. 2025 do 1. 6. 2025, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 5 000 Kč od 24. 4. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 5 000 Kč od 2. 6. 2025 do zaplacení a s úrokem kapitalizovaným za období od 1. 1. 2025 do 13. 4. 2025 částkou 252,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 639 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 50 958,25 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 44 115,56 Kč, nesplacené jistiny kontokorentu ve výši 5 000 Kč a částky 1 842,69 Kč představující nepovolený debet na běžném účtu, spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. [IBAN] na částku 80 000 Kč, kterou žalovaný čerpal, a dne [datum] smlouvu o poskytnutí kontokorentu na částku 5 000 Kč. Žalovaný byl povinen hradit měsíční splátky úvěru ve výši 4 000 Kč, počínaje [datum], a udržovat kontokorent v rámci sjednaného limitu. Od února 2025 žalovaný přestal splácet úvěr i kontokorent, proto žalobkyně dne 14. 4. 2025 oba závazky zesplatnila.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [IBAN] na částku 80 000 Kč s úrokovou sazbou 17,4 % ročně, splatnou v pravidelných měsíčních splátkách po 4 000 Kč, počínaje [datum], s předpokládaným termínem splacení 10. 12. 2025. Dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí kontokorentu na částku 5 000 Kč. Žalovaný úvěr i kontokorent čerpal v plné výši. Od splátky splatné dne [datum] žalovaný úvěr nehradil, stejně tak nevyrovnal kontokorent. Žalobkyně dne 14. 4. 2025 vyzvala žalovaného k úhradě dluhu a zesplatnila oba závazky. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka na úvěru 44 115,56 Kč a na kontokorentu 5 000 Kč, dále žalovaný dlužil 1 842,69 Kč z nepovoleného debetu.
4. Tyto skutečnosti jsou prokázány smlouvou o úvěru č. [IBAN] ze dne [datum], dodatkem č. [hodnota] k rámcové smlouvě, smlouvou o kontokorentu ze dne [datum], rámcovou smlouvou č. [hodnota], obchodními podmínkami [Jméno žalobkyně]., výpisem z účtu žalovaného, přehledem plateb úvěru a kontokorentu, splátkovým kalendářem, zesplatňujícím dopisem ze dne 14. 4. 2025 a předžalobní výzvou.
5. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky a žalovaný se zavázal je vrátit a zaplatit úroky. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se splácením více než dvou splátek a neplnil ani po dodatečné lhůtě, žalobkyně oprávněně zesplatnila úvěr i kontokorent a požaduje jejich úhradu. Od dne následujícího po zesplatnění se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.), žalobkyni proto vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.).
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 639 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 039 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.