Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 75 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 75 000 Kč od 20. 1. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 72 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 27 944,33 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 78 610,95 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 26 629,46 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 78 610,95 Kč od 22. 10. 2025 do 19. 1. 2026 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 610,95 Kč od 20. 1. 2026 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 147 000 Kč s příslušenstvím a uložil mu povinnost k zaplacení náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], IČ [IČO] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 74 064 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 69 468 Kč s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 6 420 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané částky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo dne [datum] právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila k tomuto dni na jistině 78 610,95 Kč a na dlužném poplatku 68 389,05 Kč. Žalovaný tuto částku nezaplatil, a proto žalobkyně požaduje přiznání úroku z prodlení a též úrok ve výši 15 % ročně z částky 78 610,95 Kč od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, resp. pro úhradu celého úvěru do zaplacení. Pohledávka z této smlouvy včetně příslušenství byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku, na kterou žalovaný nijak nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud vzal za prokázané, že v písemné smlouvě o spotřebitelském úvěru datované dne [datum] se právní předchůdce žalobkyně zavázal přenechat žalovanému peníze ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit a zaplatit za to právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 74 064 Kč, která je součtem kapitalizovaného úroku ve výši 69 468 Kč za období od půjčení peněz v den uzavření smlouvy do jejich předpokládaného vrácení poslední splátkou dne [datum] dle úrokové sazby ve výši 15 % ročně a poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Dále je ve smlouvě vyjádřena celková dlužná částka, což je součet jistiny a poplatku. Žalovaný dle svého prohlášení ve smlouvě peníze převzal. Dlužnou částku se zavázal zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 6 420 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že pohledávka žalobkyně vůči žalovanému byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil oznámení o postoupení pohledávky, které zaslal žalovanému doporučeně. K zaplacení žalované částky vyzvala žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou doručenou dne [datum].
4. Po právní stránce soud posoudil věc podle §§ 2395 a 2398 obč. zák. ve spojení s §§ 580 a 588 obč. zák., neboť projevy vůle právního předchůdce žalobkyně a žalovaného směřovaly k tomu, aby se právní předchůdce žalobkyně zavázal přenechat žalovanému peníze, aby je užil podle libosti a žalovaný se chtěl zavázat peníze po dohodnutém čase vrátit, zaplatit úroky a vedle toho zaplatit též další plnění označené jako poplatek za zpracování zápůjčky. Žalovaný předmět zápůjčky převzal.
5. Žalovaný se chtěl zavázat zaplatit úroky, což § 2398 obč. zák. výslovně umožňuje, ovšem v souzeném případě se jedná o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 obč. zák., a proto je smlouva neplatná. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 obč. zák. přihlíží i bez návrhu.
6. Co se týká nepřiměřené výše úroků, je třeba uvést, že soud na rozdíl od žalobkyně za úrok nepovažuje pouze kapitalizovaný úrok vyjádřený jako první z kalkulačních položek vypočtených shora a jak je výslovně označen ve smlouvě. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky vydlužiteli. V souzeném případě touto odměnou není toliko položka označená jako úrok, ale touto odměnou je součet všech kalkulačních položek „poplatku“. Tento „poplatek“ je třeba chápat celý jako kapitalizovaný úrok. Takové posouzení v obdobném případě přesvědčivě odůvodnil Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. 28 Co 33/2003, s nímž se zdejší soud ztotožňuje. Co se týká položky odměny, kterou smlouva označuje jako „poplatek za zpracování zápůjčky“, materiálně se jedná o odměnu za sjednání závazku. S pravidelným sjednáním takové odměny však občanský zákoník u smlouvy o zápůjčce nepočítá. Další kalkulační položka „poplatku“ tedy není ekonomicky vzato ničím jiným než odměnou věřitele za poskytnutí zápůjčky, a proto je třeba na ni hledět jako na součást úroku. V dané věci byla předmětem zápůjčky částka 80 000 Kč a k ní byl sjednaný úrok ve výši 74 064 Kč, tj. cca 72,3 % ročně (při anuitním splácení). Sjednaný úrok tedy daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy. Z toho důvodu ji soud považuje za rozpornou s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).
7. Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat, že by právní předchůdce žalobkyně uzavřel spolu se žalovaným i bez sjednání vedlejšího ujednání týkajícího se poplatku za zpracování zápůjčky, nelze část smlouvy týkající se úroků oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 obč. zák.
8. Smlouvu o postoupení pohledávky soud hodnotil podle § 1879 a násl. obč. zák. K postoupení je způsobilá i pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení, je však třeba, aby ve smlouvě o postoupení pohledávky byla postupována pohledávka po skutkové stránce nezaměnitelně vymezená, což je v daném případě splněno. Omyl stran smlouvy ohledně právní kvalifikace postupované pohledávky není významný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 31 Cdo 678/2009).
9. Jelikož je smlouva o zápůjčce neplatná, jsou účastníci si povinni podle § 2993 obč. zák. vrátit to, co plnili. Jelikož je v dané věci zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 80 000 Kč, přičemž dle žalobních tvrzení žalovaný zaplatil 5 000 Kč. Po zohlednění (odečtení) uhrazených částek od žalovaným přijatého plnění zůstává k vrácení 75 000 Kč.
10. K vrácení bezdůvodného obohacení vyzvala žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou z [datum], jež se v souladu se zákonnou domněnkou doručila žalovanému [datum]. Tuto výzvu soud podřadil pod § 1958 odst. 2 obč. zák. Z toho důvodu byl žalovaný povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu. Nezaplatil-li žalovaný v tento den, byl od následujícího dne ve smyslu § 1968 věty první obč. zák. v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 věty první obč. zák. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož horní hranice je limitována též žalobním petitem. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 75 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši, v níž to žalobkyně požadovala, a ve zbytku žalobu shledal nedůvodnou.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 644,24 Kč, přičemž tato částka představuje 2,04 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 51,02 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 48,98 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 880 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 147 000 Kč sestávající z částky 6 980 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 240 Kč ve výši 4 460,40 Kč.