Výrok
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru číslo [hodnota] na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, došlo k jeho zesplatnění ke dni [datum]. Žalovaná se ve smlouvě v čl. 6.5 smlouvy zavázala hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny s tím, že souhrn výše uplatněných pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše [částka]. dne [datum] Okresní soud v [adresa] vydal platební rozkaz č.j. [spisová značka], kterým soud mimo jiné uložil žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] z dlužné nové jistiny ve výši [částka] za období prodlení žalované do [datum]. Touto žalobou se žalobkyně domáhá úhrady smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], neboť prodlení žalované stále trvá.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. [tel. číslo], informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne [datum], předsmluvního formuláře soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru uzavřela s žalovanou jako klientem dne [datum] smlouvu o úvěru na základě, níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], celková splatná částka [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši úrokové sazby 100,48 % ročně splatit ve 36 měsíčních splátkách ve výši [částka], výše RPSN činila 162,46 %. Podle bodu 2.1. a 2.2. smlouvy je sjednaná výše úroků za poskytnutí úvěru vyjádřena jako roční nominální úroková míra (sazba), až do data případného zesplatnění úvěru se úrok za poskytnutí úvěru počítá na základě této sjednané roční nominální úrokové míry tak, že pro účely výpočtu tohoto úroku se vychází z toho, že každý kalendářního rok má 12 stejných období (365/12) s tím, že délka každého kalendářního roku, včetně přestupního, je 365 dnů. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši [částka]. V bodě 6.2 smlouvy bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to ve výši [částka] u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6.3 při prodlení klienta s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají okamžité splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2. smlouvy. Podle bodu 6. 4. smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je dále oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6.5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. V předsmluvní informaci byl žalovaný seznámen se standardními informacemi týkající se tohoto spotřebitelského úvěru.
4. Z platebního rozkazu Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že okresní soud vydal platební rozkaz, kterým žalované uložil povinnost zaplatit částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka], představující kapitalizovanou smluvní pokutu a dále c) úrok za poskytnutí úvěru ve výši 100,48 % p. a., a to z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 8,25% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. Platební rozkaz nabyl právní moci dne [datum].
5. Z listiny nadepsané jako „hodnocení klienta“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má příjem ve výši [částka] ze zaměstnání u [právnická osoba], pracovní poměr uzavřený na dobu určitou, životní minimum [částka], náklady na bydlení [částka], ostatní náklady [částka], celkem výdaje [částka], rezerva [částka], dále uvedla, že žije sama, má vlastní bydlení.
6. Z potvrzení [právnická osoba] soud zjistil, že žalované byla dne [datum] vyplacena mzda ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka].
7. Z pracovní smlouvy žalované uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela pracovní smlouvu se zaměstnavatelem [právnická osoba] na dobu určitou v trvání jednoho roku.
8. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k okamžitému zesplatnění celého úvěru a vyzvala ji k úhradě částky v celkové výši [částka].
9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] do 15 dnů od data odeslání oznámení. Výzva byla žalované odeslána dne [datum].
10. Z výpisu z registru SOLUS soud zjistil, že žalovaná neměla ke dni [datum] evidován žádný záznam.
11. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovaná měla skóre 309, tj. kategorie I., což znamená nízké body do interní Score Card, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.
12. Z usnesení Krajského soud v [adresa] – pobočka v [město] ze dne [datum], č.j. KSOL [spisová značka], včetně rozhodnutí [název] ze dne [datum] a seznamu přihlášených pohledávek soud zjistil, že krajský soud povolil řešení úpadku oddlužením žalované s tím, že celkem byly přihlášeny pohledávky v celkové výši [částka], žalované byla od [datum] přiznána podpora v nezaměstnanosti.
13. Ze sdělení [jméno FO] a.s. soud zjistil, že bezúčelové spotřebitelské úvěry na spotřebu ve výši [částka] při splatnosti 36 měsíců měly v prvním čtvrtletí [rok] základní úrokovou sazbu dle rizikovosti klienta 6,9 % - 16,9 % a sazbu při včasném splácení 5,9 % - 15,9 %.
14. Ze sdělení [název] s. soud zjistil, že v 1. čtvrtletí [rok] u neúčelových úvěrů do [částka] činila úroková sazba 12,9 % - 16,9 % p.a.
