34 C 289/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 139 254 Kč s úrokem ve výši 72,85 % ročně z částky 10 000 Kč od 23. 5. 2025 do 15. 6. 2025 ve výši 4 654,80 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 100 000 Kč od 16. 6. 2025 do zaplacení, nejvýše však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 5. 2025 dosáhne částky 371 635 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 122 014 Kč od 23. 5. 2025 do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru č. [hodnota] dne [datum]. Na podkladě této smlouvy dne [datum] poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 72,85 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 7 353 Kč splatných vždy k 17. dni daného kalendářního měsíce počínaje březnem 2025.

3. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila schopnost žalované hradit úvěr z dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka. Dále ověřila úvěrovou historii v databázi SOLUS a nebankovním registru klientských informací.

4. Žalovaná neplnil řádně podmínky smlouvy, nezaplatila ani první splátku úvěru. V důsledku jejího prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s čl. 6.3 smlouvy, kde bylo ujednáno, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části v délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru.

5. Než došlo k zesplatnění, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč dle bodu 6.1 smlouvy, v níž byla ujednána ve prospěch žalobkyně smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů, kdy žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty za splátky č. 1 a 2, dále jí vzniklo právo na zaplacení „náhrady nákladů“ vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy, kde byla sjednána povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, kdy se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením náhrady nákladů splátek č. 1 a 2.

6. K zesplatnění celého úvěru došlo [datum]. V souladu s ujednáním bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí tzv. nové jistiny úvěru, která dosáhla výše 118 141,76 Kč. Dále byla sjednána povinnost žalované zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši z nové jistiny úvěru do jejího úplného zaplacení. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den jejího zesplatnění, bude povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od [datum] až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a že tento úrok běží po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby jejího úplného zaplacení.

7. Žalobkyně proto požaduje zaplacení nové jistiny úvěru ve výši 118 141,76 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč (2 x 499 Kč), náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč), smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru od 23. 5. 2025 do 14. 10. 2025, kterou kapitalizuje částkou 17 012,16 Kč, dále úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající původní jistině úvěru ve výši 100 000 Kč od 23. 5. 2025 do zaplacení, který je ve smlouvě sjednán v sazbě 72,85 % ročně do 15. 6. 2025 a od 16. 6. 2025 pouze v sazbě 12 % ročně, nejvýše však do částky 371 635 Kč.

8. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

9. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru č. [hodnota], v níž projevili vůli zavázat se na straně žalobkyně poskytnout žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do výše 100 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Došlo k tomu tak, že dne [datum] žalovaní vyplnila formulářový návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota], kdy téhož dne od žalobkyně převzala předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru obsahujícím stejné parametry jako smlouva, a žalobkyně dne [datum] písemný návrh žalované podepsala a [datum] jí o tom zaslala oznámení se splátkovým kalendářem. Ještě předtím si opatřila výpis záznamů z registru SOLUS, v němž není veden záznam o čerpání jiného úvěru, žalovaná vyplnila žalobkyni dotazník, v němž uvedl, že má příjem ze zaměstnání 31 100 Kč, její životní náklady činí 4 860 Kč (životní minimum) a náklady na bydlení činí 5 196 Kč, s dalšími výdaji celkem 10 154 Kč.

10. Účastníci si ve smlouvě domluvili výši úvěru na 100 000 Kč, který měl být splácen v 48 měsíčních splátkách po 7 396 Kč splatných k 14. dni daného měsíce při nominální úrokové sazbě 72,85 % ročně. Celkově mělo být zaplaceno 309 696 Kč. Pro případ prodlení žalované s hrazením splátek úvěru si strany sjednaly právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení delším 30 dnů a právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vzniknou v souvislosti s prodlením žalované při prodlení žalované se zaplacením té které splátky delším 15 dnů ve výši 200 Kč za jednu splátku. Při prodlení s úhradou kterékoli splátky delším 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění celého úvěru. Splatnými se též stávají veškeré úroky, smluvní pokuty a náhrady nákladů, přičemž dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru se ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru, jež je splatná nejpozději v den zesplatnění úvěru. Při jejím nezaplacení vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně poskytla žalované dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] částku 100 000 Kč, dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných splátek č. 1 a 2, dne [datum] ji vyzvala k úhradě dlužných splátek č. 1 až 3. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k okamžité úhradě dlužného úvěru a vyčíslila novou jistinu úvěru. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ji, že nebude-li uhrazeno dobrovolně, obrátí se na soud se žalobou. Žalovaná žalobkyni na pohledávku nic nezaplatila.

