36 C 312/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 192 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 9. 9. 2024 uzavřela se žalovanou smlouvu o dílo, na jejímž základě mělo být realizováno dílo – novostavba kolárny a lyžárny na pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (dále též jen „dílo“). Žalovaná se zavázala dílo provést nejpozději do 30. 11. 2024, avšak svou povinnost dílo zhotovit splnila teprve až dne 2. 7. 2025, kdy došlo k odevzdání díla žalobkyni. Strany si pro případ prodlení žalované se zhotovením díla sjednaly smluvní pokutu ve výši 300 Kč za den prodlení, která se od 31. dne zvyšuje na částku 1 000 Kč za den. Smluvní pokuta za dobu od 1. 12. 2024 do 2. 7. 2025 představuje žalovanou částku 192 000 Kč. Jelikož žalovaná dlužnou částku na výzvu žalobkyně ze dne 4. 7. 2025 neuhradila, dostala se dnem následujícím po odeslání předžalobní výzvy, tedy od 5. 7. 2025, do prodlení s plněním svého závazku.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a na svou obranu uvedla, že dílo bylo dokončeno a předáno žalobkyni dne 19. 12. 2024, kdy p. [jméno FO] za žalobkyni převzal dílo v areálu žalované. K předání díla v areálu žalované došlo s odkazem na čl. III. odst. 1 a 2 smlouvy o dílo z toho důvodu, že žalobkyně nesplnila svou smluvní povinnost a ve lhůtě do 31. 10. 2024 žalované nepředložila pravomocné stavební povolení k umístění stavby na pozemku v [adresa]. Jelikož žalobkyně dosud žalované nepředložila pravomocné stavební povolení, neposkytla potřebnou součinnost, je dosud sama v prodlení, a nemůže se tak domáhat zaplacení smluvní pokuty po žalované, když sama žalobkyně řádně a včas neposkytla žalobkyni součinnost spočívající v předložení pravomocného stavebního povolení, jak stanoví čl. III. odst. 1 smlouvy o dílo. S ohledem na tuto skutečnost nebylo povinností žalované dodržet řádný termín pro splnění díla. Předávací protokol byl podepsán za žalobkyni p. [jméno FO], který se prokázal plnou mocí, již mu udělila žalobkyně, ve které byl zplnomocněn ke kontrole a řízení stavby. Převzetí díla lze považovat za typický úkon spadající pod pojem řízení stavby. Jelikož p. [jméno FO] vystupoval za žalobkyni i ve smluvních záležitostech, kdy poptával dílo, dával pokyny k fakturaci a sjednával vícepráce, považuje jej žalovaná v dobré víře za osobu oprávněnou k převzetí díla. P. [jméno FO] v předávacím protokolu prohlásil, že považuje předmět díla k datu předání provozuschopným, bez viditelných vad, přičemž závady či nedodělky se žalovaná zavázala odstranit na své náklady co nejdříve po dopravě a osazení do 10 dnů od oznámení, nedodělky a závady představovala fasáda, když chyběla část dřevěného obložení. Žalovaná tedy tvrdila, že dílo bylo řádně dokončeno a převzato a nastaly tak právní účinky předání díla. Následné dílčí práce spočívající v odstranění vad (fasáda) nemění právní účinky již proběhlého předání díla. Pokud snad dílo obsahovalo nějaké vady, jednalo se o vady drobné, které žádným způsobem nebránily užívání stavby a jejímu předání a převzetí.

3. Žalobkyně v replice uvedla, že k předání díla dne 19. 12. 2024 nedošlo, neboť dle čl. III. odst. 4 smlouvy o dílo mělo dojít k předání díla v k. ú. [adresa], nikoliv v areálu žalované. Předmět díla nebyl navíc ani osazen a nemohlo dojít k řádnému předání díla, neboť žalobkyně se s dílem nemohla řádně seznámit. P. [jméno FO] měl plnou moc pouze k řízení a kontrole stavby, nikoliv k převzetí díla a nemohl ani měnit dohodnuté místo předání. Dílo vykazovalo vady, které omezovaly užívání nemovitosti a žalobkyně jej dříve odmítla přijmout. Seznam vad je obsažen v odborném vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] (projektanta díla) ze dne 28. 2. 2025. K řádnému předání došlo až 2. 7. 2025. Žalovaná formou emailové korespondence sama uznala, že došlo k pozdnímu předání, když výrobní ředitel žalované p. [jméno FO] v emailu ze dne 30. 5. 2025 uvádí, že po dokončení reklamace dojednají příslušnou slevu za prodlení. Žalobkyně sdělila žalované, že bylo vydáno stavební povolení.

4. Mezi stranami bylo nesporné, že dne 9. 9. 2024 spolu uzavřely smlouvu o dílo i to, že k doručení předžalobní výzvy žalované došlo dne 4. 7. 2025. Strany prohlásily sporným (a) termín předání díla, (b) předání pravomocného stavebního povolení žalované jakož i to, (c) zda dílo k datu předání vykazovalo vady, které bránily užívání díla či omezovaly objednatele v jeho užívání. Při ústním jednání, které se konalo dne 21. 1. 2026 soud mj. poučil žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 118b o. s. ř., aby dotvrdila a prokázala, z čeho má vyplývat, že žalovaná o nedostatku oprávnění p. [jméno FO] k převzetí díla věděla a od kdy o něm věděla a zda a kdy žalobkyně s tímto zjištěním konfrontovala žalovanou; dále nechť dotvrdí a prokáže, kdy a jak žalované předložila pravomocné stavební povolení; že k předání díla došlo až 2. 7. 2025 a že dříve nebylo možné dílo převzít z důvodu vad, které omezovaly či znemožňovaly užívání díla a kdy a k jakému termínu odmítla dílo převzít.

5. Žalobkyně v koncentrační lhůtě uvedla, že obsah stavebního povolení byl žalované sdělován průběžně p. [jméno FO], žalovaná sama deklarovala, že umístění stavby na pozemek provede až po nabytí právní moci stavebního povolení. Stavební povolení bylo vydáno dne 14. 1. 2025 a nabylo právní moci dne 30. 1. 2025. Absence stavebního povolení nemohla způsobit prodlení žalované, to způsobila faktická stavební nepřipravenost a vady. K předání díla dne 19. 12. 2024 nemohlo dojít z toho důvodu, že dílo mělo být předáno v k. ú. [adresa] nikoliv v [adresa]; dílo vykazovalo vady ve smyslu VIII. odst. 2 smlouvy o dílo, které opravňovaly žalobkyni dílo nepřijmout (v areálu byla 15 cm vrstva sněhu, střecha byla zasypána sněhem a byla ve výšce 3,5 metru, chybělo dřevěné obložení, klempířské prvky, vnitřní malby a probíhala pokládka dlažby, nebyla dodělaná střecha – jak potvrzuje sám p. [jméno FO] v emailu z 3. 3. 2025 a 14. 3. 2025), což prokazuje fotodokumentace i odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO]. K nedostatku oprávnění p. [jméno FO] k převzetí díla žalobkyně uvedla, že plná moc jej opravňovala jen k řízení a kontrole stavby, nikoliv k převzetí díla či sjednání změny smlouvy ohledně místa plnění, čehož si musela být žalovaná vědoma. Jednatel žalobkyně nikdy neudělil ústní ani jiné pokyny p. [jméno FO] nad rámec plné moci.

6. Žalobkyně k výzvě soudu dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., aby prokázala, že odmítla převzít dílo a že dílo k datu 19. 12. 2024 vykazovalo vady, které omezovaly užívání nemovitosti, poté co soud provedl dne 21. 1. 2026 k důkazu odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], žádné další důkazy neoznačila a v tomto směru neunesla důkazní břemeno, jak bude dále popsáno níže. Rovněž žalobkyně nedotvrdila a neoznačila důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně toho, zda žalovanou někdy konfrontovala s tím, že dílo měla převzít osoba k tomu neoprávněná.

7. Žalovaná po poučení soudu dle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 118b o. s. ř. v koncentrační lhůtě uvedla, že setrvává na svém názoru, že pod pojem řízení stavby bezesporu spadá i oprávnění stavbu převzít. Žalobkyně nemá právo na zaplacení smluvní pokuty, neboť nikdy žalované nepředložila pravomocné stavební povolení. Se žalovanou po celou dobu smluvního vztahu jednal výhradně p. [jméno FO]. Dílo bylo provedeno k 19. 12. 2024, kdy došlo i k jeho předání, když poté docházelo již pouze k odstraňování vad díla, které však samy o sobě nebránily užívání díla, což ostatně vyplývá i z předávacího protokolu, kde přebírající prohlásil, že dílo je předáváno ve stavu provozuschopném. K vystavení finální fakturace vč. fakturace dle čl. III. odst. 2 smlouvy o dílo došlo ze strany žalované až 12. 2. 2026. Dílo bylo převezeno z areálu žalované do [adresa] dne 13. 1. 2025. Obě zálohové faktury byly vystaveny a žalobkyní zaplaceny v souladu se smlouvou o dílo.

8. Přípisem ze dne 13. 3. 2026 (po koncentraci řízení) žalobkyně doplnila, že k předání díla dne 19. 12. 2024 nemohlo dojít z toho důvodu, že dílo nebylo umístěno v místě předání (tedy v k. ú. [adresa]), dílo nebylo dokončeno, vykazovalo vady a nedodělky a sama žalovaná tyto vady i nedodělky směřující k odstranění vad a dokončení díla odstraňovala, což vyplývá z emailové korespondence z 7. 5. 2025, 14. 5. 2025 a 30. 5. 2025 a odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO], ve kterém se uvádí, že stavba k 26. 2. 2025 jako celek obsahuje značné nedostatky, které je nutné neprodleně opravit nebo doplnit, přičemž některé z nich mohou ovlivnit životnost objektu. Pokud by soud měl za to, že tento důkaz nedostatečně prokazuje žalobní tvrzení o tom, že dílo nebylo v rozhodné době řádně dokončeno a předáno, navrhla žalobkyně (po koncentraci řízení a poté, co poučení soudu k prokázání těchto tvrzení zaznělo poté, co soud toto odborné vyjádření provedl k důkazu a stejně žalobkyni poučil k prokázání těchto tvrzení – tedy soud považoval již v době procesního poučení po provedení tohoto důkazního návrhu tato skutková tvrzení za neprokázaná), aby byl případně k posouzení technických otázek ustanoven soudní znalec. Žalobkyně dále poukázala na to, že finální faktura byla vystavena až dne 12. 2. 2026, což oslabuje procesní obranu žalované o tom, že dílo bylo zhotoveno dnem předání 19. 12. 2024.

9. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Strany spolu uzavřely dne 9. 9. 2024 smlouvu o dílo, ve které se žalovaná zavázala ve lhůtě do 30. 11. 2024 za předpokladu, že žalobkyně zaplatí obě zálohové platby a doloží pravomocné stavební povolení do 31. 10. 2024, provést dílo a žalobkyně se zavázala za dílo zaplatit cenu ve výši 2 051 600 Kč, přičemž fakturace měla proběhnout dvěma zálohovými fakturami a konečnou fakturou po předání a převzetí díla. U fakturace je uveden email p. [jméno FO]. V čl. III. odst 1 strany dále sjednaly, že o předání a převzetí díla bude mezi smluvními stranami sepsán předávací protokol. Žalobkyně se zavázala dílo převzít i v případě, kdy dílo nebude vykazovat vady a nedodělky, které by samy o sobě nebo ve spojení s jinými bránily užívání stavby nebo její užívání omezovaly. Vady a nedodělky v předávacím protokolu měla žalovaná odstranit ve lhůtě do 30 dnů. V čl. III. odst. 2 smlouvy strany sjednaly, že pro případ, kdy nebude do 15. 11. 2024 předloženo pravomocné stavební povolení a dílo bude již zhotoveno, si žalobkyně na své náklady zajistí odvoz montované dřevostavby z výrobní haly. Dle čl. III. odst. 4 se místem předání a převzetí díla považuje pozemek objednatele ([adresa]). V čl. IV. odst. 1 se žalovaná zavázala odstranit vady nejpozději ve lhůtě 30 dnů od oznámení. V čl. VIII. odst. 2 se žalovaná zavázala zaplatit řádně a včas cenu díla a zálohy a ve sjednané době dílo převzít a svým podpisem předávacího protokolu potvrdit správnost a úplnost provedeného díla, popř. uvést vady díla. Dílo se považuje za převzaté, pokud objednatel dílo nepřevezme z důvodů, které se prokáží, že nebránily převzetí díla. V čl. IX odst. 2 smlouvy strany ujednaly pro případ prodlení žalované se zhotovením díla smluvní pokutu v žalobou tvrzených výších. Součástí smlouvy o dílo byly i listiny založené ve spise na č. l. 10-16 (rozpočet domu, technické informace, standardy a specifikace). Emailem z 30. 5. 2024 poptával svědek [jméno FO] u žalované dílo. Dne 10. 9. 2024 [jméno FO] zaslal [jméno FO] email, jehož součástí byla poslední stránka smlouvy o dílo podepsaná oběma smluvními stranami s textem, že smlouvu doručí ve středu odpoledne a žádá o zaslání faktury s tím, že ihned odsouhlasí její proplacení. Předžalobní výzvou ze dne 4. 7. 2025 byla žalovaná vyzvána k zaplacení smluvní pokuty ve výši 183 000 Kč za dobu prodlení od 1. 12. 2024 do 23. 6. 2025. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 4. 7. 2025 (doručenka na č. l. 80). Dopisem ze dne 25. 7. 2025 byla žalovaná vyzvána k reakci na předžalobní výzvu.

10. Z odborného vyjádření společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. zpracovaného projektantem díla [tituly před jménem] [jméno FO] za účelem posouzení vad konstrukcí způsobených žalovanou k posouzení škod ve sporu stran bylo zjištěno, že toto vyjádření bylo zpracováno k 28. 2. 2025 a byly zjištěny tyto vady s návrhy jejich odstranění: a) fasádní latě kolem dveří nenavazují (jedná se dle zpracovatele o estetický prvek nemající vliv na funkčnost); b) na části fasády je vodorovné dlouhé poškození povrchu (vzniklo zřejmě při přepravě, odstranitelné obroušením); c) atika - není vyspádovaná, rohy plechu atiky jsou popraskané, spoje plechu atiky jsou řešené silikonem a jsou kotveny šrouby s těsnící podložkou, část plechu atiky je podplechovaná a část není, část je pomačkaná (musí se předělat celá atika); d) chybí okapní žlab, plechování žlabu, na větrací mezeře střechy chybí mřížka proti hmyzu a zakončení difuzní folie, okapnička (nutno realizovat); e) na fasádní folii není vyřešené zakončení folie (nutno ukončit); f) PVC folie má nedostatečné přesahy, na atice chybí, nutno dodat certifikát PVC folie, na atice je použita OSB deska na horní straně pod plechem atiky (atiku nutno předělat); g) ve vnitřní části je průběžná prasklina SDK stropu a nenamontované konvektory (přetmelit, namontovat); h) špatně řešené oplechování pochozího parapetu u vstupních dveří (nové oplechování či zatěsnit); i) prostory nejsou odvětrané, ale na střeše jsou prostupy (konzultace se žalovanou). V závěru odborného vyjádření se uvádí, že dílo obsahuje nedostatky, které je nutné neprodleně opravit či doplnit. Některé problémy jsou závažnějšího charakteru a mohou ovlivnit životnost objektu, navrhuje se termín oprav a nedodělků na 30 dní. S ohledem na skutečnost, že tato listina neobsahovala prohlášení znalce dle § 127a o. s. ř. považoval soud tuto listinu za odborné vyjádření (§ 127 o. s. ř.), o čemž strany informoval.

11. Plnou mocí ze dne 16. 9. 2024 zmocnil jednatel žalobkyně p. [jméno FO] svědka [jméno FO], aby za něho jednal ve věci řízení a kontroly stavby. Plná moc byla zaslána svědkem [jméno FO] emailem ze dne 16. 9. 2024 svědkovi [jméno FO] s tím, že z emailového vlákna (č. l. 108) vyplývá, že plnou moc k zastupování žalobkyně připravila paní [jméno FO] ([e-mail]). V prohlášení jednatele žalobkyně ze dne 26. 2. 2026 prohlásil p. [jméno FO], že udělil p. [jméno FO] dne 16. 9. 2024 plnou moc, kterou omezil výhradně pro účely řízení a kontroly stavby, plná moc se nevztahovala k právnímu jednání převzetí stavby ani podpisu předávacího protokolu.

12. Z předávacího protokolu ze dne 19. 12. 2024 podepsaného [jméno FO], bývalým zaměstnancem žalované, a [jméno FO] bylo zjištěno, že dne 19. 12. 2024 bylo dílo předáno žalované, čímž na ni přešlo nebezpečí škody na věci. Obě strany stvrdily, že dílo je předáno v provozuschopném stavu, přičemž prokazatelné závady či nedodělky odstraní žalovaná na své náklady co nejdříve. Součástí předávky byly i 2 ks klíčů. Strany zjistily tyto nedodělky či závady: fasáda. V poznámkách se dále uvádí, že v [adresa], kde bylo dílo předáno, bez viditelných vad. Případné vady díla po dopravě a osazení žalovaná odstraní do 10 dnů od oznámení. Z obsahu předávacího protokolu ze dne 2. 7. 2025, ze kterého žalobkyně dovozovala pozdní předání díla, bylo zjištěno, že tento protokol je podepsán p. [jméno FO] za žalovanou a uvádí se v něm, že strany potvrzují, že žalovaná odstranila všechny závady a nedodělky, které byly při předání stavby dne 19. 12. 2025 (pozn. soudu evidentně míněno 2024) zjištěny. Podpis žalobkyně na protokole není.

13. Dne 14. 1. 2025 bylo vydáno rozhodnutí o umístění díla na pozemku v k. ú. [adresa]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 1. 2025 (sdělení stavebního odboru z 5. 2. 2025).

14. Emailem ze dne 5. 11. 2024 prohlásil [jméno FO] k žádostí [jméno FO], že žalovaná nenese odpovědnost za umístnění stavby z toho důvodu, že dosud nebylo vydáno pravomocné stavební povolení. V emailech ze dne 30. 1. 2025, 5. 2. 2025 a 19. 2. 2025 probíral [jméno FO] s [jméno FO] penále žalované z důvodu pozdního předání díla, když p. [jméno FO] uvedl, že je i s vědomím toho, že dosud nebylo předáno žalované stavební povolení a pravděpodobností další spolupráce, ochoten uhradit penále za dobu od plánovaného dokončení díla 30. 11. 2024 do skutečného předání díla na základě předávacího protokolu dne 19. 12. 2024 ve výši 5 700 Kč odpovídající 19 dnům prodlení. P. [jméno FO] na to reagoval tak, že bylo předem avizováno zpoždění stavebního povolení, dokončovací práce však probíhaly až do 13. 1. 2025 a v zájmu korektního obchodního vztahu a další spolupráce je ochoten akceptovat zúčtování k 7. 1. 2025. Na to kladně reagoval p. [jméno FO] tak, že by tedy penále ve výši 11 300 Kč odečetli z ceny domu v další etapě.

15. Emailem ze dne 14. 3. 2025 sděluje [jméno FO] zástupci žalobkyně, že před převozem byla provedena kontrola, ke které nebyly žádné připomínky ze strany žalované. K vadám uvedeným v odborném vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že při usazení domu bylo zjištěno poškození atiky způsobené převozem díla – tyto a další vady budou opraveny. Termín dokončení díla a odstranění vad bude zaslán dle počasí, termín bude dodržen dle požadavku v posudku. Následně v emailu ze dne 18. 3. 2025 sděluje zástupci žalobkyně a p. [jméno FO] jednotlivé termíny oprav. Výzvami ze dne 4. 3. 2025 a 13. 3. 2025 vyzýval zástupce žalobkyně žalovanou k odstranění vad s tím, že ve výzvách uváděl, že dílo nebylo dosud předáno, protože má řadu vad. Emailem ze dne 7. 5. 2025 p. [jméno FO] vyzval žalovanou (p. [jméno FO]) opakovaně k okamžitému provedení sjednaných, komunikovaných prací nejpozději k 13. 5. 2025, jinak budou práce zadány jiné osobě. V emailu ze dne 14. 5. 2025 sděluje [tituly před jménem] [jméno FO] svědkům [jméno FO], že stavbu nepřevezme, neboť jsou na stavbě nedodělky a vady, součástí emailu byly fotografie, které byly provedeny k důkazu a které zachycují stav díla na č. l. 58-60 (potažmo č. l. 117-120). Emailem ze dne 15. 5. 2025 sděluje p. [jméno FO] svědkům [jméno FO], že dílo považuje za nedokončené z důvodu výskytu vad a nedodělků, které se nepodařilo žalované dosud odstranit a žádá o odstranění vad a nedodělků v termínu do 30. 5. 2025. Emailem ze dne 30. 5. 2025 (předmět dokončení reklamace) sdělil p. [jméno FO] svědkovi [jméno FO], že řemeslníci dorazí na místo 2. 6. 2025 a do konce týdne dodělají žalobkyní reklamované vady a po skončení reklamace dojednají příslušnou slevu za prodlení.

16. Fakturou ze dne 12. 2. 2026 provedla žalovaná konečné vyúčtování, ve kterém zohlednila zaplacení zálohových faktur ze dne 14. 1. 2025 ve výši 925 000 Kč a 603 925,62 Kč a méněprací ve výši 128 864,46 Kč a požadovala k zaplacení částku 37 747 Kč.

17. Svědek [jméno FO], technický dozor žalobkyně, uvedl, že v průběhu díla zastupoval žalobkyni na základě plné moci. Plnou moc připravila žalobkyně, byl zplnomocněn k dozoru a kontrole na stavbě. Pod pojmem „řízení stavby“ obsaženým v plné moci chápe řádné provedení, nikoliv oprávnění k převzetí díla. Svědek oslovil žalovanou s poptávkou na dílo, smlouvu podepisoval již jednatel žalobkyně p. [jméno FO] a svědek ji přivezl žalované, svědek obsah smlouvy v době provádění díla neznal. Faktury zasílala žalovaná svědkovi, který je přeposílal účetní žalobkyně. V průběhu provádění díla jednal s [jméno FO] a [jméno FO]. K předání díla v prosinci 2024 uvedl, že byl vyzván žalovanou, aby přijel na kontrolní den již 10. 12. 2024, nicméně z důvodů na straně svědka došlo ke schůzce až 19. 12. 2024. Na schůzku ho pozval p. [jméno FO] se sdělením, že dílo je dokončeno a připraveno k přepravě, tuto informaci svědek předal žalobkyni. Na schůzce bylo svědkovi sděleno, že dílo je dokončeno. V den schůzky bylo špatné počasí, na ploše bylo 10 – 15 cm sněhu, dílo bylo prováděno a umístěno venku. Svědek zjistil, že nebyla zcela dokončena fasáda, elektroinstalace, výmalba a dlažby. Na střechu se nemohl svědek dostat, protože byla ve výšce zhruba 3,6 metru. Svědek sdělil p. [jméno FO], že dílo není dokončeno a že by to rád zapsal, což také udělal do zápisu o předání díla, kde poznamenal, že dílo není dokončeno a že veškeré vady a nedodělky budou doladěny po umístění stavby na pozemek žalobkyně. Svědek podepsal p. [jméno FO] předávací protokol, který postoupil poštovní cestou žalobkyni v lednu 2025. Jednatel žalobkyně (p. [jméno FO]) vyčinil svědkovi, že neměl oprávnění podepsat předávací protokol, kterým potvrdil převzetí stavby. Svědek na to odpověděl p. [jméno FO], že dílo nepovažuje za převzaté ze dvou důvodů – totiž že nemá oprávnění k převzetí díla (!) a že dílo není dokončeno, což měl dopsat do protokolu. K dotazu soudu, proč podepisoval předávací protokol, uvedl že mu bylo přislíbeno, že dílo bude do doby převozu dokončeno. Nikomu při převzetí díla neřekl, že se necítí být oprávněn dílo převzít. Má za to, že předávací protokol měl podepsat jednatel žalobkyně p. [jméno FO]. Po nahlédnutí do předávacího protokolu (č. l. 44 spisu) uvedl, že tento protokol skutečně podepsal. Poznámku „v [adresa] bez viditelných vad. Případné vady díla po dopravě a osazení odstraní zhovotovitel do 10 dnů od oznámení. Zjištěné nedodělky či závady: fasáda“ dopisoval svědek [jméno FO]. K dotazu soudu, zda v době převzetí díla platilo „obě strany potvrzují, že předmět díla k datu předání je v provozuschopném stavu“ uvedl, že to neplatilo a podepsal toto ujištění poté co sdělil svědkovi [jméno FO], že dílo nepovažuje za dokončené mj. i z toho důvodu, že se nemohl podívat dovnitř stavby, kde v té době pracovali obkladači či zkontrolovat střechu. Možná měl použít expresivnější výrazy a uvést, co konkrétně není dokončeno, ale neučil tak. Svědkovi není ničeho známo o tom, že by žalobkyně problematiku předání díla následně řešila s kýmkoliv od žalované. Svědek [jméno FO] se ho v prosinci ptal, zda již existuje stavební povolení, načež mu sdělil, že zatím není vydáno a žalobkyně byla vyzvána, aby si dílo odvezla po své ose, k čemuž došlo 13. 1. 2025. Po dovozu bylo zjištěno, že fasáda je v podstatě dokončena, nicméně přepravou vznikly nějaké škody a dále bylo zjištěno, že dílo není dokončeno dle projektové dokumentace, neboť byla špatně provedena střecha a atika, byla použita špatná fólie, chyběly okapy a odvětrání. K dotazu soudu uvedl, že tyto nedostatky nebylo možno zjistit již při předání 19. 12. 2024 z důvodu špatného počasí a nepřístupnosti střechy. Soupis vad provedl p. [jméno FO]. Vytčené vady žalovaná nikdy nezpochybňovala. Následně proběhla mezi stranami vstřícná jednání o odstranění vad, nicméně samotné odstranění vad se ze strany žalované protáhlo až do června 2025, kdy byly odstraněny všechny reklamované vady, a to i za použití subdodávky žalované. Celkem odstraňování vad trvalo cca týden. Neví, zda v červnu 2025 po odstranění vad došlo k předání. O existenci stavebního povolení informoval p. [jméno FO] po převozu někdy v lednu 2025, o tom že by bylo pravomocné již nikoho neinformoval. Předávací protokol podepsaný 2. 7. 2025 nikdy neviděl. K penále uvedené v emailech z ledna 2025 uvedl, že penále řešili pro potřebu závěrečného vyúčtování, když investor (žalobkyně) chtěl vědět, jak bude závěrečné vyúčtování vypadat.

18. Svědek [jméno FO], stavbyvedoucí a v době výslechu již bývalý zaměstnanec žalované, uvedl, že po celou dobu jednal s panem [jméno FO], neboť dostal od svých vedoucích informaci, že s tímto člověkem má jednat, neboť má plnou moc, kterou neviděl. K předání díla vyzval pana [jméno FO] telefonicky s tím, že je dílo hotové, aby si jej přijel před převozem převzít. Předávací protokol podepsal pan [jméno FO], svědek měl informaci od svých nadřízených, že tato osoba má plnou moc a že může se žalovanou tohle řešit. K předání díla došlo v prosinci 2024 na základě předávacího protokolu s tím, že fasáda byla dodělána druhý den po předání. V době předání díla bylo dílo provozuschopné, neboť hlavní klempířina byla již hotová a ve zbytku představovala již jen technický detail. Střecha se dodělávala až na místě kvůli převozu a příznivějším klimatickým podmínkám. Na střeše byla v době předání navařena folie, aby tam nezatékalo, ale finální klempířina na střeše se měla dle domluvy dodělat až na místě, protože hrozilo, že by došlo k jejímu porušení v průběhu cesty. Hotová byla i atika. Chybělo dodělat pár dopojení atiky a plechů, které však nemohlo být doděláno právě z důvodu hrozícího poškození při převozu, a klempířina okolo dveří. Vnitřky byly při předání komplet hotové. [jméno FO] byl při předání díla spokojený. Svědek popřel, že by mu p. [jméno FO] při předání díla měl říkat, že dílo považuje za nedokončené. Jediné, co spolu řešili, byla fasáda a dodělání finální klempířiny na místě. Při předávce nebyl sníh a bylo (polo)jasno s teplotami cca 5 – 7° C. Po převozu mohlo být dílo rovnou užíváno za sjednaným účelem – lyžárna/kolárna. Předání díla byli přítomni řemeslníci, kteří dodělávali dřevěný obklad (fasádu), vnitřky byly již hotové. Vnitřek si p. [jméno FO] prošel a souhlasil, že je vevnitř vše v pořádku. Není pravdou, že by se p. [jméno FO] nedostal dovnitř z důvodu probíhajících prací, byl tam. P. [jméno FO] si nevymiňoval, že by chtěl vyjma poznámek uvedených v předávacím protokolu ještě něco doplňovat. To, že na díle chybí fasáda, do protokolu zapsal svědek [jméno FO]. Pokud by byly v té době nějaké další nedodělky či závady, měl p. [jméno FO] možnost to zapsat do protokolu. Potvrdil odstranění vad, ke kterým došlo v důsledku převozu díla (poškozená fasáda-dřevěné obložení, popraskaný sádrokarton na stropech a poškozená atika střechy), náklady na odstranění vad následně přeúčtovali dopravci. Svědek potvrdil výměnu fólie na střeše z důvodu zelené střechy, která ale nebyla předmětem projektové dokumentace. Svědek byl seznámen s posouzením vad p. [jméno FO], ve firmě uznali vady tam uvedené a opravili je. Po odstranění vad se dílo prošlo s řemeslníky a svědek podepsal předávací protokol, který následně poslal emailem p. [jméno FO]. Informaci o existenci stavebního povolení neměl, problematiku povolení řešili jiní kolegové, žalobkyně či p. [jméno FO] však prohlásili, že si dílo nechávají usadit na svou odpovědnost bez povolení. Svědek uvedl, že v rámci vidiny další spolupráce byli ochotni přistoupit na penále s prodlením dodání díla dle emailů ze dne 30. 1. 2025 - 19. 2. 2025 (č. l. 123). Pokud svědek v emailech zasílaných po 19. 12. 2024 (pozn. soudu – email ze dne 14. 3. 2025) užíval pojem „dokončení díla“, pak tím mínil odstranění vad, nemyslel tím, že by dílo nebylo předtím dokončeno.

19. Svědek [jméno FO], obchodní zástupce žalované, uvedl, že obdrželi od p. [jméno FO] poptávkový formulář, na jehož základě nacenil dílo a po odsouhlasení připravil smlouvu. Žalobkyně měla předložit svědkovi pravomocné stavební povolení, které mu dosud nepředložila. Informace o existenci pravomocného stavebního povolení se ke svědkovi dostala až při přípravě na výslech, kdy mu jeho nadřízený ukazoval podklady k této zakázce obsahující vyjádření žalobkyně ke sporu, reklamaci vad a spornou otázku předání díla 19. 12. 2024 včetně popírání oprávnění p. [jméno FO] dílo převzít. Nadřízený jej neinstruoval, jak má na dotazy soudu odpovídat. Smlouvu o dílo viděl den před svým výslechem, emailovou komunikaci s p. [jméno FO] si zpětně procházel cca dva týdny před výslechem. V průběhu díla komunikoval jen s p. [jméno FO] a to včetně problematiky odsouhlasování víceprací (pořízení dražších garážových vrat), a to z toho důvodu, že ve smlouvě o dílo byl uveden kontakt na p. [jméno FO] a dále mu byla předložena plná moc, kterou od něho obdržel, ze které mu vyplynulo, že je oprávněn zastupovat žalobkyni ve věcech spojených s výstavbou domu. Poté, co vznikl spor ohledně oprávnění p. [jméno FO] se do plné moci díval a nebyl schopný rozpoznat, zda oprávnění k převzetí z plné moci vyplývá či nikoliv. V té době to ale vnímal tak, že pokud s ním po celou dobu komunikoval ohledně díla, řešil s ním vícepráce, předával mu faktury k uhrazení, odsouhlasoval mu všechny věci, které se na stavbě děly, tak by to měla být osoba k tomu oprávněná. Spolu s výrobou a bratrem s ohledem na popsané jednání s p. [jméno FO] a předloženou plnou mocí to brali automaticky tak, že p. [jméno FO] je osoba oprávněná k převzetí díla a informaci o tom, že dílo se má předat p. [jméno FO] poslal do výroby. Ohledně předání díla je mu známo, že k předání díla došlo a to co na díle chybělo nebo se muselo dodělat až na místě se dopsalo do protokolu a bralo se to tak, že dílo je předané. Finální vyúčtování se zaseklo na „kolonce“ penále, neboť se s panem [jméno FO] na této položce nikdy nedohodl a pak přišla žaloba a nevěděl, jestli má nebo nemá vystavit finální vyúčtování, nakonec ho vystavil v únoru 2026 a zohlednil v něm vícepráce a nějaké odpočty. Na položce penále se neshodli z toho důvodu, že p. [jméno FO] nechtěl přistoupit na termín předání díla 19. 12. 2024, ale chtěl jej odvozovat až od data převozu, s čímž žalovaná nesouhlasila, ale chtěla učinit kompromis s vidinou toho, že do budoucna budou spolupracovat. K dohodě ale už nedošlo. Dílo bral jako převzaté, byť tam mohly být nějaké vady a nedodělky nebránící užívání díla. Ze strany žalobkyně nebylo vůči žalované nikdy namítáno, že by dílo měla převzít osoba k tomu neoprávněná.

20. Zbylé důkazní návrhy žalobkyně na provedení výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], znalecký posudek a místní šetření, soud zamítl. Výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud posoudil nadbytečným, neboť jak uvedl i svědek [jméno FO], žalovaná vady uznala a následně je v průběhu června 2025 odstranila, což bylo mj. mezi stranami nesporné. Odborné vyjádření se týkalo toliko pouze zjištění vad s výsledkem, že na díle jsou vady, které mohou ovlivnit životnost objektu a nevěnuje se problematice toho, zda bylo dílo v době jeho předání provozuschopné. Žalobkyně trvala na provedení tohoto výslechu za účelem zjištění existence vad a stavu díla. Jelikož byla existence vad de facto nesporná (viz výslech svědka [jméno FO]), zamítl soud tento důkazní návrh pro nadbytečnost. Znalecký posudek označený k „posouzení vad a technických otázek“ soud zamítl pro opožděné označení důkazního návrhu poté, co nastaly účinky dle ust. § 118b o. s. ř. Soud odmítl opakovaně poučovat žalobkyni, aby tato svá tvrzení prokázala, neboť ji poučil již na prvním jednání poté, co bylo k důkazu provedeno odborné vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně si tudíž musela být vědoma toho, že soud považuje její skutková tvrzení o tom, že dílo nebylo k datu předání 19. 12. 2024 dokončeno z důvodu vad, které omezovaly či znemožňovaly užívání věci (srov. procesní poučení soudu adresované žalobkyni na str. 6 protokolu z ústního jednání ze dne 21. 1. 2026) za neprokázaná. V opačném případě, totiž v případě opakovaného poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., by soud zcela jednoznačně porušil zásadu rovnosti stran. Důkaz místním šetřením byl rovněž zamítnut, neboť žalobkyně na provedení tohoto důkazního návrhu netrvala. V závěru dokazování v rámci revize důkazních návrhů (str. 59 protokolu z ústního jednání ze dne 18. 3. 2026) strany uvedly, že nemají již žádné další důkazní návrhy a soud tudíž již žádné další důkazy neprováděl a uzavřel dokazování.

21. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále té jen „OZ“) platí, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

22. Podle § 2591 OZ platí, že je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy. Podle § 2604 OZ platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2650 odst. 1 OZ platí, že dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle § 2608 odst. 2 OZ platí, že převzetím nabývá objednatel vlastnické právo k věci a přechází na něho nebezpečí škody na věci, nestalo-li se tak již dříve.

23. Podle § 1975 OZ platí, že věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

24. Podle § 2048 OZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

25. Podle § 446 OZ platí, že překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

26. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 192 000 Kč z důvodu pozdního zhotovení díla, které mělo být provedeno 30. 11. 2024, avšak k jeho zhotovení (předání) mělo dojít až 2. 7. 2025. Svůj nárok odvozovala od čl. IX odst. 2 smlouvy o dílo ze dne 9. 9. 2024, který stanoví, že v případě prodlení zhotovitele se zhotovením díla je objednatel oprávněn účtovat a zhotovitel povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 300 Kč za každý den prodlení prvních 30 dnů. Od 31. dne prodlení se pokuta zvyšuje na 1 000 Kč za každý den prodlení. Mezi stranami bylo nesporné uzavření smlouvy o dílo, odstranění vad k 2. 7. 2025. Sporné mezi nimi zůstalo, zda k 19. 12. 2024 došlo k předání díla či nikoliv. Smlouva o dílo v čl. III. odst. 1 stanoví povinnost zhotovitele dílo provést do 30. 11. 2024, kdy podmínkou pro provedení díla je mj. doložení pravomocného stavebního povolení nejpozději do 31. 10. 2024. Žalobkyni se nepodařilo prokázat její tvrzení o tom, zda a kdy došlo k poskytnutí této informace žalované – tedy pokud je žalobkyně sama v prodlení se splněním své povinnosti, nemůže nastat prodlení žalované se zhotovením díla, a tudíž ani povinnost žalované k zaplacení smluvní pokuty zajišťující provedení díla v termínu, jak ostatně stanoví ust. § 1977 a násl. OZ ve spojením s ust. § 2591 OZ a již z tohoto důvodu by přicházelo v úvahu zamítnutí žaloby. Žalovaná se jednoznačně nemohla dostat do prodlení s provedením díla minimálně v době od 30. 11. 2024 do doby předání díla 19. 12. 2024, neboť stavební povolení v této době nebylo ani vydáno a nemůže tak žalobkyni vzniknout právo na zaplacení smluvní pokuty, pokud sama žalobkyně byla v prodlením se splněním její smluvní povinnosti.

27. Strany si sjednaly povinnost zhotovitelky k zaplacení smluvní pokuty v případě prodlení se zhotovením díla. Zhotovením díla je dle § 2604 OZ považován okamžik, ke kterému je dílo dokončeno a předáno, přičemž platí, že dílo je dokončeno, je-li předvedena způsobilost sloužit svému účelu (tj. je-li provozuschopné). Strany dále ve smlouvě ujednaly povinnost objednatele převzít dílo i s vadami či nedodělky, které samy o sobě či ve spojení s jinými nebrání či neomezují užívání stavby. K tomu, aby byla žalobkyně ve věci úspěšná tedy vyjma prokázání předložení pravomocného stavebního povolení žalované musela prokázat i to, že je žalovaná v prodlením se zhotovením díla – tedy že dílo nebylo dokončeno a předáno. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že dílo k datu 19. 12. 2024 bylo dokončeno a předáno a je tak na místě žalobu zamítnout jako nedůvodnou.

