Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 837,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 237,71 Kč jdoucím od 25. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 649 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem 20 837,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužných částek specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení, a to s poukazem na uzavřený smluvní vztah mezi účastníky – Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 21. 5. 2020, na základě kterého žalobkyně dodávala žalovanému plyn do smluveného odběrného místa na adrese [adresa] a umožňovala mu odběr v tomto odběrném místě, přičemž žalovaný odběr realizoval. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců od 15. 10. 2021 s možností automatické prolongace o 12 měsíců. Žalobkyně žalovanému za realizovaný odběr plynu vystavila fakturu VS 110002279811 na částku 14 337,71 Kč za fakturační období od 27. 9. 2023 do 27. 5. 2024, splatnou dne 24. 6. 2024 za odběr 1 102,25 m3 odebraného plynu. Jelikož žalovaný tuto fakturu nezaplatil, požaduje po něm žalobkyně smluvní pokutu za prodlení se zaplacením faktury ve výši 100 Kč, kterou vyúčtovala žalovanému dne 9. 7. 2024. V důsledku neplnění platebních povinností žalovaným odstoupila žalobkyně od smlouvy přípisem ze dne 4. 6. 2024. V důsledku odstoupení od smlouvy vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, kterou si strany sjednaly ve smlouvě (odstavec „ostatní ujednání“) v případě neodebrání komodity po dobu trvání smluvního vztahu. Smluvní pokuta ve 6 400 Kč (tedy za 16 měsíců po 400 Kč/měsíc, do kdy měla smlouva trvat) byla žalovanému vyúčtována ve vyúčtování VS [var. symbol] ze dne 2 6 2024. Žalovaný dlužnou částku z titulu odběru plynu, smluvní pokuty za ukončení smlouvy i smluvní pokuty za neuhrazení faktury uznal dne 12. 7. 2024, přičemž v uznání se zavázal uhradit i další poplatek ve výši 100 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, co byl výzvou ze dne 13. 11. 2024 vyzván k jejímu zaplacení.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání (k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), neboť bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu (bez nařízení ústního jednání) projevili souhlas. Žalobkyně s tímto postupem soudu projevila souhlas a žalovaný se k avizovanému postupu na výzvu soudu nevyjádřil, pročež soud předpokládal jeho souhlas s takovýmto postupem (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).
4. Z předložených listin vzal soud za zjištěný tento skutkový stav: Dne 21. 5. 2020 uzavřely žalobkyně a žalovaný mezi sebou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa plyn, a žalovaný se zavázal platit jí za to cenu, datum zahájení dodávky plynu bylo sjednáno na 21. 5. 2020. Odběrné místo bylo sjednáno na adresu [adresa]. Z obsahu smlouvy – oddíl „ostatní ujednání“ vyplývá, že zákazník je povinen zaplatit [Anonymizováno] smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle Smlouvy přesahující 10 dní. Pro případ odstoupení žalobkyně od smlouvy pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho smluvních povinností si strany sjednaly v ostatních ujednáních smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 400 Kč jako náhradu za nasmlouvané množství plynu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 22 měsíců od data účinnosti smlouvy (smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne 21. 5. 2020). Žalobkyně žalovanému za realizovaný odběr plynu vystavila fakturu VS [Anonymizováno] na částku 14 337,71 Kč za fakturační období od 27. 9. 2023 do 27. 5. 2024, splatnou dne 24. 6. 2024 za odběr 1 102,25 m3 odebraného plynu (faktura, smlouva, ceník). Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou této faktury vyúčtovala žalobkyně žalovanému v souladu se smlouvou smluvní pokutu ve výši 100 Kč, kterou vyúčtovala ve vyúčtování ze dne 9. 7. 2024. Žalobkyně přípisem ze dne 4. 6. 2024 odstoupila od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovaným (odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 4. 6. 2024). Smluvní pokuta ve výši 6 400 Kč za 16 měsíců po 400 Kč byla žalovanému vyúčtována ve vyúčtování VS [var. symbol] ze dne 2. 6. 2024. Žalovaný tyto dluhy uznal v uznání ze dne 12. 7. 2024, ve kterém se dále zavázal uhradit poplatek ve výši 100 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované výzvy (výzva zástupce žalobkyně ze dne 13. 11. 2024 dle § 142a o. s. ř.).
5. Podle § 72 odst. 1 energetického zákona se smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.
6. Dle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „O. Z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
7. Dle § 1958 odst. 2 O. Z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
8. Podle § 2048 O. Z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle § 1970 O. Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (pozn. soudu – nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, přičemž o důvodnosti žaloby neměl soud pochybnosti i s ohledem na hmotněprávní uznání dluhu žalovaným. Soud má z provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaný odebral od žalobkyně plyn ve shora uvedených obdobích na základě platně uzavřené smlouvy o dodávkách plynu. Celkový dluh žalovaného u žalobkyně pak činí žalovanou částku, přičemž pokud jde o splatnost dluhu, pak k tomuto soud odkazuje na faktury, ve kterých je uvedena lhůta splatnosti dílčích pohledávek žalobkyně za žalovaným. Žalovaný v řízení netvrdil, že by dluh zanikl, či že by na dluh bylo placeno více, než tvrdila žalobkyně, a proto soud ohledně zápočtů vycházel z tvrzení žalobkyně. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, na svou obranu ničeho neuváděl, a proto soud vycházel z podložených tvrzení žalobkyně. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal opak, což se s ohledem na shora řečené nestalo. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému dlužnou pohledávku žalobkyně v plné výši zaplatit. Rovněž soud vyhověl žalobě co do uplatněných smluvních pokut po zohlednění zápočtů, neboť judikatura omezující svobodu sjednat smluvní pokutu pro stranu, jež odstoupí od smlouvy pro porušení smluvních povinností druhé strany, se pro právní poměry podle O. Z. neuplatní. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019 platí, že „ujednání stran, které vznik práva na smluvní pokutu váže kromě porušení právní povinnosti na další právní skutečnosti, není dle § 1 odst. 2 o. z. zakázáno a je tedy přípustné“; „zákon nezakazuje, aby strany vznik práva na zaplacení smluvní pokuty kromě porušení povinnosti dlužníkem vázaly i na odstoupení od smlouvy věřitelem.“. Žalobkyně v řízení doložila smluvní ujednání o vzniku práva na zaplacení smluvních pokut, jakož i vznik nároku na jejich zaplacení a splatnost, pročež soud s ohledem zejména na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR žalobě vyhověl i co do požadavku na zaplacení smluvních pokut. Rovněž soud ve vztahu k přiměřenosti smluvních pokut dospěl k závěru, že se nejedná o nepřiměřenou smluvní pokutu. Ohledně závěrů nároku na úhradu smluvních pokut lze poukázat mj. na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni č. j. 56 Co 183/2019, 11 Co 273/2019 či 14 Co 184/2019. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku (faktury neuhradil ve lhůtách jejich splatnosti), má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroků z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 834 Kč, z 3 režijních paušálů po 100 Kč, celkem 300 Kč, z odměny ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava věci, výzva k plnění a sepis žaloby) a z 21 % DPH vypočtené ze součtu odměny a režijních paušálů dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 315 Kč, celkem náklady řízení dosáhly částky 2 649 Kč, k jejímuž zaplacení, stejně jako k zaplacení jistiny a příslušenství žalované částky, je žalovaný povinen ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., u náhrady nákladů řízení pak k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. ( výrok II.).