39 C 133/2025

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu [adresa] -město dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit částku 211 800 Kč, dále pak kapitalizované úroky z prodlení ve výši 38 200 Kč a náklady řízení ve výši 20 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] a následně [datum] smlouvu o zápůjčce. Celkem bylo poskytnuto 500 000 Kč. Úroky byly sjednány ve výši 10% ročně. Žalobkyni bylo uhrazeno pouze 288 200 Kč, žalovaná je tedy v prodlení částkou 211 800 Kč. Na úrocích z prodlení dluží 38 200 Kč, když úroky z prodlení byly vyúčtovány fakturami z [datum] a z [datum]. Celkem požaduje žalobkyně po žalované 250 000 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou kontaktovala, nicméně částka zaplacena nebyla. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že v roce 2021 existovala pohledávka mezi společnostmi [jméno FO] [Anonymizováno]., kde byla jednatelkou žalovaná, ta ale pohledávky neřešila. V roce 2022 manžel žalované uvedl, že by pohledávky za společností [jméno FO] [Anonymizováno] splácet prostřednictvím zisku z prodeje zboží, které by právě žalobkyně zainvestovala. Žalobkyně pak obdržela od žalované dvě faktury za dodané zboží, ty uhradila. Pak ale žalobkyně zjistila, že faktury jsou vystaveny špatně, ve svém účetnictví si je stornovala a žádala o vrácení peněz, což se nestalo. Proto bylo dohodnuto uzavření smluv o zápůjčkách. Žalobkyně dále uvedla, že dne [datum] odeslala žalované částku 150 000 Kč (platba faktury), žalovaná dne [datum] částku 190 000 Kč vrátila, přičemž přeplatek ve výši 40 000 Kč, jí byl vydán v hotovosti. Dne [datum] bylo žalované odesláno 304 000 Kč, jejímu manželovi pak bylo vyplaceno 46 000 Kč v hotovosti. Žalovaná dlužné částky splácela, kdy bylo uvedeno, že dne [datum] zaplatila částku 25 000 Kč, dne [datum] částku 25 000 Kč, stejnou částku pak uhradila dne [datum]. Dne [datum] uhradila částku 20 000 Kč, stejně tak [datum], dne [datum] a [datum] uhradila po 10 000 Kč. Úrok byl vypočten účetní žalobkyně, byl avizován předem a odsouhlasen emailem ze strany manžela žalované. Ten odsouhlasil i to, že by měla být doplacena částka 250 000 Kč s příslušenstvím.

2. Pokud se k žalobě vyjádřila žalovaná, tak uvedla dne [datum], že se žalobou nesouhlasí, nárok žalobkyně neuznává a popírá, že by jí nebo jejímu manželovi žalobkyně předala v hotovosti platby 40 000 Kč a 46 000 Kč. Žalovaná uvedla, že na její účet žalobkyně zaslala 454 000 Kč (150 000 Kč a 304 000 Kč), ona částku 190 000 Kč vrátila zpět, pak ještě bylo žalobkyni uhrazeno 135 000 Kč. Není tedy pravdou, že by měla vracet požadovanou částku 250 000 Kč. Navíc je to tak, že ona sama a její manžel předávali žalobkyni peníze v hotovosti prostřednictvím jejího jednatele. Mezi žalobkyní a žalovanou pak probíhal obchodní případ, kdy žalobkyni bylo dodáno zboží, to bylo vyfakturováno a žalobkyní zaplaceno. Při jednání soudu dne [datum] pak žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce vysvětlila, že částka 304 000 Kč, která byla zaslána na její účet, nebyla zápůjčkou, ale jednalo se o plnění ze strany žalobkyně na základě kupní smlouvy a vystavené faktury, o čemž svědčí i variabilní symbol u platby uvedený. Totéž pak platí i pro částku 150 000 Kč, i zde se jednalo o zaplacení kupní ceny za zboží, které bylo žalobkyni ze strany žalované dodáno. Nikdy žalovaná nepřevzala žádné finanční prostředky v hotovosti.