15. Ze sdělení [název] [jméno FO] Czech Republic and Slovakia a.s. soud zjistil, že úroková sazba v prvním čtvrtletí [rok] u spotřebitelského bezúčelového úvěru ve výši [částka], doba trvání 36 měsíců 7,9 % p.a, Anonymizováno16. Ze sdělení [právnická osoba]. soud zjistil, že úroková sazba v prvním čtvrtletí [rok] u spotřebitelského bezúčelového úvěru ve výši [částka], doba trvání 36 měsíců byla sazba u spotřebitelských úvěrů 14,8 %.17. Ze sdělení Raiffeisen bank soud zjistil, že úroková sazba v prvním čtvrtletí [rok] u spotřebitelského bezúčelového úvěru ve výši [částka], doba trvání 36 měsíců činila 14,4 % p.a.18. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že úroková sazba v prvním čtvrtletí [rok] u spotřebitelského bezúčelového úvěru ve výši [částka], doba trvání 36 měsíců19. Z hlediska skutkového stavu zjištěného ze shora provedených důkazů, a na to navazujícího právního posouzení věci (viz níže), považoval soud skutková zjištění z ostatních provedených důkazů za nadbytečná.20. Soud provedl dokazování a učinil skutková zjištění v takovém rozsahu, která jsou nezbytná a relevantní pro níže uvedený právní závěr soudu. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaná uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru na základě, níž byl žalované poskytnut žalobkyní na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši úrokové sazby 100,48 % ročně splatit ve 36 měsíčních splátkách ve výši [částka], výše RPSN činila 162,46 %. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů (pracovní smlouvy, výpisu z účtu) a informací získaných od žalované zapsaných v hodnocení klienta, databází SOLUS a NRKI, kdy byla hodnocena skórem 309, což znamená vyšší riziko. V čl. 6.5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. Ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn. Obvyklá výše úroků u neúčelových spotřebitelských úvěrů ve výši [částka] a dobou trvání 36 měsíců poskytovaných bankami činila 5,9 % - 16,9 %. Pracovní poměr žalované byl uzavřen na dobu určitou jednoho roku od [datum], od [datum] byla žalované přiznána podpora v nezaměstnanosti. Průměrný čistý příjem žalované za únor–březen [rok] činil [částka]. Z usnesení o schválení úpadku oddlužením ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná měl v době uzavření smlouvy o úvěru s žalobkyní zápůjčku od [právnická osoba], což žalovaná při sjednávání úvěru neuvedla.21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.22. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.24. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.25. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.26. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.27. Soud má v tomto řízení za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a naproti tomu závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 36 pravidelných měsíčních splátkách a zaplatit úrok ve výši 100,48 % ročně. Soud se předně zabýval tím, zda ujednání o úroku není zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť k této skutečnosti soud přihlíží i bez návrhu z úřední povinnosti. Soud dospěl k závěru, že toto ujednání je absolutně neplatné podle ustanovení § 588 o. z., neboť ujednaná výše úroku 100,48 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury [právnická osoba], která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na , e-mail28. V řízení bylo prokázáno, že úrokové sazby u spotřebitelských neúčelových úvěrů poskytovaných bankami v 1. čtvrtletí roku 2020 ve výši [částka] s dobou trvání 36 měsíců se pohybovaly v rozmezí 5,9 % - 16,9 % ročně. Z Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 100,48 % pak představuje více než trojnásobek výše obvyklé sazby u obdobných úvěrů. Z těchto důvodů je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu. U žalobkyně se jedná o běžnou praxi, jak je okresnímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Toto zcela běžné jednání žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů) pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy.29. Co se týče účinku absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak z ustanovení § 576 o. z. vyplývá, že je-li neplatné ujednání (o úroku) od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. [příjmení], P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, [adresa]: [právnická osoba]. [příjmení], [rok], s. 2060-2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a jedná se o běžnou praxi žalobkyně, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).30. Soud se rovněž zabýval otázkou, zda žalobkyně při uzavření smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované či nikoliv. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle [právnická osoba] třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný na [e-mail] cz). Z výše uvedených závěrů [právnická osoba] tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Úvěruschopnost je třeba zkoumat ke dni poskytnutí úvěru. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila soudu výpisy z databází SOLUS a NRKI, hodnocení klienta, pracovní smlouvu, výpis z účtu žalované za únor a březen [rok]. Z těchto listiny pak bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnána u společnosti [právnická osoba], pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou jednoho roku od [datum]. Průměrný čistý měsíční příjem žalované za období únor – březen [rok] činil cca [částka]. Žalovaná prohlásila, že má vlastní bydlení, její výdaje činí celkem [částka] měsíčně, tj. náklady na bydlení ve výši [částka], splátky [částka] a životní minimum ve výši [částka]. Z databází SOLUS a NRKI vyplynulo, že žalovaná neměla evidován žádný záznam a byla hodnocena skórem 309, tj. kategorie I., což znamená vysoké riziko. Dle sdělení žalované neměla žádné splátky, přičemž je zřejmé, že v té době již měla minimálně zápůjčku od společnosti [právnická osoba]. Rovněž výdaje na bydlení ve výši [částka] a výdaje ostatní ve výši [částka] soud považuje za značně podhodnocené.31. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů, když pokud jde o výdaje žalované, spoléhala jen na její prohlášení v hodnocení klienta a nevyžádala si k tomu od žalované žádné doklady. Žalovaná uvedla, že bydlí ve vlastním bydlení s měsíčními náklady ve výši [částka], což je dle názoru soudu částka nereálná. Tato skutečnost nebyla ze strany žalobkyně žádným způsobem ověřena. [právnická osoba] dospěl k závěru, věřitel nedostojí povinnosti stanovenému zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn zákon č. 145/2010 Sb., tyto jsou však aplikovatelné i na zákon č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li ze subjektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění ani to, že dlužník není evidován v databázi dlužníků (srov. rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný na [e-mail]). Ke stejným závěrů pak dospěl i [právnická osoba] ze dne [datum], ve věci [spisová značka], který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru, ([právní předpis] ze dne [datum]) musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné, že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady a dále tak, že nedokládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Za této situace dospěl soud k závěru, že v daném případě žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy o úvěru řádně a smlouva o úvěru je tedy dle ustanovení § 580 odst.1 o. z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 558 o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti.32. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podanou žalobou požadovala pouze úhradu smluvní pokuty a vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl (výrok I.).33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by v řízení úspěšné žalované v řízení vznikly náklady.