Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba xc co do zaplaceníkapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit [stát] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši [částka] na účet Okresního soudu v [adresa] -[číslo], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od původní věřitelky společnosti [právnická osoba] Tato společnost uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], jejímž předmětem byla půjčka ve výši [částka] poskytnutá v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku splatit v dohodnutých týdenních splátkách. Dne [datum] byla mezi původní věřitelkou a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota], jejímž předmětem byla půjčka ve výši [částka] poskytnutá v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku splatit v dohodnutých týdenních splátkách. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne [datum].
2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o úhradě kupní ceny, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně.
4. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce na základě, níž mu poskytla půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] ve 52 týdenních splátkách po [částka], RPSN činí 199,4 %.
5. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce na základě, níž mu poskytla půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] ve 52 týdenních splátkách po [částka], RPSN činí 199,4 %.
6. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka].
7. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla žalovanému dne [datum], na základě písemné dohody, hotovostní peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce společně se souhrnným poplatkem [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka], v důsledku čehož roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 199,4 % a dne [datum] mu poskytla částku [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce společně se souhrnným poplatkem [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka], v důsledku čehož RPSN činila 199,4 %. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením. Původní věřitelka ještě před podáním žaloby převedla na žalobkyni pohledávku za žalovaným, což bylo žalovanému oznámeno písemně Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], odeslanou dne [datum], ve lhůtě do [datum].
8. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Původní věřitelka dále uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), na základě, které postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným. Žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Soud se dále zabýval obsahem smluv o půjčce, zejména výší RPSN z hlediska souladu s dobrými mravy a dospěl k závěru, že obě smlouvy o půjčce jsou dle ustanovení § 39 obč. zák. absolutně neplatné. Mezi stranami ujednaná „cena peněz“ v podobě souhrnného poplatku je ve vztahu k půjčené jistině zjevně nepřiměřená, což je patrné také z uvedené výše RPSN, která činí 199,4 %. Nepřiměřenost sjednané výše ceny peněz (obchodního úroku) považuje soud za natolik závažnou, že je v rozporu s dobrými mravy, což činí smlouvu jako celek absolutně neplatnou. Soudu je z úřední činnosti známo, že původní věřitelka podniká v oblasti poskytování zejména spotřebitelských úvěrů při sjednávání obchodních úroků v obdobné výši, tudíž by zřejmě neměla zájem uzavřít takovou smlouvu bez ujednání o souhrnném poplatku (obchodním úroku), v důsledku čehož soud tuto část smlouvy považuje za neoddělitelnou od zbytku ujednání, což je také důvodem pro neplatnost smlouvy o půjčce jako celku.
9. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti předmětných smluv soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky dle ustanovení § 457 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky [částka] představující dlužnou jistinu. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, neboť žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) výzvou ze dne [datum] ve lhůtě do [datum], odeslanou žalovanému dne [datum]. Splatnost pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení nastala až uplynutím dne [datum], od následujícího dne, tj. od [datum] je tudíž žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění (výrok I.).
10. Ve zbylé části soud zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně s ohledem na absolutní neplatnost předmětných smluv o půjčce (výrok II.)
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, dle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly.