Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 500 Kč jdoucím od 27. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbylém rozsahu zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 830,89 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že: „Pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi Žalobcem a Žalovaným dne 2024-05-28 distančním způsobem na adrese www.[Anonymizováno].cz (dále jen „Smlouva“), na základě které se Žalobce zavázal poskytnout Žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše [PSČ obec] s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit Žalobci spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek Žalobce (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne 2024-06-27 a konec kreditového rámce měl nastat dne 2025-11-18. Dle čl. I odst. 3 Smlouvy je její součástí Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek, který se mohl následně měnit v závislosti na čerpání úvěru a splácení Žalovaného, a dále VOP, s nimiž byl Žalovaný v souladu s čl. X odst. 3 Smlouvy před podpisem Smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve VOP Žalobce stanoveny. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.[Anonymizováno].cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých Žalobce posoudil jeho úvěruschopnost, a to následujícím způsobem. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistil u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil Žalobci, což vyplývá ze PDF souboru „uveruschopnost“ či „creditworthiness“, který byl soudu zaslán v příloze návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dále Žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru Žalovaným a před poskytnutím úvěru Žalobce shromáždil a zkontroloval informace uvedené Žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl Žalobce podle interní metodiky schválené ČNB (doložený soubor s názvem „jine_CreditworthinessMethodology.pdf“) a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobce nejprve nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně Žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích,které jsou vykonané na účtech žalovaného. P. Ž. vycházel z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila [PSČ obec], která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté Žalovanému, což Žalobce dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem „jine_creditworthiness.pdf“). Žalovaný dále provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti Žalovaného, a to dne: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací: 2024-05-28, Centrální evidence exekucí: 2024-05-28, ISIR: 2024-05-15, Neplatné doklady MV ČR: 2024-05-28. Žalovaný následně správnost svých údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo [tel. číslo] číslo bankovního účtu) Žalobci potvrdil ve Smlouvě. Nadto se Žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se Žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl Žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (S. E. Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl Žalovanému vyplácen na bankovní účet č. [č. účtu] prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu Žalobce takto: Dne 2024-05-28, v částce 5500 Kč Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy následující volitelné služby: - služba “Klidné spaní” za poplatek ve výši 58.56 Kč - služba “Presto” za poplatek ve výši 165 Kč - informační SMS servis za poplatek ve výši 15.36 Kč. Jedná se o služby, které jsou volitelné a je na uvážení zájemce o úvěr, zda je bude chtít využít. Částky zaplacené Žalovaným byly dle čl. V odst. 1 Smlouvy a čl. 5 VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení Žalovaného nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy Žalobce vypověděl Smlouvu, o čemž Žalovaného informoval emailem ze dne 2024-09-26, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 2024-09-27. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k Žalobci nesplacený dluh v celkové výši 12743.78 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek: Jistina: 5499.97 Kč Poplatek za vyplacení tranší úvěru: 109.45 Kč Smluvní úrok: 6895.44 Kč Poplatek za službu „Klidné spaní“: 58.56 Kč Poplatek za službu „Presto“: 165 Kč Poplatek za službu „Informační SMS servis“: 15.36 Kč Žalovaný se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit Žalobci poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaný se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit Žalobci smluvní úrok ve výši 1.07 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy službu “Klidné spaní”, v původní výši 58.56 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy službu “Presto”, v původní výši 165 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy službu “Informační SMS servis”, v původní výši 15.36 Kč. Pokud by soud nárok Žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje Žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně Žalovaného, na jehož bankovní účet byla Žalobcem dlužná částka převedena a Žalovaný se takto bezdůvodně na úkor Žalobce obohatil. Žalobce navrhuje, aby soud provedl k důkazu předkládané potvrzení o provedených transakcí z účtu žalobce, svědčící o zaslání čerpání úvěru Žalovanému a dále učinil dotaz na banku Žalovaného [právnická osoba]. zda byla v období od 2024-05-28 do 2024-09-26 převedena nárokovaná částka jistiny na bankovní účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] a zda je tento bankovní účet žalovaného, resp. zda má žalovaný k účtu dispoziční oprávnění. Tyto důkazy prokazují, že žalovanému byla v daném období poskytnuta ze strany žalobce uvedená částka a o tuto částku se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalobce je oprávněn v souladu s čl. VIII odst. 1 Smlouvy požadovat v případě prodlení Žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je Žalovaný v prodlení. Žalobce nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňuje po Žalovaném pouze za prvních 90 dnů prodlení Žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením denní splátky splatné dne 2024-06-27. Žalobce proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, ohledně které se Žalovaný dostal do prodlení, a to v každém kalendářním dni v určeném 90denním období od 2024-06-28 do 2024-09-26. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 2025-01-20.“
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 16. 7. 2025, ke kterému se žádný z účastníků neodstavil, pročež soud jednal v nepřítomnosti stran dle § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o částečné důvodnosti podaného návrhu. Žalobkyně předně neprokázala svá tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy, neboť tato smlouva nebyla soudu do doby ústního jednání předložena. I pokud by snad byla soudu předložena, žalobkyně ničím nepodložila způsob ověření úvěruschopnosti žalovaného. Soud nemohl nepřítomnou žalobkyni poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., aby prokázala svá tvrzení. Z obsahu spisu a v něm obsažených listin však bylo prokázáno, že žalobkyně skutečně poskytla dne 28. 5. 2024 žalovanému částku ve výši 5 500 Kč, jak vyplývá z vyjádření banky žalovaného ze dne 19. 5. 2025. Žalovaný je dále v prodlení s vrácením této částky z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uvedenou částku ani přes výzvu ze dne 20. 1. 2025, ve které byl vyzván k vrácení částky do 3 dnů, nevrátil. Z obsahu podacího archu ze dne 20. 1. 2025 bylo zjištěno, že tohoto dne byla výzva podána k poštovní přepravě a dle § 573 o. z. se žalovanému dostala do jeho dispozice dne 23. 1. 2025 a žalovaný tak měl předmět bezdůvodného obohacení vrátit do 26. 1. 2025. Soud tudíž žalobě vyhověl jen částečně s odkazem na ust. § 2991 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení, když bylo spolehlivě zjištěno, že se žalovaný bez právního důvodu přijetím částky ve výši 5 500 Kč dne 28. 5. 2024 bezdůvodně obohatil. Žalobkyně má rovněž dle ust. § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení jdoucích od 27. 1. 2025. Ve zbytku soud žalobu zamítl pro neunesení důkazního břemene ohledně prokázání uzavření úvěrové smlouvy a následného řádného ověření úvěruschopnosti žalovaného dle ust. § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru.
5. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když s ohledem na výsledek tohoto řízení lze uzavřít, že úspěch i neúspěch obou stran byl takřka stejný, pročež žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.