Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 11 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit [stát] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši [částka] na účet [právnická osoba] v [adresa] -[číslo], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně spol. [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota] na základě, níž byla žalované poskytnuta půjčka ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v týdenních splátkách v hotovosti spolu s poplatkem. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny [částka], dlužného poplatku [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], dále zákonných úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
4. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované na základě této smlouvy půjčku v hotovosti v den uzavření smlouvy ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala splácet spolu s poplatkem ve výši [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka] s RPSN 199,4 %.
5. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] ve lhůtě do [datum], zároveň oznámila žalované, že pohledávka byla postoupena. Výzva byla odeslána žalované dne [datum].
6. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla žalované dne [datum], na základě písemné smlouvy, hotovostní peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit původní věřitelce společně se souhrnným poplatkem [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka], v důsledku čehož roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 199,4 %. Původní věřitelka ještě před podáním žaloby převedla na žalobkyni pohledávku za žalovanou. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě do [datum].
7. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Původní věřitelka dále uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), na základě, které postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou; žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Soud se dále zabýval obsahem smlouvy o půjčce (výší RPSN) z hlediska souladu s dobrými mravy a dospěl k závěru, že smlouva o půjčce je dle ustanovení § 39 obč. zák. absolutně neplatná. Mezi stranami ujednaná „cena peněz“ v podobě souhrnného poplatku [částka] je ve vztahu k půjčené jistině [částka] zjevně nepřiměřená, což je patrné také z uvedené výše RPSN, která činí 199,4 %. Nepřiměřenost sjednané výše ceny peněz (obchodního úroku) považuje soud za natolik závažnou, že je v rozporu s dobrými mravy, což činí smlouvu jako celek absolutně neplatnou. Soudu je z úřední činnosti známo, že původní věřitelka podniká v oblasti poskytování zejména spotřebitelských úvěrů při sjednávání obchodních úroků v obdobné výši, tudíž by zřejmě neměla zájem uzavřít takovou smlouvu bez ujednání o souhrnném poplatku (obchodním úroku), v důsledku čehož soud tuto část smlouvy považuje za neoddělitelnou od zbytku ujednání, což je také důvodem pro neplatnost smlouvy o půjčce jako celku.
8. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky dle ustanovení § 457 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužné jistiny [částka] (z předložených listin není zřejmé, kolik žalovaná splatila). Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až vývzou ze dne [datum], v níž stanovila žalované lhůtu k úhradě do [datum]. Splatnost pohledávky tak nastala na vydání bezdůvodného obohacení až uplynutím dne [datum], od následujícího dne, tj. od [datum] je tudíž žalovaná s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.
9. Ve zbylé části soud zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, dle obsahu spisu jí však žádné náklady řízení nevznikly.
11. Soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku dle položky 2 bodu 2 a položky 1 sazebníku poplatků.