28. K problematice předání díla soud uvádí, že plná moc, jejímž autorem je pravděpodobně strana žalující (viz vyjádření svědka [jméno FO] a emailové vlákno na č. l. 108), zmocňuje svědka [jméno FO] k řízení a kontrole stavby. Samotný pojem řízení stavby je nutno označit za vágní a do určité míry neurčitý pojem, který vyvolává pochybnosti o tom, zda zahrnuje či nezahrnuje i řízení stavby ve smyslu smluvního pojetí vč. oprávnění k převzetí díla. Soud se však v rámci slovního výkladu tohoto pojmu kloní k závěru, že pojem řízení stavby v sobě obsahuje i oprávnění k převzetí díla. Z procesní opatrnosti z důvodu vágnosti tohoto pojmu však soud vyzýval strany, aby dotvrdily a sdělily, jakým způsobem a prostřednictvím koho strany v průběhu provádění díla komunikovaly, aby byl schopen posoudit, zda mohla žalovaná oprávněně předpokládat, že p. [jméno FO] je či není oprávněn k převzetí díla. Je tedy nutno přihlédnout k tomu, jakým způsobem se p. [jméno FO] zapojoval do průběhu stavby. Dokazováním bylo zjištěno, že p. [jméno FO] poptával dílo, rozhodoval o fakturaci, vícepracích, odvozu díla – tedy angažoval se i ve věcech nesouvisejících se stavbou díla z čistě technického hlediska. Jednatel žalobkyně toliko pouze podepsal smlouvu o dílo a více se o průběh stavby aktivně nezajímal. Takovéto vystupování svědka [jméno FO] v průběhu realizace díla a totální absence žalobkyně (či jejího jednatele) v průběhu provádění díla musí spolu s termínem „řízení stavby“ nepochybně vzbudit u protistrany dojem, že se jedná o osobu, která je oprávněna i stavbu převzít. Rovněž i pracovníci žalované (výroba, svědci [jméno FO]) jej s ohledem na jeho zapojení na díle i ve smluvních otázkách z pochopitelných důvodů chápali jako osobu oprávněnou k převzetí díla a nelze jim v tomto kontextu s ohledem na obsah plné moci a způsobu vystupování svědka [jméno FO] na díle ničeho vytknout. Nadto je nutno přihlédnout i k té skutečnosti, že svědek byl před předáním díla v prosinci 2024 kontaktován s vědomím toho, že dílo je dokončeno a připraveno k přepravě, kdy tuto informaci předal žalobkyni (!) a s jejím vědomím jede do areálu žalované, kde dílo písemně převezme, nedá najevo, že dle jeho názoru není oprávněn dílo převzít, podepíše bez závažnějších výhrad předávací protokol, ve kterém stvrdí, že dílo je předáno ve stavu provozuschopném (tedy je dokončeno) a převezme na žalobkyni nebezpečí škod na díle. Následně o převzetí informuje žalobkyni, která vůči svědkovi učiní výhradu, že k tomu dle jejího názoru není způsobilý, nicméně žalobkyně ani svědek vůči žalované žádnou výhradu bez zbytečného odkladu neučiní. Slovy zákona pak v případě, kdy by snad pod pojem řízení stavby nespadalo i převzetí stavby, nepochybně platí, že žalobkyně dle ust. § 446 případné překročení zástupčího oprávnění schválila a je tímto právním jednáním svědka vázána. Věta druhá ust. § 446 odst. 1 OZ není v této věci aplikovatelná, neboť dle názoru soudu žalovaná nemohla vědět, že dochází k překročení zástupčího oprávnění s ohledem na vágní popis „řízení stavby“ a aktivní vystupování svědka [jméno FO] i ve smluvních otázkách (poptávka díla, fakturace, vícepráce). Tento závěr je umocněn i tím, že svědek uvedl, že sdělil žalobkyni, že dílo nepovažuje za převzaté ze dvou důvodů – totiž že nemá oprávnění k převzetí díla (!) a že dílo není dokončeno, což měl dopsat do protokolu. Nejenže tato informace o nedokončení díla neodpovídá zápisu v předávacím protokolu, ale sám svědek a poté i žalobkyně se (potají) spoléhají na to, že svědek neměl oprávnění k převzetí díla bez učinění jakékoliv včasné výhrady směrem k žalované a v soudním řízení z tohoto jednání chtějí profitovat, což lze označit jako jednání odporující zásadě poctivého obchodního styku, ze kterého žalobkyně nemůže v následném soudním sporu dovozovat příznivé následky. Nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že informace o tom, že by dílo nemělo být předáno se ve spise objevila v písemné podobě teprve až v dopisu z 13. 3. 2025, kde se uvádí, že dílo nelze považovat za předané z důvodu vad (nikoliv z důvodu nedostatku zástupčího oprávnění). Z emailové korespondence z února 2025 navíc vyplynulo, že i svědek [jméno FO] musel, předtím než byl obeznámen s tím, že stavební povolení nabylo PM, (sdělení MÚ [adresa] ze dne 5. 2. 2025 – č. l. 145) považovat dílo za předané, pokud v emailu z 5. 2. 2025 k penalizaci uvádí, že „je ochoten akceptovat zaúčtování termínu zpoždění díla k 7. 1. 2025“ (z čehož mj. dále vyplývá, že svědek nadále vystupuje jako osoba oprávněná k převzetí díla). Soud je tak jednoznačně přesvědčen o tom, že k datu 19. 12. 2024 došlo k platnému předání díla, neboť dílo převzala osoba k tomu oprávněná, potažmo je žalobkyně s odkazem na ust. § 446 OZ povinna nést následky z jednání svědka [jméno FO], který dne 19. 12. 2024 dílo převzal. Na tomto závěru ničeho nemění ani námitka žalobkyně, že k předání díla nemohlo dojít z toho důvodu, že strany sjednaly místem předání [adresa], avšak k předání došlo v [adresa], když to byla žalobkyně, která nepředložením pravomocného stavebního povolení zavinila postup dle čl. III. odst. 2 smlouvy o dílo. Přebírající osoba se zajisté mohla a měla se stavem díla seznámit stejně tak dobře v [adresa] jako případně v [adresa].