11. Projevy vůle účastníků k uzavření úvěrové smlouvy jsou prokázány z návrhu na uzavření úvěrové smlouvy na č. l. 6 a oznámením o schválení úvěru ze dne [datum] na č. l. 9, základní parametry úvěru jsou sjednány ve smlouvě v části A. Shora uvedené smluvní pokuty a práva žalobkyně vyplývající ze zesplatnění úvěru jsou sjednány ve smluvních ujednáních v čl. 6.1 (smluvní pokuta ve výši 499 Kč), čl. 6.2 (právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč), čl. 6.3 písm. b) (zesplatnění úvěru při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší 65 dnů), čl. 6.4 (zesplatnění úroků a jejich přičtení k nové jistině úvěru) a čl. 6.5 (ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně při nezaplacení nové jistiny úvěru). Skutečnost, že žalobkyně poskytla žalované předsmluvní formulář, v němž jsou zachyceny podstatné náležitosti smlouvy, je prokázána předsmluvním formulářem na č. l. 21, prověřování majetkových poměrů žalovaného je prokázáno hodnocením klienta na č. l. 25, výpisem záznamů z registru SOLUS na č. l. 33 a výpisem z nebankovního registru klientských informací na č. l. 46. Také vyplněným dotazníkem a předloženými potvrzeními o transakci (zaplacení mzdy na účet žalované). Poskytnutí peněz je prokázáno dokladem o vyplacení úvěru na č. l. 34, výzvy žalobkyně jsou prokázány dopisy na č. l. 19 a 20; zesplatnění úvěru dopisem na č. l. 17 a předžalobní upomínka dopisem na č. l. 15.

12. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že projevy vůle účastníků směřovaly k uzavření úvěrové smlouvy podle § 2395 o. z., v níž žalovaná vystupoval v pozici úvěrované a spotřebitelky podle § 419 o. z. a žalobkyně v pozici úvěrující a podnikatelky podle § 420 odst. 1 o. z., nicméně se jedná o smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle §§ 580 a 588 o. z. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud přihlíží i bez návrhu.

13. K tomuto závěru vede skutečnost, že žalobkyně poskytuje úvěry jako nebankovní instituce a je zřejmé, že osoby, které o úvěr žádají, by na bankovní produkty nedosáhly. Poskytovány jsou relativně nízké částky a z obojího je zřejmé, že žadatelé o úvěry jsou zpravidla v poměrně tíživé situaci. Žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěrů a její konání, pokud požaduje úroky z půjčené částky významně vyšší než obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí, jako podnikání prováděné za podmínek společností obecně vnímaných jako nespravedlivé a dobrým mravům odporující. Smlouvy obsahují řadu nepřípustných anebo sice obecně přípustných, ale pro žalovanou jako spotřebitelku krajně nevýhodných ustanovení, z nichž každý, vyskytoval-li by se ve smlouvách samostatně, by vedl k závěru toliko o částečné neplatnosti smluv, nebo by mohl být odstraněn materiálními korektivy, např. v podobě moderace smluvní pokuty, ale jejich souběh a současné uplatnění v jedné smlouvě vedou k závěru o takové nerovnováze v právech a povinnostech stran smluvního vztahu, že není možné celý obchod hodnotit jinak než jako nemravný. Smlouvy byly uzavřeny adhezním způsobem, žalovaná akceptovala formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohla reálně ovlivnit. Na tom nic nemění ani to, že formálně vzato návrh na uzavření smlouvy učinila žalovaná. Žalovaná se měla zavázat zaplatit úrok ve výši nominální roční úrokové sazby 72,85 % ročně, což více než trojnásobně přesahuje roční procentní sazbu nákladů na úročené úvěry z krátkodobých pětiletých úvěrů, které se na bankovním trhu poskytovaly v sazbě cca 10 až 15 % ročně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005).

