Výrok
I. Určuje se, že žalobkyně [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně], r.č. [RČ], zemřelého dne [datum], z titulu závěti ze dne [datum].
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta.
III. Žalovaná je povinna zaplatit [stát] na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v [adresa] -[číslo], VS: [RČ].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že je dědičkou zůstavitele pana [jméno FO], r.č. [RČ], zemřelého dne [datum] z titulu závěti ze dne [datum]. V rámci pozůstalostního řízení vyšlo najevo, že zůstavitel zanechal holografní závěť ze dne [datum], kterou ustanovil dědičkou svého majetku movitého i nemovitého žalovanou a holografní závěť ze dne [datum], kterou odkázal svůj movitý i nemovitý majetek žalobkyni. Žalovaná se k závěti ze dne [datum] vyjádřila tak, že tato není sepsána vlastní rukou zůstavitele a ani podpis na závěti není jeho. Žalobkyně byla proto soudní komisařkou odkázána usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], aby své právo uplatnila u soudu.
2. Žalovaná v průběhu řízení setrvala na svém stanovisku, že závěť ze dne [datum] zůstavitel nesepsal, ani nepodepsal a že jedinou platnou závětí je závěť ze dne [datum].
3. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně seděla spolu se zemřelým [jméno FO] večer u stolu a on navrhoval, aby se vzali, což žalobkyně odmítla. On pak vzal list papíru a začal něco sepisovat, poté dal žalobkyni listinu přečíst. Žalobkyně zůstaviteli říkala, že to nemá cenu, pokud to není ověřené a on řekl, že je důležité, že je to psané vlastní rukou. Žalobkyně závěť podepsala a dala si ji do kabelky. Závěť předložila notářce [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně stále bydlí tam, co bydlel [jméno FO], on jí tam zřídil doživotní břemeno bydlení a užívání.
4. Ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že ve spisu je založena rukou psaná závěť ze dne [datum], kterou zůstavitel [jméno FO] dědičkou svého majetku ustanovil žalovanou, závěť je podepsána vlastní rukou. Ze závěti ze dne [datum] soud zjistil, že závěť je psaná rukou i podepsána, v této závěti zůstavitel [jméno FO] odkazuje movitý i nemovitý majetek [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně]. Z protokolu o jednání ze dne [datum] soud zjistil, že v úvahu připadající dědicové uznali závěť ze dne [datum] i ze dne [datum] za pravou a platnou, podle nich jsou obě závěti sepsané i podepsané vlastní rukou zůstavitele. Z protokolu o jednání ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná se k závěti ze dne [datum] vyjádřila tak, že tato závěť není psaná vlastní rukou zůstavitele a ani podpis není jeho. Z usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že Okresní soud v [adresa] rozhodl notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] tak, že uložil žalobkyni [Jméno žalobkyně], aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podala u Okresního soudu v [adresa] žalobu na určení, že je dědičkou zůstavitele ze závěti ze dne [datum]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].
5. Soud ve věci ustanovil znalce [tituly před jménem] [jméno FO], z oboru písmoznalectví, odvětví ruční písmo, který ve svém znaleckém posudku č. [hodnota] ze dne [datum] dospěl k závěru, že závěť ze dne [datum] nesepsal ani nepodepsal vlastní rukou zemřelý [jméno FO]. V posudku uvedl, že měl k dispozici rozsahem malý srovnávací materiál, a to pouze v reprografických monochromatických kopiích, dle znalce se určitou nevýhodou může jevit absence listin zejména s rukopisem zůstavitele z evidencí veřejné moci, příslušných úřadů apod. Při svém výslechu u jednání znalec sice setrval na svém závěru, avšak uvedl, že není schopen říci, zda pokud by měl k dispozici další srovnávací materiál, zda by to ovlivnilo jeho závěr.