29. Pokud jde o dokončení díla, zde soud rovněž s ohledem na obsah předávacího protokolu z 19. 12. 2024 dovozuje, že dílo bylo dokončeno, neboť je tak uvedeno v předávacím protokolu, do kterého strany uvedly, že dílo je k datu předání v provozuschopném stavu (tedy je dokončeno dle § 2650 OZ). Opak měl být prokázán. Není pravdou, že by svědek [jméno FO] dopisoval do protokolu, že dílo není dokončeno, jak tvrdil v rámci svého výslechu, naopak do něho zapsal, že dílo převzal v provozuschopném stavu s poznámkou, že chybí fasáda (pozn. soudu chyběla však jen část fasády sestávající z dřevěného obložení). Pokud dílo nebylo dokončeno, neměl jej svědek (působící na pozici technického dozoru investora – tedy osoba, která by měla poznat, zda a kdy je dílo dokončeno) vůbec přebírat, či jej měl převzít s výhradami zapsanými do předávacího protokolu. Tak však neučinil. Výpověď svědka ohledně počasí v den předání díla (k tvrzením žalobkyně v bodě III. jejího koncentračního vyjádření ze dne 4. 3. 2026) se rovněž jeví nedůvěryhodnou, neboť lze označit za notorietu, že naposledy panovalo zimní počasí v předvánočním období v Plzni v roce 2023 (a to ještě jen v prvním prosincovém týdnu). Jen těžko tak mohlo být v areálu v [adresa] cm sněhu. Tyto části výpovědi svědka značně oslabují důvěryhodnost výpovědi svědka. Naproti tomu výpověď svědka [jméno FO] vyvracející žalobní tvrzení, který není již ani zaměstnancem žalované a ve sporu tak není nikterak zainteresován, nevykazovala žádných rozporů a soud jí plně uvěřil. Další důkazy k prokázání počasí a klimatických podmínek v den předání díla označeny ve lhůtě nebyly. Soud je dále přesvědčen, že vady, které byly v řízení zjištěny a odpovídají odbornému vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] představují skutečně jen vady, které neznemožňují či podstatně neomezují užívání díla a nevypovídají ničeho o tom, že by dílo s těmito vadami nebylo schopno sloužit svému účelu (tedy bylo nedokončené), jak popsal svědek [jméno FO] a de facto i p. [jméno FO], který uvedl: „po dovozu bylo zjištěno, že fasáda je v podstatě dokončena, nicméně přepravou vznikly nějaké škody a dále bylo zjištěno, že dílo není dokončeno dle projektové dokumentace, neboť byla špatně provedena střecha a atika, byla použita špatná fólie, chyběly okapy a odvětrání“, z čehož je evidentní, že následně již docházelo pouze k odstraňování vad, nikoliv k dokončení díla, jak uvedl i svědek [jméno FO], který tímto termínem mínil dokončení oprav vad, o čemž vypovídá i emailová korespondence mezi stranami a doba odstraňování vad cca 1 týdne. Opak – tedy že dílo nebylo k datu předání dokončeno - měl být žalobkyní prokázán, která však na výzvu soudu, poté co bylo provedeno k důkazu odborné vyjádření Ščevíka, aby prokázala, že k předání díla došlo až 2. 7. 2025, neboť předtím nebylo možné dílo převzít pro vady, které omezovaly či znemožňovaly užívání věci, žádný včasný relevantní důkaz neuplatnila a to ani poté, co bylo k důkazu provedeno odborné vyjádření p. [jméno FO] (projektanta stavby), který se k této otázce vůbec nevyjádřil, vyjádřil se totiž jen a pouze k tomu, že vady mohou snížit životnost díla, nikoliv že by znemožňovaly či omezovaly užívání díla, pročež by bylo možno dospět, že před 2. 7. 2025 nebylo dílo dokončeno. Nelze navíc ani vyloučit, že vady vznikly při převozu díla po přechodu nebezpečí na věci na žalobkyni (viz poznámka v předávacím protokolu z 19. 12. 2024 – v [adresa] bez viditelných vad – kterou navíc do PP zapsal za žalobkyni svědek [jméno FO]). Soud je tak toho názoru, že dílo bylo k datu předání dokončeno a následně byly odstraňovány vady díla, neboť je evidentní, že bylo provozuschopné, jak ostatně vyplývá i z odborného vyjádřen [tituly před jménem] [jméno FO], který vytýká vady, které však ničeho neříkají o tom, že by dílo nebylo provozuschopné; předávacího protokolu podepsaného p. [jméno FO]; výpovědi svědka [jméno FO] a emailové korespondence z ledna a února 2025, kde mj. i p. [jméno FO] uplatňuje penále s předáním díla. Navíc platí, že vady díla se vždy odstraňují až po zhotovení díla, nikoliv před tím. To, že skutečně byly odstraňovány jen vady díla je evidentní i z návrhu předávacího protokolu z 2. 7. 2025, který k důkazu předkládala žalobkyně.

30. Dovozovala-li žalobkyně z emailu p. [jméno FO], že žalovaná sama uznala, že došlo k pozdnímu předání, neboť výrobní ředitel žalované p. [jméno FO] v emailu ze dne 30. 5. 2025 uvedl, že po dokončení reklamace dojednají příslušnou slevu za prodlení, pak nutno konstatovat, že ze samotného emailu toto nevyplývá a žalobkyně na výzvu soudu, aby tato svá tvrzení prokázala další důkazy nenavrhla. Prostým výkladem tohoto emailu lze s ohledem na použití slov v předmětu „dokončení reklamace“ a „po dokončení reklamace dojednáme příslušnou slevu za prodlení“ v těle emailu dospět naopak k přiléhavějšímu závěru o tom, že výrobní ředitel mínil slevu za prodlení s odstraněním vad, které měly být dle předávacího protokolu odstraněny do 10 dnů od oznámení, ač se tak evidentně nestalo. Věrohodně působí i postup žalované při fakturaci, která vyčkávala s vystavením finální fakturace z důvodu vzniklého sporu mezi stranami z důvodu odstraňování vad. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud shledal žalobu nedůvodnou a zamítl ji.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 67 009,80 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 192 000 Kč sestávající z částky 8 780 Kč za každý ze 6 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1 x příprava a převzetí, 2 x vyjádření ze dne 20. 10. 2025 a 26. 2. 2026, 4 x účast na soudních jednání dne 18. 1. 2026, 26. 2. 2026 a 18. 3. 2026 přesahující dvě hodiny) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 11 629,80 Kč. Odměnu za vyjádření ze dne 18. 1. 2026 obsahující 3 věty, kterým reagoval zástupce žalované na výzvu soudu po 2 měsících a zároveň necelý 1 den před jednáním, soud nepřiznal, neboť takovýto úkon právní služby s ohledem na jeho načasování a obsažnost již mohl být učiněn v rámci ústního jednání. Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalované k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě plnění stanovené v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

32. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně byla v tomto řízení zcela neúspěšná a je proto s odkazem na citované zákonné ustanovení povinna nahradit státu jím zálohované náklady řízení spočívající v uplatněném svědečném p. [jméno FO]. O konkrétní výši státem zálohovaných nákladů řízení nebylo možné rozhodnout v době vyhlášení rozsudku, neboť svědečné bylo v době vyhlášení rozsudku pouze uplatněno, avšak o něm nebylo ještě rozhodnuto, tudíž poté, co soud pravomocně o svědečném rozhodne, vydá usnesení, ve kterém vyčíslí konkrétní výši nákladů a lhůtu splatnosti.