Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 200 Kč jdoucím od 23. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbylém rozsahu zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 10 878,92 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že: „Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 05.03.2025 mezi společností [právnická osoba]., IČ [IČO], zapsaného v OR vedeném Městským soudem v [Anonymizováno], oddíl B[Anonymizováno] vložka [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [adresa] (dále také jen „původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností [Jméno žalobkyně]., se sídlem [adresa], IČ [IČO žalobkyně], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2024-01-22 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 5200 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2024-02-21. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 5200 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5678.92 Kč, který byl splatný dne 2024-02-21. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.[Anonymizováno].cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www.[Anonymizováno].cz zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 5200 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne 2024-02-21. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 2024-01-22 na bankovní účet [Anonymizováno] / [Anonymizováno], který žalovaný uvedl. Prostředky pro potvrzení totožnosti klienta jsou uvedeny v článku I.23 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno]. K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. V článku II.5. zmíněné smlouvy se dále uvádí: „Úvěrující bude zjišťovat totožnost klienta v případě provádění úkonů zejména pomocí elektronických kanálů: jestliže jsou úkony prováděny přes internet – pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem.“ Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Toto je blíže upraveno v článku III.2.: „…podpis klienta je u této smlouvy a souvisejících dokumentů nahrazen zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu ze SMS (v tomto případě se jedná o kód [Anonymizováno]), který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr, když takovéto jednání má platnost písemného právního jednání, neboť tato forma podpisu této smlouvy a souvisejících dokumentů je dostatečně určitá a srozumitelná a tudíž tato forma je shodně považována za písemnou formu uzavření smlouvy a souvisejících dokumentů. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího.“ Žalobce dále sděluje, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. Dále žalobce sděluje, že dle článku XV. odst. 3 smlouvy o úvěru má úvěrující právo klientovi, který plní své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně a včas, přiznat slevu z poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný ovšem nehradil řádně, když k datu splatnosti a rovněž ani k dnešnímu dni neuhradil ničeho. Proto žalobce požaduje výši poplatku za poskytnutí „před slevou“. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 2024-01-22. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [hodnota] / 2010. Žalobce identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [var. symbol]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2025-03-15. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného [právnická osoba]., zda mu byla v lednu 2024 zaslána na účet č. [hodnota] / [Anonymizováno] částka 5200 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol] a zda je majitelem účtu právě žalovaný. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 10878.92 Kč nejpozději splatných dne 2024-02-21.“
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Soud rozhodl v dané věci rozhodl dle ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně s takovým postupem soudu výslovně souhlasila, žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Z obsahu žalobkyní předložených listin má soud za spolehlivě zjištěný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba]. poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] částku ve výši 5 200 Kč (výpis z běžného účtu předchůdce žalobkyně na č. l. 12, sdělení banky žalovaného ze dne 27. 11. 2025 na č. l. 45-46), kterou požadovala po žalované zpět zástupce žalobkyně výzvou ze dne 15. 3. 2025 do tří dnů. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla podána k poštovní přepravě dne 15. 3. 2025 a za užití ust. § 573 občanského zákoníku se dostala do sféry žalované nejpozději dne 19. 3. 2025 a nejpozději do 22. 3. 2025 měla žalovaná poskytnutou částku vrátit. Soudu byla předložena smlouva o úvěru č. [Anonymizováno], ze které vyplývá, že strany si sjednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 40 % ročně a poplatek za sjednání úvěru ve výši 5 678,92 Kč, kdy soud celé toto ujednání považuje jako ujednání o úroku představující úrok ve výši 1 310 % ročně, RPSN představuje 9 202,60 %, pročež je smlouva dle právního posouzení absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 588 občanského zákoníku a nelze k ní přihlížet. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z postupní smlouvy ze 28. 2. 2025 a její přílohy na č. l. 39-41 spisu a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2025. Žalovaná na svou obranu ničeho neuvedla.
5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobkyně žalobou uplatnila právo na zaplacení částky 10 878,92 Kč z titulu úvěrové smlouvy, která je však dle právního hodnocení soudu neplatná, doložila však poskytnutí finanční částky ve výši 5 200 Kč žalované, pročež je žalovaná povinna ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat, bezdůvodné obohacení nástupci žalobkyně vrátit. Žalovaná se přijetím peněžité hotovosti bez právního důvodu obohatila o částku 5 200 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalované, aby bezdůvodné obohacení v této výši žalobkyni uhradila. Ve zbytku však žalobu pod výrokem II. zamítl pro neplatnost úvěrové smlouvy. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud ji taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť jejich úspěch byl takřka stejný.
7. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.