Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

10 C 238/2024

Soud: Okresní soud v PřerověDatum rozhodnutí: 28. 11. 2024Č. j.: 10 C 238/2024-40Samosoudkyně: Mgr. Anna CoufalováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 11. 2. 2025Předmět řízení: O zaplacení 60 334,97 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPR:2024:10.C.238.2024.1
srážky ze mzdybezdůvodné obohaceníinsolvenceneplatnost právního úkonupostoupení pohledávkysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (103) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 18,37 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno] [tituly za jménem] advokáta.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě, níž byl žalovanému poskytnut neúčelový úvěr ve výši [částka] bezhotovostně na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný úvěr nesplácel, dostal se do prodlení, na úvěr neuhradil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalobkyně požaduje úhradu částky [částka], dlužného poplatku [částka], dlužného úroku z jistiny do zesplatnění dne [datum] ve výši [částka], kapitalizované úroky od [datum] do [datum] ve výši [částka], kapitalizované zákonné úroky z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka] a dále úroky 18,37 % p.a. z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % p.a. z dlužné jistiny a dlužného poplatku od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Z potvrzení o provedení transakce, výpisu soud zjistil, že dne [datum] původní věřitelka zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku ve výši [částka] a [částka], žalovaný na úvěr nesplatil ničeho.

4. Z opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky po splatnosti.

5. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] [název] seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.

7. Z osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byl úvěr ve výši [částka] na dobu neurčitou, zápůjční úroková sazba 60 % ročně, RPSN 81,02 % ročně, celková splatná částka [částka] splatná v 18 měsíčních splátkách. Z online žádosti ze dne [datum], dokladu o přihlášení žalovaného do účtu [název] ze dne [datum], e-mailu ze dne [datum] a akceptace žádosti žalovaného o uzavření smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřel smlouvu elektronicky.

8. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum].

9. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně předložila výpis z běžného účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], z něhož soud zjistil, že žalovaný čerpal další zápůjčky např. od společnosti [právnická osoba] ve výši [částka] a [částka], dále od [právnická osoba], společnosti [právnická osoba]. ve výši [částka], [částka], [částka], od společnosti [právnická osoba]. ve výši [částka] atd.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě, níž byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr v celkové výši [částka] bezhotovostně na bankovní účet žalovaného, zápůjční úroková sazba 60 % ročně, RPSN 81,02 % ročně, celková splatná částka [částka]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. K ověření úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně zkoumala a vyhodnotila transakce na běžném účtu žalovaného za dobu od [datum] do [datum].

11. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

17. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému či ověřování okolností týkajících se jejího pracovního poměru. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované zcela rezignovala na ověření exekuční minulosti či současnosti žalované, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalované, poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení „kvality“ procesu zkoumání úvěruschopnosti je primárně rozhodující, zda se žalobkyně touto otázkou vůbec zabývala. Teprve v návaznosti na zjištění učiněná z [název] (veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován [název]) lze usuzovat, zda je možné žadateli poskytnout úvěr navzdory proti němu vedené exekuci. Tato povinnost je vyjádřena v § 86 odst. 1 větě prvé ZoSÚ, konkrétně slovy „a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.“

18. Soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, není zřejmé, z jakých konkrétních příjmů a výdajů žalovaného, zda a jakým způsobem tyto údaje prověřila, zda prověřila existenci případných exekucí či existenci dalších závazků na straně žalovaného. Právní předchůdkyně měla k prověření úvěruschopnosti vyhodnotit transakce žalovaného na běžném účtu za dobu od [datum] do [datum]. Soud však z tohoto výpisu z běžného účtu žalovaného zjistil, že žalovaný v daném období čerpal i další zápůjčky od nebankovních společnosti, např. od [právnická osoba] [právnická osoba]., [právnická osoba], [právnická osoba]. Soud uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně prověřena.

19. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

20. Za tohoto stavu je žalovaný povinen dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem k tomu, že v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný na úvěr něco uhradil, soud vyhověl žalobě co do zaplacení jistiny ve výši [částka] v zákonné třídenní lhůtě, když žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný (výrok I.).

21. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení.

22. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl (výrok II.).

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když v řízení zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se domáhala zaplacení částky v celkové výši [částka] vč. příslušenství, úspěšná byla co do zaplacení [částka] (55 %) a neúspěšná co do zaplacení [částka] (45 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 10 %. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 6 činí v daném případě [částka] (z částky [částka]). V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva a účast u jednání dne [datum] a [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum] a [datum]) ve výši mimosmluvní odměny 7 x [částka], tj. [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 7 úkonům právní služby, tj. [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši [částka]. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí [částka].

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací