Výrok
I. Řízení se zastavuje co do zaplacení částky ve výši [částka].
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], kdy finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den podpisu smlouvy. Smlouva byla přezkoumána finančním arbitrem a dne [datum] byla uzavřena dohoda o narovnání, v níž se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit jistinu ve výši [částka] v 69 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný k dnešnímu dni uhradil pouze dvě splátky a třetí uhradil částečně ve výši [částka]. [právnická osoba]. [datum] došlo k zesplatnění celého zbytku dluhu, tj. částky [částka]. Žalovaný dále uhradil dne [datum] částku ve výši [částka].
2. V průběhu řízení žalobkyně vzala z důvodu úhrady ze strany žalovaného žalobu zpět co do zaplacení částky ve výši [částka] a soud řízení v této části dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil (výrok I.).
3. Opatrovnice žalovaného uvedla, že žalobkyně neměla synovi úvěr vůbec dávat, peníze z úvěru u syna vůbec neviděla, přišel domů bez peněz. Ti kluci, co s ním byli, vzali peníze a synovi řekli, že mu peníze přijdou, ale nic mu nepřišlo.
4. Ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], zejména z rozsudku ze dne [datum] č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý právně jednat v žádné oblasti, vyjma běžných záležitostí každodenního života a hospodaření s částkou do [částka] týdně, není schopen rozhodovat o vlastní léčbě a o zásahu do své duševní a tělesné integrity, pořizovat pro případ smrti jinak než formou veřejné listiny a není způsobilý výkonu volebního práva. Svéprávnost byla omezena na dobu 5 let od právní moci rozsudku. Opatrovníkem byla jmenována [Jméno opatrovnice]. Žalovaný trpí duševní poruchou lehkou až středně těžkou mentální retardací, která je trvalá a není léčbou ovlivnitelná. Tato porucha významnou měrou snižuje jeho schopnost právně jednat, při samostatném jednání mu hrozí závažná újma. Není schopen porozumět důsledkům uzavření smlouvy, je zvýšeně ovlivnitelný.
5. Z dohody o narovnání ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena dohoda o narovnání mezi žalobkyní a žalovaným, v níž se dohodli na úhradě částky [částka] formou 69 měsíčních splátek ve výši [částka] pod ztrátou výhody splátek.
6. Z tabulky umoření ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaný uhradil [částka]. Z tabulky umoření ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaný uhradil [částka].
7. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] s příslušenstvím.
8. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že žije s rodiči, je svobodný, má základní vzdělání, jednu vyživovací povinnost, je invalidní důchodce s čistým příjmem [částka], další čisté příjmy domácnosti činí [částka], měsíční výdaje [částka].
9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že předmětem smlouvy byl úvěr ve výši [částka]. Žalovaný ve smlouvě potvrdil, že mu byl nabídnut úvěr s čerpáním a formou splácení v bezhotovostní formě převodem na účet žalovaného. Dále se ve smlouvě uvádí, že žalobkyně poskytne peníze bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši [částka]. Žalovaný ve smlouvě požádal o komfortní a flexibilní splácení. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splácet formou měsíčních splátek ve výši [částka]. Podle čl. 2.7 smluvních podmínek se poskytnutím komfortního splácení se rozumí poskytnutí úvěru v hotovostní formě s využitím služeb obchodního zástupce.
10. Z dokladů o vkladu hotovosti na účet soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem [částka].
11. Z ostatních listinných důkazů soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil.
12. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že svědkyně působila jako obchodní zástupkyně u žalobkyně po dobu 12 let. Na tento konkrétní případ si nevzpomíná. Půjčky poskytovala na základě údajů poskytnutých žadatelem a odsouhlasených firmou. Po podpisu smlouvy žadatelem vyplatila hotovost v plné výši. Podle svědkyně podpisem smlouvy žadatel stvrdil převzetí hotovosti. Kontrolovala i platnost občanských průkazů a ptala se, zda opravdu takovou částku chtějí a zda souhlasí s výší splátky.
13. Podle ustanovení § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
14. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle ustanovení § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.
16. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský [jméno] v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Duševní porucha činící osobu neschopnou právně jednat může být trvalého nebo přechodného rázu. Rozhodující je, zda jednající trpěl duševní poruchou v okamžiku jím učiněného právního jednání. Jednání osoby, ke kterému není způsobilá, i jednání osoby v duševní poruše, která ji činí neschopnou jednat, je absolutně neplatné (§ 588) pro rozpor s veřejným pořádkem. Není rozhodné, zda osoba, vůči níž bylo právně jednáno, nezpůsobilost či neschopnost právně jednat u jednající osoby rozeznala nebo nikoliv. (§ 581 [Jednání ne plně svéprávné osoby]. [jméno] Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. [název], [rok], marg. č. [hodnota].)
21. Soud v projednávaném případě uzavřel, že smlouva o úvěru i dohoda o narovnání jsou dle § 581 o. z. absolutně neplatné, neboť žalovaný z důvodu duševní poruchy nebyl schopen právně jednat a porozumět důsledkům uzavření smlouvy. Žalovaný byl rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý právně jednat v žádné oblasti, vyjma běžných záležitostí každodenního života a hospodaření s částkou do [částka] týdně, není schopen rozhodovat o vlastní léčbě a o zásahu do své duševní a tělesné integrity, pořizovat pro případ smrti jinak než formou veřejné listiny a není způsobilý výkonu volebního práva, a to na dobu pěti let od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný od dětství trpí duševní poruchou, a to lehkou až středně těžkou mentální retardací, která je trvalá a léčbou neovlivnitelná. Tato porucha snižuje významnou měrou jeho schopnost právně jednat, při samostatném jednání by mu hrozila závažná újma. Je schopen samostatně hospodařit s částkou maximálně do [částka] týdně, je zvýšeně ovlivnitelný a není schopen porozumět důsledkům uzavření smlouvy ani pořizovat pro případ smrti. Žalovaný chápe situaci a otázky pouze na bazální úrovni.