14. Ujednání o úrocích z úroků je ujednáním obecně přípustným podle § 1806 věty první o. z., nicméně v souzeném případě umocňuje nerovnováhu stran smluvního vztahu tím, že nezaplacené úroky přirostou k jistině úvěru splatné v náhradní lhůtě při zesplatnění úvěru, čímž se fakticky zajišťuje úročení úroku zákonným úrokem z prodlení. Vezme-li soud v potaz, že nezaplacení tzv. nové jistiny úvěru je vedle úročení původní jistiny běžným úrokem a úročením nové jistiny zákonným úrokem z prodlení kryto rovněž smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru, je závěr o nepřiměřené nerovnováze práv a povinností smluvních stran namístě.

15. Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat, že by žalobkyně uzavřela spolu se žalovanou smlouvu i bez sjednání vedlejších ujednání týkajících se smluvních pokut a náhrady vedlejších, ale akcesorických ujednání týkajících se smluvních pokut, paušálních nákladů spojených s vymáháním a úrocích z úroků, nelze část smlouvy týkající se úroků oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 obč. zák. a další.

16. Aplikace § 1802 o. z. či též obecnějších § 1792 odst. 1 a § 577 o. z. je však v právních vztazích se spotřebiteli vyloučena. Soud je povinen k eurokonformnímu výkladu § 577 o. z., (jakož i § 1802 o. z. a § 1792 odst. 1 o. z.). Přitom dle čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, dle něhož členské státy stanoví, že nepřiměřené podmínky použité ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazné a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných nepřiměřených podmínek, je třeba vykládat v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jež vnitrostátnímu soudu umožňuje, aby při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule (rozsudek SDEU ze dne 14. 6. 2012, ve věci C-618/10, Banco Español de Crédito SA). Je tomu tak proto, že pokud by vnitrostátní soud mohl měnit obsah zneužívajících klauzulí v takové smlouvě, došlo by k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele (srov. bod 69 odůvodnění) jakož i k poskytování rozdílné úrovně ochrany spotřebitele napříč členskými státy. Vnitrostátní soud má proto ověřit, jaká použitelná vnitrostátní pravidla se na jím řešený spor uplatní, a učinit vše, co spadá do jeho pravomoci, s tím, že vezme v úvahu veškeré vnitrostátní právo a použije metody výkladu jím uznané, aby zajistil plnou účinnost čl. 6 odst. 1 zmíněné směrnice (srov. bod 72 odůvodnění). V souzené věci to znamená provést teleologickou redukci § 577 části věty před středníkem o. z. a § 1802 o. z. ve smyslu zúžení hypotézy těchto právních norem tak, aby nedopadaly na právní vztahy spotřebitelů s podnikateli.

17. Použití těchto ustanovení – nehledě na souvislost s evropským právem – v obdobných případech jako je tento brání též § 6 odst. 2 věta první o. z. V pozadí úvahy o nemravnosti nepřiměřeně vysokých úroků zpravidla přesahujících trojnásobek běžných úroků poskytovaných bankami, stojí skutková domněnka, dle níž osoby snažící se o uzavření úvěrové či obdobné smlouvy se zjevně nepřiměřeným vysokým úrokem se zpravidla nacházejí ve finanční tísni, přičemž poskytnutí peněz za nepřiměřený úrok je zneužitím jejich životní situace. Žalobkyně přitom smlouvy se shora uvedeným obsahem uzavírá dlouhodobě i navzdory tomu, že jako podnikatelce v oboru poskytování spotřebitelských úvěrů jí právní názory na výši úroku musejí být známy. Jelikož je žalobkyně podle § 6 odst. 1 o. z. povinna jednat v právním styku poctivě, znamená to mimo jiné to, že by neměla uzavírat smlouvy o zápůjčkách v nemravné výši. Použití § 1802 o. z. pak žalobkyni staví do situace, kdy může spoléhat buď na to, že její dlužník, jež se sám zřejmě nachází ve finanční tísni, jí nemravně úročenou zápůjčku vrátí, nebo výše úroku bude soudem moderována na obvyklou sazbu. Takový přístup představuje doslova pobídku žalobkyni, aby ve své praxi pokračovala a tím ze svého nepoctivého jednání v rozporu s § 6 odst. 2 větou první o. z. těžila.