6. Vzhledem k tomu, že vznikly pochybnosti o správnosti závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO] z důvodu nedostatečného rozsahu srovnávacího materiálu (i žalovaná s vypracováním nového znaleckého posudku souhlasila s tím, že sama navrhla, aby znalec přezkoumal i závěť z roku 2013), soud přistoupil k ustanovení znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], z oboru písmoznalectví, která ve svém posudku č. [číslo] ze dne [datum] dospěla k závěru, že závěť ze dne [datum] i závěť ze dne [datum] sepsal a podepsal vlastní rukou zemřelý [jméno FO]. Znalkyně u výslechu uvedla, že kvalita znaleckého posudku je přímo úměrná množství srovnávacího textu. Znalkyně měla k dispozici velký objem srovnávacího materiálu. Závěry znalce dr. [jméno FO] jsou diametrálně odlišné, proto se seznámila se srovnávacím materiálem, který měl k dispozici tento znalec. Dle znalkyně měl k dispozici pouze text uvedený na straně [číslo] posudku, kdy se jednalo o uvedení adresy, dvou slov „[název], což je dramaticky nedostačující materiál a text nelze zkoumat. Znalec [jméno FO] měl nedostatek srovnávacího materiálu, aby mohl zkoumat text. Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], má veškeré náležitosti, znalkyně splnila úkol soudu v dostatečném rozsahu, zodpověděla na všechny otázky, dostatečně obhájila své závěry a soud nemá důvod pochybovat o správnosti odborných závěrů znalkyně.
7. Z revizního znaleckého posudku ev. č. [č. účtu] ze dne [datum] vypracovaného znalcem z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo a kriminalistika, odvětví kriminalistika, specializace zkoumání ručního písma [tituly před jménem] [jméno FO] a vyjádření revizního znalce ze dne [datum] soud zjistil, že závěť ze dne [datum] napsal zemřelý [jméno FO] a podpis napsaný pod textem této závěti je s vysokou pravděpodobností pravým (vlastnoručním) podpisem [jméno FO]. Závěť ze dne [datum] napsal zemřelý [jméno FO] a podpis na této závěti je pravým (vlastnoručním) podpisem zemřelého [jméno FO]. Závěr znaleckého posudku č. [hodnota] znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]. je podle revizního znalce důkazně nepodložený a chybný, neboť vychází z velmi omezeného téměř nevyhovujícího srovnávacího materiálu. Závěr znaleckého posudku č. [číslo] znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] formulovaný ve znění, že závěť ze dne [datum] sepsal a podepsal vlastní rukou zemřelý [jméno FO] a že závěť ze dne [datum] sepsal a podepsal vlastní rukou zemřelý [jméno FO] revizní znalec považuje za správný co do kategorického stupně jen k identifikaci zemřelého [jméno FO] jako pisatele obou závětí. Závěry zkoumání o pravosti obou sporných podpisů na těchto závětích, jsou správné co do kladného směru, avšak nadhodnocené co do jejich stupně. Znalec u obou sporných podpisů za nejsprávnější závěr zkoumání považuje závěr zformulovaný ve střední kladné rovině pravděpodobnosti. K míře pravděpodobnosti znalec uvedl, že závěr zkoumání ve vysoké kladné pravděpodobnostní rovině se zformuluje v případě, kdy provedený důkaz velmi silně podporuje platnost tvrzení, že pisatelem sporného podpisu a srovnávacích podpisů je jedna a tatáž osoba. Zároveň ale platí, že pokud se znalec na základě znaleckého důkazu kloní ve vysoké pravděpodobnostní rovině na stranu pravosti sporného podpisu, potom nemůže zároveň připouštět i možnost závěru v opačném směru. Ze skutečnosti, že podpis na závěti z roku 2013 svým provedením (stupněm zjednodušení) neodpovídá podpisu na závěti z roku 2016 nelze vyvozovat padělání podpisu na závěti z roku 2016. K argumentaci žalované, že padělání podpisu nelze vyloučit, znalec uvedl, že se jedná o argumentaci vytrženou z kontextu. Nikde ve znaleckém posudku není uvedeno, že padělání podpisu nelze vyloučit, neboť pokud by toto znalec připustil, pak by závěr znaleckého posudku o pravosti podpisu nemohl zformulovat jinak než jako závěr nerozhodný, tato situace však nenastala. Znalec ve svém posudku označil možnost, že se v případě závěti z roku 2016 jedná o padělek, za nereálnou a zcela nepředstavitelnou.
8. Soud upustil od výslechu znalce za situace, kdy obě účastnice řízení s revizním znaleckým posudkem souhlasily a netrvaly na výslechu znalce.
9. Podle ustanovení § 1532 o. z. závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.
10. Podle ustanovení § 1533 o. z. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou podepíše.
11. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Zůstavitel [jméno FO] zanechal dvě holografní závěti, a to závěť ze dne [datum], kterou odkázal svůj majetek žalované V. H. a závěť ze dne [datum], kterou movitý i nemovitý majetek zanechal žalobkyni [Jméno žalobkyně]. Žalovaná se v pozůstalostním řízení se k závěti ze dne [datum] vyjádřila tak, že tuto závěť nesepsal vlastní rukou ani nepodepsal zůstavitel. Žalobkyni notářka usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] uložila, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení podala u Okresního soudu v [adresa] žalobu na určení, že je dědičkou zůstavitele ze závěti ze dne [datum]. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně podala žalobu u zdejšího soudu dne [datum]. Revizní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl ve svém revizním znalecké posudku ze dne [datum] ev. č. [č. účtu] k závěru, že obě závěti (tj. ze dne [datum] i ze dne [datum]) sepsal i podepsal zemřelý [jméno FO], přičemž pokud se jedná o podpis na závěti z roku 2016 pak znalec formulovat tento závěr jako vysoce pravděpodobný. Znalec vyloučil možnost, že by se jednalo o padělek. K míře pravděpodobnosti pak znalec uvedl, že závěr zkoumání ve vysoké kladné pravděpodobnostní rovině se zformuluje pouze v případě, kdy provedený důkaz velmi silně podporuje platnost tvrzení, že pisatelem sporného podpisu a srovnávacích podpisů je jedna a tatáž osoba a zároveň platí, že znalec nepřipouští opačný závěr. Znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] je dle znalce důkazně nepodložený a chybný a závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] revizní znalec považoval za správný co do závěru, že obě závěti sepsal i podepsal zůstavitel [jméno FO], pouze korigoval závěr znalkyně ohledně podpisu na závěti co do kategorického stupně, kdy za nejsprávnější závěr zkoumání považuje závěr zformulovaný ve střední kladné rovině pravděpodobnosti, tedy s vysokou pravděpodobností.
12. Soud provedl hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o.s.ř., tedy hodnotil každý důkaz jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud při svých závěrech vyšel z účastnické výpovědi žalobkyně, ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], a především ze závěrů revizního znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který soud považuje za správný a o jehož závěrech nemá soud důvod pochybovat, neboť znalec své závěry náležitě, přesvědčivě a pečlivě písemně odůvodnil a znalecký posudek obsahuje veškeré náležitosti. Za této situace pak soud z důvodu hospodárnosti upustil od výslechu znalce, neboť účastnice řízení na výslechu netrvaly. Podle závěru revizního znalce obě závěti, tj. závěť ze dne [datum] i závěť ze dne [datum] byly sepsány i podepsány vlastní rukou zůstavitele. Soud proto žalobě vyhověl (výrok I.).
13. Soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náklady původního řízení před soudem prvního stupně: Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1, § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, replika z [datum], písemné podání znalci ze dne [datum] a ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], [datum] a [datum], další porada s klientem [datum], vyjádření ke znaleckému posudku) ve výši mimosmluvní odměny 10 x [částka], tj. odměna ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 10 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Dále k těmto nákladů patří žalobkyní uhrazená záloha na znalečné ve výši [částka]. Celkem tedy náklady řízení činí [částka]. Za odvolací řízení žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly. Náklady řízení před soudem prvního stupně po zrušení rozsudku: Advokát žalobkyně učinil 2 úkony právní služby (vyjádření ke znaleckému posudku, účast u jednání dne [datum]) ve výši mimosmluvní odměny [právnická osoba] [částka] Kč, tj. odměna ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 2 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady řízení činí [částka]. Celkem náklady řízení činí [částka].
14. Soud dále rozhodl o nákladech státu dle § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku řízení a uložil žalované, která byla v řízení neúspěšná, povinnost nahradit náklady státu v celkové výši [částka] představující vyplacené znalečné.