22. Je zřejmé, že žalobkyně v daném případě neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, když neprokázala, že by údaje sdělené žalovaným nějakým způsobem ověřovala, navíc svědkyně [jméno FO] uvedla, že půjčky poskytovala právě pouze na základě informací získaných od žadatele po schválení firmou. Tedy žalobkyně neprověřovala ani příjmy ani výdaje žalovaného, ani nezjišťovala případnou existenci exekucí či dalších závazků. Úvěr v daném případě neměl být žalovanému vůbec poskytnut.
23. Pokud z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vznikne bezdůvodné obohacení na straně osoby s psychosociálním postižením či omezenou svéprávností, jakožto osoby zranitelné, je třeba zvážit, zda je uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s dobrými mravy [spisová značka]). Pochybnosti o souladu s dobrými mravy rovněž mohou vyvstat, jestliže poskytovatel úvěru úmyslně opomene svou zákonnou povinnost posoudit spotřebitelovu úvěruschopnost, tj. schopnost plánovaný úvěr splatit [tato povinnost vyplývá z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a vyzdvihl ji také Ústavní soud v nálezu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] [spisová značka])]. U spotřebitelských vztahů vzniklých v riskantním prostředí obchodování s úvěry na internetu totiž nelze přenášet veškerá rizika pouze na spotřebitele, který je oproti poskytovateli úvěrů v postavení slabší smluvní strany. To platí zvláště u tak zranitelných skupin, jako jsou lidé s psychosociálním postižením a omezenou svéprávností či jednající v duševní poruše, kteří by se v opačném případě mohli stát terčem nepoctivých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nelze také přehlížet, že podkladem pro užití korektivu dobrých mravů nejsou jen obecné základy spravedlnosti, ale i ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku, podle kterého výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Lze tedy shrnout, že pokud z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vznikne bezdůvodné obohacení na straně osoby s psychosociálním postižením či omezenou svéprávností, jakožto osoby zranitelné, je třeba vážit, zda je uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s dobrými mravy.
24. Co se rozumí dobrými mravy, to konstantně vyslovuje judikatura obecných soudů v čele s Nejvyšším soudem, jakož i judikatura Ústavního soudu. V souladu s tím je i převažující názor právní teorie. Formulace vymezení pojmu „dobré mravy“ v čase nepodstatně kolísá. Takže zásadně lze říct, že dobré mravy jsou souhrnem (základních) etických zásad, obecně zachovávaných a uznávaných v demokratické společnosti, jejichž dodržování [Anonymizováno] mnohdy zajišťováno i právními normami. Přitom se obsah pojmu „dobré mravy“ vyvíjí spolu s vývojem společnosti (srov. např. [spisová značka].
25. Soud se tedy dále zabýval otázkou, zda žalobkyní uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení po žalovaném je v rozporu s dobrými mravy. Je nerozhodné, zda žalobkyně tvrdí, že o tom, že je žalovaným omezen ve svéprávnosti nevěděla, nebo že obchodní zástupkyně žalobkyně skutečnost, že žalovaný trpí lehkou až středně těžkou mentální retardací dle svého tvrzení nepoznala. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr bez řádného prověření a existuje zde podezření na zneužití žalovaného za účelem získání finančních prostředků. Rovněž je dle názoru soudu pochybnost, zda finanční prostředky z úvěru byly vyplaceny skutečně žalovanému. Soud žalobkyni v tomto směru žalobkyni poučil dle § 118a o.s.ř. Vyslechnutá obchodní zástupkyně žalobkyně [jméno FO] si však na konkrétní případ ji nevzpomíná, nic konkrétního tedy v dané věci neuvedla, vypovídala pouze v obecné rovině, jakým způsobem poskytovala zápůjčky. Smlouva o spotřebitelském úvěru je formulována tak, že žalobkyně poskytne peníze bezhotovostním převodem na účet žalovaného s tím, že žalovaný ve smlouvě požádal o komfortní a flexibilní splácení. Poskytnutím komfortního splácení se dle smlouvy rozumí poskytnutí úvěru v hotovostní formě s využitím služeb obchodního zástupce (bod 2.7 smluvních podmínek). Ve smlouvě se však nikde neuvádí, že by žalovaný potvrdil vyplacení finančních prostředků. Navíc je zcela zřejmé, že nebyl vůbec schopen pochopit obsah smlouvy (ani těchto ujednání), ani důsledkům jejího uzavření. Soud je přesvědčen, že v daném případě žalovaný vůbec nevěděl, co podepisuje.
26. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru (i dohoda o narovnání) je jednak neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek a zároveň má za to, že výkon práva na vydání bezdůvodného obohacení je v rozporu s dobrými mravy, když se jednalo o zneužití práva v neprospěch žalovaného, který je zvýšeně ovlivnitelný, není schopen právně jednat v žádné oblasti a při samostatném jednání mu hrozí újma, což se v daném případě stalo. Žalobkyně si při uzavírání nepočínala pečlivě, ani obezřetně, ani s odbornou péčí, pokud žalovanému úvěr poskytla. S ohledem na shora uvedené soud žalobu pro rozpor s dobrými mravy v celém rozsahu zamítl (výrok II.).
27. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy v řízení úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.