Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

10 C 164/2024

Soud: Okresní soud v PřerověDatum rozhodnutí: 19. 9. 2024Č. j.: 10 C 164/2024-30Samosoudkyně: Mgr. Anna CoufalováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 20. 11. 2024Předmět řízení: pro zaplacení 11 424,97 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPR:2024:10.C.164.2024.1
smlouva o úvěruinsolvencebezdůvodné obohacenípostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (87) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], částky ve výši [částka].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným od společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávky ke dni [datum]. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. [tel. číslo]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [e-mail]., kdy žalovaný projevil svoji vůli uzavřít smlouvu tzv. verifikační platbou. Na základě smlouvě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit formou 12 měsíčních splátek ve výši [částka] spolu se smluvním kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], celkem tedy částku [částka]. Úvěr byl poskytnut bezhotovostně na účet žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, úvěr byl zesplatněn ke dni [datum]. Tím vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalobkyně požaduje úhradu nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplacený úrok ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka], náklady na upomínání ve výši [částka], náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši [částka]. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Z výpisu z běžného účtu [právnická osoba] č. [č. účtu] soud zjistil, že dne [datum] přišla z účtu žalovaného č. [č. účtu] platba ve výši [částka] pod VS [var. symbol] jako identifikace klienta pro účet poskytnutí úvěru od , právnická osoba4. Z upomínky ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu.5. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně realizovala tyto úkony, a to odchozí telefonický hovor dne [datum], obyčejný dopis ze dne [datum], cesta pověřeného terénního pracovníka na adresu dlužníka dne [datum].6. Z výpisu z účtu [právnická osoba]. soud zjistil, že dne [datum] byla na účet žalovaného č. [č. účtu] uvedený ve smlouvě o úvěru odeslána částka [částka].7. Z výpisu z účtu [právnická osoba] soud zjistil, že dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] z bankovního účtu žalovaného.8. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum].9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. Výzva byla odeslána dne [datum].10. Ze smlouvy o úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši [částka] splatný formou 12 měsíčních splátek ve výši [částka], zápůjční úroková sazba činila 115,46 %, celková výše [částka], RPSN 201,1 %.11. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne [datum]. Žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o úvěru číslo [tel. číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit formou 12 měsíčních splátek ve výši [částka]. Zápůjční úroková sazba činila 115,46 %, celková výše [částka], RPSN 201,1 %. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky.12. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí [název] sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.18. V daném případě soud ohledně úvěruschopnosti dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. O této povinnosti soud nemohl žalobkyni poučit dle § 118a o.s.ř. s ohledem na omluvenou neúčast žalobkyně u jednání.19. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti (viz § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).20. Za tohoto stavu je žalovaný povinen v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud proto vyhověl žalobě co do částky [částka] v zákonné třídenní lhůtě.21. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí [právnická osoba] sp. zn. [spisová značka], dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.22. V daném případě splatnost zbývající nesplacené části jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení.23. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl (výrok II.).24. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věta první věty prvé o. s. ř., když žalobkyně zavinila, že řízení muselo být částečně zastaveno a byla v řízení zčásti úspěšná. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši [částka] včetně příslušenství, úspěšná byla co do zaplacení částky [částka] (67,5 %) a neúspěšná co do zaplacení částky [částka] (32,5 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobkyně ve výši 35 %. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů s tím, že sazba mimosmluvní odměny činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tj. [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši [částka]. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí [částka].

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací