39 C 85/2026

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 30 938,63 Kč s přísl. a částku 27 392,78 Kč s přísl. s odůvodněním, že se jedná o pohledávky vzešlé ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba2. Jako první byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru pod č. [hodnota]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Vyžádala si od žalovaného informace a také doklady, tyto jsou uvedeny v zákaznické kartě v části „ověřené dokumenty“. Zákazník také podpisem předmětné smlouvy potvrdil, že poskytl [Anonymizováno] úplné a pravdivé údaje. Žalovanému bylo poskytnuto 49 000 Kč. Tyto převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Za poskytnutí této částky měl uhradit souhrnný poplatek 51 493 Kč. Jedná se o součet kapitalizovaných úroků za půjčení peněz v sazbě 12,75% ročně (???), celkem 36 779 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatku za flexibilní splácení 9 398 Kč. Žalovaný měl celou částku 100 493 Kč zaplatit po 4 188 Kč měsíčně, bylo sjednáno 24 splátek, poslední byla stanovena na 27. 10. 2024. Žalovaný hradil naposled dne 11. 12. 2023. K 17. 6. 2024 bylo provedeno vyčíslení, dlužná jistina činila 27 392,78 Kč, dlužní poplatek 16 807,62 Kč. Nic dalšího uhrazeno nebylo (zaplaceno bylo celkem 54 410 Kč). Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum]. Předmětem žaloby je dlužná jistina 27 392,78 Kč, kapitalizovaný úrok v sazbě 12,75% ročně za období od 28. 10. 2024 do 21. 10. 2025 ve výši 4 664,19 Kč, dále pak kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 28. 10. 2024 do 21. 10. 2025 ve výši 3 482,88 Kč. Dále jsou požadovány běžné úroky z prodlení a sjednané úroky až do zaplacení.3. Druhá smlouva byla uzavřena dne [datum] pod číslem [hodnota]. Stejně jako v předchozím případě bylo vyhodnoceno, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Bylo sjednáno poskytnutí částky 42 000 Kč, kterou opět podle smlouvy žalovaný převzal v hotovosti. Za poskytnutí této částky měl pak uhradit ještě souhrnný poplatek 48 773 Kč, který je tvořen úrokem za dobu trvání smlouvy 35 089 Kč při úrokové sazbě 12‘% ročně, poplatkem za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatkem za flexibilní splácení 8 845 Kč. Celá částka 90 773 Kč měla být hrazena ve 21 měsíčních splátkách po 4 323 Kč. Datum poslední splátky byl sjednán 24. 2. 2025. Žalovaný hradil naposledy 11. 12. 2023, k tomuto datu dlužná jistina činila 30 938,63 Kč, dlužný poplatek 26 598,97 Kč. Za dobu trvání smlouvy podle sdělení žalobkyně bylo uhrazeno 30 030 Kč. Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum]. Předmětem žaloby činí žalobkyně dlužnou jistinu 30 938,63 Kč, kapitalizované úroky za období od 25.2.2025 do 21. 10. 2025 při sazbě 12% ročně, celkem 3 833,81 Kč. Dále je pak předmětem žaloby kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné sazbě za období od 25. 2. 2025 do 21. 10. 2025 v částce 2 464,78 Kč. Dále je požadován úrok z prodlení v zákonné sazbě a sjednaný úrok v sazbě 12% ročně do zaplacení.4. Platební rozkaz vydán nebyl s ohledem na spotřebitelský charakter sporu, k nařízenému ústnímu jednání se žalovaný nedostavil, k žalobě se nevyjádřil.5. Skutková tvrzení žalobkyně byla osvědčena ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], která byla uzavřena dne [datum]. Podle této smlouvy byl poskytnut žalovanému úvěr 49 000 Kč bez uvedení účelu. Dále byl sjednán souhrnný poplatek 47 677 Kč tvořený úrokem ve výši 36 779 Kč, poplatkem za pracování úvěru 1 500 Kč a částkou 9 398 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaný také přistoupil k volitelnému pojištění, za celou dobu trvání smlouvy měl uhradit 3 816 Kč. Celková dlužná částka byla vyčíslena 100 493 Kč, úroková sazba za poskytnutí peněz je uvedena jako 60,80% jako pevná sazba po celou dobu trvání smlouvy. Splatnost byla sjednána 24 měsíců, výše měsíční splátky 4 188 Kč, resp. 4 169 Kč, RPSN 84,72%. Údaje o žalovaném před uzavřením smlouvy, které právní předchůdkyně ověřovala, jsou shrnuty v zákaznické kartě. Zde žalovaný požaduje úvěr do výše 50 000 Kč, uvádí své jméno a příjmení, rodné číslo, adresu bydliště v Bulharsku. Jeho totožnost byla ověřena z povolení k pobytu č. [Anonymizováno], které bylo platné do 27. 