3. Pokud byl s touto obranou konfrontován jednatel žalobkyně, ten uvedl, že skutečně situace byla taková, že se mělo jednat o dodávky zboží. Jeho společnost byla už v roce 2022 oslovena manželem žalobkyně, který chtěl poskytnout kapitál, aby mohl podnikat a nakoupit zboží. Jednatel žalobkyně mu tedy nabídl poskytnutí finančních prostředků, ovšem prostřednictvím jeho manželky, neboť manžel žalované byl zatížen exekucemi a trestním stíháním. Bylo to tak, že žalobkyně, resp. její manžel nakoupili zboží v podobě repasované výpočetní techniky, toto předali žalobkyni s tím, že věc byla vykazována jako prodej použitého zboží. Na to byly vystaveny i faktury a zboží bylo dodáno. Faktury žalobkyně proplatila. Nicméně pak žalobkyně usoudila, že faktury jsou vystaveny chybně, kdy není uvedeno plátcovství DPH, proto si je firma žalobkyně ve svém účetnictví stornovala a žádala o vrácení finančních prostředků. Proto byly následně vytvořeny smlouvy o zápůjčce.

4. Svá tvrzení o uzavření smluv o zápůjčce prokazovala žalobkyně listinnými důkazy. Soudu byla předložena smlouva o zápůjčce ze dne [datum], ve které se uvádí, že společnost [Jméno žalobkyně]. poskytuje žalované částku 200 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. [č. účtu] a to ve lhůtě do [datum] za úrok 10% ročně, kdy účelem zápůjčky je nákup repasované IT techniky. Zápůjčka měla být vrácena nejpozději do [datum] na účet žalobkyně. Druhá smlouva mezi týmiž účastníky je opatřena datem [datum] a uvádí se, že na stejný účet žalobkyně nejpozději do [datum] zašle částku 300 000 Kč. Důvod zápůjčky byl shodný, stejně tak jako úroková sazba. Finanční prostředky měly být vráceny do [datum]. Ohledně výše úroků (tedy též k prokázání tvrzení o poskytnutí úročené zápůjčky) byla předložena faktura vystavená žalobkyní pro žalovanou č. [hodnota] -[Anonymizováno] na částku 14 226,03 Kč s tím, že je pouze uvedeno, že se jedná o úroky dle smlouvy o zápůjčce z dlužné částky. Dále byly úroky účtovány fakturou č. [hodnota] -[Anonymizováno], která byla vystavena dne [datum] na částku 24 000 Kč. Ani u této faktury není uvedeno, za jaké období jsou úroky účtovány. K těmto nesrovnalostem žalobkyně uvedla, že za rok 2022 nebyly úroky účtovány z dobré vůle, stejně tak nebyly vyčísleny úroky za rok 2025. Úroky za rok 2023 byly vyúčtovány v roce 2024 po dohodě, stejně tak úroky za rok 2024, které byly stanoveny po dohodě a odsouhlaseny žalovanou. K těmto svým tvrzením však žalobkyně nenabídla žádné důkazy.

5. Předžalobní jednání prokazovala žalobkyně přípisy, kdy dne [datum] bylo žalované sděleno, že je jí zasílána faktura na vyměřené úroky dosud nedoplacených smluv o půjčce z roku 2022, když tyto úroky byly stanoveny na základě dohody s manželem [jméno FO]. Dne 17. 5. 2025 pak byla žalované zasílána poslední výzva k úhradě před podáním dluhu s odkazem na možnost podání žaloby.

6. Pokud soud vyžádal výpis z bankovního účtu žalované u [právnická osoba]. č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] (doba, kdy měly být zápůjčky realizovány), bylo zjištěno, že je evidována [datum] příchozí platba od žalobkyně ve výši 304 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol], jiná platba v období, kdy měly být finanční prostředky poskytnuty, evidována není (rozpor s tvrzením, že zápůjčkou na základě smlouvy ze dne [datum] je poskytováno 200 000 Kč). Žalobkyně předložila výpis o provedení odchozí úhrady na účet žalované, a to dne [datum], kdy bylo odesláno 150 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol] (žádná platba před [datum] dle smlouvy o zápůjčce sjednána nebyla) a dále pak 304 000 Kč dne [datum] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Své tvrzení o tom, že finanční prostředky byly žalované poskytnuty i v hotovosti, prokazovala žalobkyně výpisem z pokladny za období od [datum] do [datum], kde je uvedena [datum] částka 40 000 Kč jako vratka přeplatku Němečková. Žalobkyně však uvedla, že nemá k dispozici pokladní doklad, který by svědčil o převzetí finančních prostředků žalovanou. Žalovaná převzetí peněž v hotovosti popřela.