18. Jednou z povinností poskytovatele úvěru je posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Podle § 84 odst. 1 věty druhé a třetí zákona o spotřebitelském úvěru může poskytovatel vyzvat spotřebitele k vysvětlení nebo doplnění jím poskytnutých údajů a dále je povinen jím poskytnuté údaje ověřit způsobem přiměřeným dané situaci. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. V souzené věci přitom bylo zřejmé, že žalovaná vydělává v čistém kolem 33 000 Kč měsíčně. Při uzavírání smlouvy v dotazníku žalobkyně uvedla žalovaná zcela nerealistické údaje týkající se svých životních nákladů, aniž by žalobkyně požadovala vysvětlení či doplnění těchto údajů, případně sdělení, proč tyto náklady jsou tak nízké. Pro žalovanou vyhradila částku 4 860 Kč, která představuje částku životního minima podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb., které ale nelze chápat jako standardní výši výdajů žalovaného (člena domácnosti), ale naprosté minimum nezbytné pro zajištění základních potřeb. Běžný spotřebitel ale zpravidla nehospodaří tak, aby vyžil toliko z částky životního minima, a proto by nemělo být k výdajům žadatelů o úvěr přistupováno tak, že jakákoli částka přesahující sumu životního minima bez ohledu na skutečné výdaje žadatele může sloužit k úhradě splátek poskytnutého úvěru. S otazníkem jsou pak i náklady na bydlení uvedené žalovaným.

20. Jsou proto souběžně dány důvody pro vyslovení neplatnosti smlouvy též podle § 87 odst. 1 z důvodu uvedeného v § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, kdy nehledě na dikci druhé věty § 87 odst. 1 zmíněného zákona je třeba splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele zkoumat z úřední povinnosti (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance).

21. V posuzované věci došlo ke sjednání nemravně vysokého úroku, soud není oprávněn tato ujednání nahradit úrokem běžným dle vlastního spravedlivého uvážení, protože použití § 557 části věty před středníkem o. z. a též § 1802 o. z. na souzenou věc brání čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS. Protože ujednání o úrocích je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, je smlouva neplatná.

22. Jelikož je smlouva neplatná, má žalobkyně právo na vrácení toho, co plnila podle § 2993 věty první o. z. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 100 000 Kč, žalovaná jí nic nevrátila, a proto má žalobkyně právo na zaplacení částky 100 000 Kč.

23. K zaplacení této částky vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byla proto povinna podle § 1958 odst. 2 o. z. zaplatit bez zbytečného odkladu, tedy do [datum]; nestalo-li se tak, ocitla se žalovaná od 23. 5. 2025 v prodlení podle § 1968 věty první o. z. a žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Pokud jde o žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení smluvních pokut, jsou tato ujednání pro jejich akcesoritu ke smlouvám o úvěru rovněž neplatná, a tudíž žalobkyně nemá právo na jejich zaplacení. Soud proto žalobu zamítl, pokud jde o nárok na zaplacení smluvních pokut, paušálních náhrad spojených s vymáháním jednotlivých splátek a dále v části, v níž žalobkyní tvrzený nárok na vrácení úvěrů s příslušenstvím přesahuje přisouzené bezdůvodné obohacení s příslušenstvím.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná má nad žalobkyní převažující procesní úspěch, avšak jelikož jí žádné náklady řízení nevznikly, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.