Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky 9 158,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 31. 1. 2024 do zaplacení a částky 2 243,88 Kč, se v plném rozsahu zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v částce 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu [adresa] -město státem placené náklady zastoupení žalované ve výši, která bude určena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění
1. Žalobou, podanou 10. 12. 2024, žalobkyně uplatnila pohledávku v částce 50 995 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 43 400 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení, a to z titulu nesplaceného úvěru. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [Anonymizováno], na které si žalovaná vybrala dostupné parametry, a to výši požadovaného úvěru a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Žalovaná dále uvedla heslo pro přístup k jejímu uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovanou uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni částku 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalované. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaná byla dále žalobkyní lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalované na jí uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění [Anonymizováno] žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila svoji vůli být smlouvou vázána. Žalovaná výše uvedenými kroky dne 6. 4. 2023, 14. 5. 2023, 27. 6. 2023, 23. 8. 2023 uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], žalobkyně poskytla žalované úvěr dne 6. 4. 2023, 14. 5. 2023, 27. 6. 2023 a 23. 8. 2023, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. [č. účtu], který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena ověřovací platba. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol], jenž odpovídá rodnému číslu žalované. Žalovaná na úvěr čerpala celkem 31 000 Kč. Žalovaná se dle odst. 2.1.6. smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. (měsíčně) z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle odst. 2.1.7. smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 27. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne 27. 1. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 30. 1. 2024 a vyzvána k jeho úhradě. Dnem následujícím se žalovaná dostala do prodlení. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI smlouvy. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky, odeslané 2. 10. 2024. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 43 400 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 31 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 400 Kč, splatného dne 30. 1. 2024, to vše spolu s se zákonným úrokem z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala následující den po dni zesplatnění úvěru. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 31. 1. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 2. 10. 2024, a to v částce 7 595 Kč.
2. Podáním ze dne 7. 5. 2025 žalobkyně doplnila, že v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaná doložila, že má pravidelný příjem ze zaměstnání od zaměstnavatele [právnická osoba], a to za prosinec 2022 ve výši 19 308 Kč, za leden 2023 ve výši 20 385 Kč a za únor 2023 ve výši 20 385 Kč, dále žalovaná doložila, že má pravidelný příjem z invalidního důchodu 10 308 Kč. Výdaje doložila výpisem ze svého bankovního účtu. Žalovaná na dluh zaplatila částku 34 241,31 Kč, přičemž 12 400 Kč bylo započteno na smluvní a zbylých 21 841,31 Kč na dlužnou jistinu. Žalobkyně proto vzala žalobu částečně zpět co do částky 34 241,31 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 31. 1. 2024 do zaplacení. Dále uvedla, že smluvní pokuta byla původně chybně vypočtena z částky 31 000 Kč, správně tak mělo být pouze ze zbývající výše jistiny, tedy z částky 9 158,69 Kč, smluvní pokuta tak správně činí 2 243,88 Kč, ve zbývajícím rozsahu smluvní pokuty 5 351,12 Kč žalobkyně vzala žalobu částečně zpět.
3. V rozsahu částečného zpětvzetí žaloby soud řízení částečně zastavil usnesením ze dne 13. 5. 2025.
4. Podáním ze dne 18. 6. 2025, označeným jako „rozpor“, se žalovaná vyjádřila k podané žalobě tak, že dluh vůči žalobkyni opakovaně rozporovala a snažila se celou záležitost řešit, finanční transakce však už nemůže doložit, není vlastníkem účtu v České republice. Podáním ze dne 21. 7. 2025 žalovaná uvedla, že účet, na který byla první částka od žalobkyně zaslána ve výši 3 000 Kč, byla v plné výši vrácena, což již nemůže doložit. Dále došlo k duplicitnímu vyplacení částky 15 000 Kč, kterou obratem vrátila na účet žalobkyně. Na žádost žalované jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů.
5. Žalobkyně se k jednání nedostavila, soud proto jednal v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání rovněž nedostavila, při jednání však byla zastoupena ustanovenou zástupkyní, soud proto jednal rovněž v nepřítomnosti žalované. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, pokud jde o tvrzení obsažená v žalobě, že žalovaná poskytla žalobkyni své údaje a kopie dokladů včetně výplatnic a dokladu o výši invalidního důchodu, žalobkyně vyhotovila text smlouvy a poukázala žalované bezhotovostně částku 3 000 Kč (zjištěno z výpisu z účtu žalované u [právnická osoba].), a dále že žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení. Ostatní tvrzené skutečnosti nebyly zjištěny. Z předložených listin není zřejmé, zda mezi účastnicemi byla skutečně uzavřena smlouva a jakého obsahu, zejména jak konkrétně v daném případě žalovaná text návrhu smlouvy akceptovala. Pokud jde o otázku, zda a jak žalobkyně splnila svou povinnost dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudit (a prověřit) úvěruschopnost žadatele o úvěr, není úplně zřejmé, neboť žalobkyně o tom předložila nedostatečné listiny. Pokud by soud vycházel z předloženého textu smlouvy, pak nezbývá než konstatovat, že taková smlouva by i v případě prokázaného sjednání byla stižena neplatností dle ust. § 588 občanského zákoníku pro zjevný rozpor s dobrými mravy, neboť úrok 40 % měsíčně je tak zcela nehorázný, že dokonce několikanásobně překračuje i úroky lichvářské. V daném případě tak není zjištěno, zda byla mezi účastnicemi uzavřena smlouva, je ovšem zřejmé, že žalobkyně poukázala na účet žalované částku 3 000 Kč. Pokud by měl soud vyjít pouze z tvrzení žalobkyně, která, a to je nutno zdůraznit, nebyla nijak prokazována(!), že žalovaná od žalobkyně údajně přijala 31 000 Kč a splatila 34 241,31 Kč, pak by to znamenalo, že z pohledu pravidel o vypořádání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku žalovaná svou povinnost k vrácení tvrzené částky 31 000 Kč přeplatila, a není tak povinna žalobkyni žádnou další sumu platit. Soud proto žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítl.
6. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět z důvodu, že tvrzenou částku žalovaná údajně zaplatila, aniž žalobkyně uvedla a doložila, kdy k zaplacení došlo, s ohledem na tvrzený chybný výpočet smluvní pokuty však soud musí uvedené tvrzení hodnotit k tíži žalobkyně, tedy že k zaplacení došlo už před podáním žaloby. Tím žalobkyně procesně zavinila zastavení řízení a podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. je tak povinna nahradit žalované náklady řízení. Protože byla žalovaná ve zbývajícím rozsahu úspěšná, podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalovaná rovněž právo na náhradu nákladů řízení.
7. Náklady řízení žalované za část řízení, kdy nebyla zastoupena ustanoveným zástupcem, jsou v rozsahu paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka v částce 600 Kč (dva úkony po 300 Kč) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tyto náklady je třeba nahradit přímo k rukám žalované.
8. Dále byla žalovaná v řízení zastoupena ustanoveným zástupcem, jehož odměnu platí stát, na straně státu tak budoucím vyplacením odměny a náhrad ustanoveného zástupce vzniknou náklady na stranu žalovanou, podle § 148 odst. 1 ve spojení s § 149 odst. 2 o. s. ř. proto soud uložil žalobkyni povinnost nahradit tyto náklady České republice na účet soudu. Protože výše těchto nákladů dosud není známa, soud jejich výši určí samostatným usnesením poté, co dojde k jejich vynaložení. Prozatím soud rozhodl pouze o základu tohoto nároku a o lhůtě k plnění, a to v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.