7. K prokázání svých tvrzení o tom, že poskytla žalované zápůjčku, navrhla žalobkyně výslech svědka [jméno FO]. Ten při své výpovědi dne [datum] uvedl, že nikdy nebyl přítomen tomu, že by žalovaná obdržela od jednatele firmy [Jméno žalobkyně]. či přímo do firmy [Jméno žalobkyně]. jakékoliv finanční prostředky. Popsal obchodní spolupráci mezi několika společnostmi včetně žalobkyně. Uvedl, že manžel žalované mu sdělil, že by potřeboval finančně vypomoci, protože dluží jednateli žalobkyně finanční prostředky za nákup IT techniky pro repasování, asi 200 000 Kč chtěl od svědka půjčit. Ten k tomu ochoten nebyl. Nicméně pan [jméno FO] mu následně vysvětlil, že on má zboží v hodnotě požadované zápůjčky, vlastně tuto hodnotu převyšující, a to má u sebe právě jednatel žalující společnosti. Pokud kontaktoval pana [Anonymizováno], ten mu potvrdil, že má u sebe 32 notebooků, za které zaplatil a pan [jméno FO] slíbil provést repasování a následně peníze vrátit včetně dalšího bonusu. Jednatel žalobkyně si to ale rozmyslel, chtěl vrátit peníze, ještě před tím, než bude zboží prodáno. Pokud byl svědek dotazován k tomu, kdo vlastně měl být dlužníkem žalobkyně, resp. pana [Anonymizováno] (jednatel žalobkyně), upřesnil, že on to chápal tak, že vlastně pan [jméno FO] ale ten, protože jsou na něj vedeny exekuce, si peníze půjčovat nemohl. Soud konstatuje, že z výpovědi svědka nebyly osvědčeny žádné skutečnosti tvrzené žalobkyní, už vůbec ne to, že by byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou a tyto fakticky realizovány. Soud z této výpovědi pochopil, že mezi účastníky probíhala celá řada obchodních případů, kde však žalovaná figurovala pouze formálně, jednal za ni vždycky pan [jméno FO]. Svědek [jméno FO] u poskytnutí jakýchkoliv finančních prostředků žalobkyni nebyl, z jeho výpovědi tedy tvrzení o poskytnuté zápůjčce (resp. zápůjčkách) prokazována nejsou. Žalobkyně byla tedy opakovaně poučována v tom směru, že svá tvrzení o tom, že poskytla žalované jakoukoliv zápůjčku, resp. zápůjčky dvě, není prokazováno.

8. V průběhu jednání následně žalobkyně uvedla, že žalovaná prostřednictvím svého manžela uznala dluh, k tomu však bylo předloženo pouze uznání dluhu v listinné podobě, kde jako dlužník je uváděn [jméno FO] s tím, že věřitelem je žalobkyně a částka 250 000 Kč jako dluh měla vzniknout na základě zápůjčky, která není přesně uvedena s tím, že dluh má být vrácen do [datum]. Ani tento důkaz k prokázání poskytnutí zápůjček způsobilý nebyl.

9. Skutečnost, že by žalobkyně evidovala jakékoliv zápůjčky v roce 2022 poskytnuté žalované, nebyla prokázána ani listinami z veřejného rejstříku v podobě rozvahy a výkazů zisků a ztrát včetně přílohy účetní závěrky za roky 2021, 2022 a 2023. Co se týká roku 2022, jsou evidovány pouze na řádce C.II. 246 jiné pohledávky v řádu 245 000 Kč, v roce 2023 se pak jedná o pohledávky v hodnotě 149 000 Kč. V rozvaze za rok 2022 se pak u pohledávek z obchodních vztahů objevuje pouze částka 20 000 Kč, které jsou součástí krátkodobých pohledávek. Žalobkyně nedokázala vysvětlit, z jakého důvodu nebyly zaevidovány pohledávky, které ona uváděla ze smluv o zápůjčce a tvrdila, že část je uhrazena, protože žádné takovéto pohyby se v účetní závěrce neobjevily. Je zde dokonce záporný výsledek hospodaření. Z těchto účetních dokladů, které na svoji obranu předložila žalovaná, soud tedy uzavírá, že ani zde nebylo shledáno, že by jakékoliv finanční prostředky byly žalované ze strany žalobkyně zapůjčeny.