4. 2032. Žalovaný také uvedl adresu svého trvalého pobytu v České republice i adresu pro výběr splátek, [adresa]. Uvedl také své telefonní číslo [tel. číslo] emailovou adresu. Ke svým příjmům sdělil, že pracuje jako dělník u společnosti [právnická osoba] s příjmem 20 020 Kč čistého měsíčně. Do domácnosti přichází ještě další příjem 21 200 Kč. Odhadl měsíční výdaje 7 000 Kč s tím, že je již vázán splátkami 2 082 Kč. Je zaměstnán na dobu neurčitou, předložil bankovní výpisy za měsíc září a říjen 2022. Podle tabulky umoření uhradil žalovaný dne 25. 11. 2022 4 200 Kč, dne 19. 12. 2022 částku 6 600 Kč, dne 20. 12. 2022 částku 6 000 Kč. Ve dnech 23. 3. 2023 24. 4. 2023 a 24. 5. 2023 uhradil po 4 200 Kč, stejně jako 21. 8. 2023. Dne 27. 6. 2023 je evidována splátka 4 110 Kč, dne 30.10. 2023 částka 8 000 Kč. Dne 3. 11. 2023 zaplatil žalovaný 500 Kč a 20. 11. 2023 a 11. 12. 2023 po 4 100 Kč, celkem bylo zaplaceno žalovaným 54 410 Kč.6. Druhá smlouva pod č. [hodnota] byla uzavřena [datum] ve stejném znění jako smlouva předchozí. Je uvedena výše poskytované částky 42 000 Kč jako bezúčelový úvěr. Část ve výši 16 600 Kč má být použita na zaplacení předchozího úvěru, zbylá částka 25 394 Kč je poskytována bezúčelově. K poskytnutým 42 000 Kč má žalovaný zaplatit ještě souhrnný poplatek 45 434 Kč, z čehož úrok je vypočten na 35 089 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 1 500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení 8 845 Kč. I v tomto případě žalovaný přistoupil k pojištění ve výši 3 339 Kč za dobu trvání smlouvy. Celkem měl uhradit 90 773 Kč ve 21 měsíčních splátkách po 4 323 Kč, resp. 4 313 Kč měsíčně. Úroková sazba byla sjednána 76% jako pevná po celou dobu trvání smlouvy, RPSN 114,55%. Údaje o žalovaném jsou opět uvedeny v kartě zákazníka, shodné jsou jeho údaje pro ověření totožnosti, adresa trvalého pobytu i adresa pro výběr splátek. Žalovaný uvedl, že má středoškolské vzdělání, je svobodný, bydlí v nájemním bytě a pracuje na plný úvazek se smlouvou na dobu neurčitou u téhož zaměstnavatele. Čistý měsíční příjem 26 355 Kč doložil výplatními páskami za měsíce březen a duben 2023, za stejné měsíce pak poskytl výpisy z účtu. Uvádí, že odhadované měsíční výdaje činí 5 500 Kč, extérní splátky 7 000 Kč, ostatní splátky 6 270 Kč. Do domácnosti je pak evidován další příjem 26 400 Kč měsíčně. Podle tabulky umoření uhradil žalovaný splátky 4 330 Kč dne 27. 6. 2023, 4 350 Kč dne 27. 7. 2023 a také 21. 8. 2023, dne 3. 11. 2023 zaplatil 8 500 Kč, dne 20. 11. 2023 částku 4 400 Kč a dne 11. 12. 2023 částku 4 100 Kč – celkem tedy 30 030 Kč. Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyní na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum], kde pohledávky za žalovaným jsou evidovány pod čísly [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky dne [datum] oběma účastníky smlouvy, naposledy před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení přípisem právního zástupce žalobkyně dne 16. 1. 2026.7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1813 obč. zák. se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.9. Podle § 2 odst. 3 obč. zák. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející lidské cítění.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takovéto smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěry schopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Pokud je to nezbytné, pak i z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná, soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.12. Podle § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Po předložení listinných důkazů soud posoudil nárok žalobkyně jako důvodný pouze z části, a to nikoliv ze smlouvy o úvěru, nárok byl posouzen pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení právě s odkazem na § 2991 obč. zák.13. Soud má za prokázané to, že žalovanému bylo dne [datum] poskytnuto 49 000 Kč. Nicméně smlouva tak, jak byla uzavřena, je považována za neplatné právní jednání. Soud uzavírá, že [právnická osoba] řádně posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, byl zjištěn a ověřen pravidelný měsíční příjem ve výši přes 20 000 Kč, s ohledem na skutečnost, že žalovaný nemá žádnou vyživovací povinnost, tvrzené závazky činí 2 082 Kč měsíčně, nejeví se být jako zásadně nepřiměřená ani částka 7 000 Kč uvedená jako běžné měsíční výdaje. Bylo také třeba zohlednit i další příjem do rodiny ve výši 21 200 Kč měsíčně. Pro stanovení neplatnosti smlouvy je ale zásadní je i ta skutečnost, že byly účtovány naprosto nepřiměřené poplatky za poskytnutí finančních prostředků. Co se týká sjednaného úroku, ten je sice aktuálně uváděn jako úrok se sjednanou sazbou 12,75% ročně, toto je ale zcela zjevně sazba, kterou žalobkyně užívá pro účely soudního řízení. Podle smlouvy byla sjednána sazba 86% ročně. Jedná se sazbu, jejíž výše naprosto vybočuje z hranic běžného obchodního styku, pokud by finanční prostředky byly poskytovány běžným poskytovatelem. Zde soud argumentuje i běžnou výší úrokové sazby u zásadně nejrizikovějších produktů, kterými jsou kreditní karty, kdy v době poskytnutí finančních prostředků tato sazba v žádném případě nepřesahovala ani sazbu 15% ročně, běžné úvěry byly poskytovány za 8% ročně. Stanovení tohoto úroku považuje soud za naprosto nepřijatelné, nemravné a tedy takové, které mu nelze poskytnout právní ochranu.14. Soud má dále za prokázané to, že žalovanému bylo dne [datum] poskytnuto 42 000 Kč. Nicméně smlouva tak, jak byla uzavřena, je považována za neplatné právní jednání. Soud uzavírá, že [právnická osoba] řádně posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, byl zjištěn a ověřen pravidelný měsíční příjem ve výši přes 26 000 Kč, s ohledem na skutečnost, že žalovaný nemá žádnou vyživovací povinnost, tvrzené závazky činí 13 270 Kč měsíčně, nejeví se být jako zásadně nepřiměřená ani částka 5 500 Kč uvedená jako běžné měsíční výdaje. Bylo také třeba zohlednit i další příjem do rodiny ve výši 26 400 Kč měsíčně. Za této situace měsíční splátka 4 323 Kč se nejeví být ve výši, které by žalovaný nemohl dostát. Pro stanovení neplatnosti smlouvy je ale zásadní je i ta skutečnost, že byly účtovány naprosto nepřiměřené poplatky za poskytnutí finančních prostředků. Co se týká sjednaného úroku, ten je sice aktuálně uváděn jako úrok se sjednanou sazbou 12,75% ročně, toto je ale zcela zjevně sazba, kterou žalobkyně užívá pro účely soudního řízení. Podle smlouvy byla sjednána sazba 86% ročně. Jedná se sazbu, jejíž výše naprosto vybočuje z hranic běžného obchodního styku, pokud by finanční prostředky byly poskytovány běžným poskytovatelem. Zde soud argumentuje i běžnou výší úrokové sazby u zásadně nejrizikovějších produktů, kterými jsou kreditní karty, kdy v době poskytnutí finančních prostředků tato sazba v žádném případě nepřesahovala ani sazbu 15% ročně, běžné úvěry byly poskytovány za 8% ročně. Stanovení tohoto úroku považuje soud za naprosto nepřijatelné, nemravné a tedy takové, které mu nelze poskytnout právní ochranu.15. Proto bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 11 970 Kč se úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení ve vztahu ke smlouvě uzavřené [datum]. Žalovaný obdržel 42 000 Kč, vrátil jen 30 030 Kč, je tedy na místě, aby zbylo část uhradil. Úrok z prodlení byl přiznán od data následujícího po uplynutí dodatečné lhůty ke splacení dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], tedy od 2. 11. 2025 (do 10 dnů od doručení výzvy). Ve zbytku byla žaloba ohledně tohoto nároku zamítnuta. Žalovaný se naopak naprosto neobtěžoval se soudem hovořit a případně prokazovat, že by snad nějakou část uvedeného úvěru splatil.16. Co se týká smlouvy uzavřené [datum], nárok byl posouzen jako zcela nedůvodný. Na straně žalovaného bezdůvodné obohacení nevzniklo, pokud mu bylo poskytnuto 49 000 Kč, on ale právní předchůdkyni žalobkyně uhradil více – tedy 54 410 Kč. Žaloba byla tedy v této části zamítnuta v plném rozsahu (výrok III. Rozsudku)17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud konstatoval, že lze hovořit v podstatě o obdobném poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je-li zvažováno i příslušenství pohledávky v případné kapitalizované částce.18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.