10. Pokud se žalovaná bránila tím, že finanční prostředky mezi účastníky sice putovaly, ovšem z jiného důvodu, než by bylo poskytnutí zápůjčky, předloženy byly dodací listy a faktury. Podle dodacího listu č. [hodnota] vystaveného žalovanou bylo dne [datum] předáno žalobkyni zboží za 150 000 Kč s tím, že se jedná o repasované notebooky Lenovo v počtu 30 kusů. Faktura pod číslem [hodnota] byla vystavena dne [datum] se splatností [datum]. Jen pro úplnost soud poznamenává, že platba 150 000 Kč pod uvedených variabilním symbolem byla žalobkyní zaslána žalované na bankovní účet [datum]. Pro zboží v hodnotě 304 000 Kč byl vystaven dodací list [Anonymizováno] dne [datum] s tím, že v uvedený den bylo také zboží předáno manželem žalované, faktura pod číslem [hodnota] byla vystavena dne [datum] pro částku 304 000 Kč se splatností [datum]. Předmětem prodeje bylo 32 kusů notebooků Toshiba 15,6 palců. Pod stejným variabilním symbolem obdržela žalovaná platbu 304 000 Kč od žalobkyně dne [datum].

11. K objasnění celé věci byl následně vyslechnut manžel žalované [jméno FO]. Ten uvedl, že měl v úmyslu prostřednictvím své manželky se žalobkyní, resp. přímo panem [Anonymizováno] podnikat. On sám měl ale v té době obestavené všechny účty (je společně s jednatelem žalující společnosti a dalšími osobami trestně stíhán pro krácení daně). Společná činnost měla probíhat tak, že by na IČO jeho manželky bylo pořízeno zboží, které jeho manželka dodá firmě [právnická osoba]., ta za něj zaplatí. On sám pak uvedené výrobky zrepasuje a se ziskem prodá s tím, že rozdíl prodejní ceny a kupní ceny, kterou zaplatila [Jméno žalobkyně]., bude pak dán zpátky [Anonymizováno] jako splátka dříve vzniklého dluhu. Tak se to stalo ve dvou případech právě v roce 2022. Nicméně jednatel žalobkyně pak začal mít problémy s tím, jak jsou faktury za dodané zboží vystaveny a chtěl, aby mu byly peníze vráceny, protože se rozhodl faktury stornovat. Chtěl samozřejmě zpátky peníze, oni je v té době již neměli. Došlo pouze k realizaci toho prvního obchodního případu, kdy oni dostali za uvedené zboží od [právnická osoba]. 150 000 Kč, zboží ale zrepasovali a se ziskem 40 000 Kč prodali. Proto žalobkyni zaplatili 190 000 Kč zaplatili zpátky na základě vystavené faktury, rozdíl 40 000 Kč byl splátkou již dříve vzniklého dluhu. Ví o tom, že pak měly být uzavírány nějaké smlouvy o zápůjčce, ty ale nebyly naplněny, protože tím měly být vlastně zajištěny peníze pro případný nákup dalšího zboží, což se ale následně nerealizovalo. Potvrdil, že smlouvy o zápůjčce dostal od pana [jméno FO], ale až někdy na podzim 2022 a řekl manželce, ať je podepíše, žádné peníze z toho ovšem neplynuly. Pak už začal být problém s tím, že jednatel žalobkyně začal poměrně nevybíravě požadovat finanční prostředky, které vycházely z původního společného podnikání, začaly se objevovat i výhružky a poškození majetku jeho i manželky. Z výslechu tohoto svědka nebylo zjištěno, že by byly realizovány smlouvy o zápůjčce.

12. Soud další důkazy neprováděl, byť strany navrhly celou řadu důkazů, které snad měli osvětlit jejich vzájemné podnikání, ať už se jedná o přepisy whatsuppové komunikace, či dokonce záznamy z policejního prošetřování trestné činnosti jednatele žalobkyně a manžela žalované. Soud tyto důkazy nepovažoval za takové, které by byly schopny prokázat tvrzení žalobkyně. Tyto důkazy byly tedy zamítnuty pro nadbytečnost.

13. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce je smluvním typem tzv. reálného kontraktu, kdy ke vzniku smlouvy je třeba souhlasných projevů vůle obou stran a zároveň přenechání věci, ke kterému může dojít i s časovým odstupem.

14. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že je na místě žalobu zamítnout, a to pro to, že žalobkyně neprokázala svá skutková tvrzení o tom, že na základě listin, označených jako smlouvy o zápůjčce, poskytla žalované částku 200 000 Kč či částku 300 000 Kč, když zjištění z jednotlivých důkazů jsou popsána shora. Žalobkyně však navrženými a provedenými důkazy neprokázala ani to, že se mělo jednat o poskytnutí zápůjčky zajištěné dodaným zbožím s tím, že finanční prostředky budou zhodnoceny.

15. Z provedených důkazů má soud za zjištěné pouze tolik, že mezi účastníky a dalšími subjekty, z nichž některé jsou aktuálně prošetřovány pro podezření ze spáchání trestné činnosti v podobě daňových úniků, probíhaly obchodní případy, které však nebyly řádně evidovány v účetnictví, jak vyplynulo z provedených účetních dokladů společnosti [Jméno žalobkyně]. za roky 2021, 2022 a 2023, kde obdobné aktivity v podobě poskytnutí finančních prostředků jako pohledávka z obchodního styku vůbec nejsou zachyceny. Soud má za zjištěné, že žalovaná vystavila v období června a července 2022 faktury na částku 150 000 Kč a 304 000 Kč, přičemž žalobkyně tyto částky žalované zaplatila, shodné údaje o platbách (resp. určení plateb jsou označené v bankovních výpisech, výše platby i variabilní symbol odpovídá vystavené faktuře). Z těchto důkazů se jeví být jako zcela pravděpodobný příběh prezentovaný ve vyjádření žalované a potvrzený svědkem [jméno FO] o tom, že skutečně byla nakoupena výpočetní technika s tím, že po repasování a následném prodeji budou finanční prostředky poskytnuté na toto zboží zaplaceny zpět žalobkyni včetně dalších plateb, které měly být splátkami předchozích dluhů. Z listinných důkazů bylo také zjištěno, že žalovaná zaplatila žalobkyni 190 000 Kč a vysvětlila, že se jedná o zaplacení zboží za 150 000 Kč a 40 000 Kč jako úhrada předchozích dluhů. Částka 304 000 Kč odpovídala hodnotě zboží dodaného žalobkyni s tím, že toto následně již prodáno nebylo, ale žalobkyně neučinila ani žádné relevantní kroky vedoucí k vrácení tohoto zboží, jak ostatně vyplynulo i z výpovědi svědka [jméno FO].

16. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně neprokázala svá skutková tvrzení ani o poskytnutí zápůjčky, ani o tom, že jí bylo poskytnuto zboží, které ale ona následně vrátila a žádala peníze zpět. Pokud byl totiž jednatel žalobkyně dotazován k tomu, zda od kupní smlouvy pro nákup zboží určeného k repasování odstoupil, zda odstoupení zdůvodnil a oznámil žalované a vyzval ke konkrétnímu plnění, nebyl schopen odpovědět. Reagoval pouze tak, že faktury stornoval (což u faktur, u nichž byl odběratelem, zní přinejmenším nepravděpodobně).

17. Soud pro úplnost konstatuje, že celá skutková tvrzení žalobkyně byla velmi nepřehledná a soud je přesvědčen o tom, že celý takto vykonstruovaný obchodní případ měl vést pouze k tomu, aby si strany spolu s dalšími subjekty dokázaly přesunout finanční prostředky mimo běžnou kontrolu podnikání toho kterého ekonomického subjektu. Pro neunesení důkazního břemene k podaným tvrzením byla tedy žaloba zamítnuta.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1. o.s.ř. Ve věci byla plně úspěšná žalovaná, má tedy právo na náhradu nákladů řízení, a to ve výši 48 750 Kč. Jedná se o 5 úkonů právní služby po 9 300 Kč (převzetí a příprava věci, seznámení se spisem u soudu, účast na jednání soudu dne [datum] a [datum], podání dne [datum]), součástí náhrady nákladů řízení je také 5 x paušální náhrada po 450 Kč, vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše splatné k rukám právního zástupce žalované.

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu. K úhradě nákladů řízení byla stanovena běžná třídenní lhůta.