Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje dnem právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 159, [částka] v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje dnem právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit [stát] doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v [adresa] -[číslo], VS: [RČ].
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba], která dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo], jejímž předmětem byl úvěr ve výši [částka] splatný ve 24 měsíčních splátkách spolu s poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka]. Žalovaný úvěr nesplácel. Dne [datum] původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl úvěr ve výši [částka] splatný ve 24 měsíčních splátkách spolu s poplatkem za zpracování úvěru ve výši [částka]. Žalovaný úvěr nesplatil. Původní věřitelka ověřila úvěruschopnost žalovaného, když vyšla z údajů uvedených žalovaným v zákaznické kartě.
2. Žalovaný požádal o splátkový kalendář, od prosince [rok] byl na nemocenské a od října [rok] je veden na úřadu práce, hradí nájemné [částka], je schopen splácet [částka] měsíčně.
3. Ze zákaznické karty- žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši [částka] s tím, že je zaměstnaný jako dělník s příjmem ve výši [částka], příjem doložil pracovní smlouvou a výplatními páskami, uvedl, že žije v nájemním bydlení, je svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost, další čisté příjmy domácnosti [částka], splátky [částka], odhadované měsíční výdaje [částka].
4. Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru, zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne [datum], smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [RČ] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru se společností [právnická osoba], jejímž předmětem byl úvěr ve výši [částka] poskytnutý v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem v celkové výši [částka], tj. úrok ve výši [částka], poplatek za zpracování úvěru [částka], poplatek komfortní splácení [částka], celkem [částka] ve 24 měsíčních splátkách po [částka].
5. Ze zákaznické karty- žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši [částka] s tím, že je zaměstnaný jako dělník s příjmem ve výši [částka], příjem doložil pracovní smlouvou a výplatními páskami, uvedl, že žije v nájemním bydlení, je svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost, další čisté příjmy domácnosti [částka], interní splátky [částka], odhadované měsíční výdaje [částka].
6. Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru se společností [právnická osoba], jejímž předmětem byl úvěr ve výši [částka] poskytnutý v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem v celkové výši [částka], tj. úrok ve výši [částka], poplatek za zpracování úvěru [částka], poplatek komfortní splácení [částka], celkem [částka] ve 24 měsíčních splátkách po [částka].
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum].
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů, výzva byla odeslána dne [datum].
10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně nabyla pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno přípisem odeslaným žalovanému dne [datum]. Žalovaný dne [datum] uzavřel na základě žádosti se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo] na základě, níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem v celkové výši [částka], tj. úrok ve výši [částka], poplatek za zpracování úvěru [částka], poplatek komfortní splácení [částka], celkem [částka] ve 24 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný dne [datum] uzavřel na základě žádosti se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl úvěr ve výši [částka] v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem v celkové výši [částka], tj. úrok ve výši [částka], poplatek za zpracování úvěru [částka], poplatek komfortní splácení [částka], celkem [částka] ve 24 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. Žalovaný na úvěry neuhradil ničeho.
11. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
17. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému či ověřování okolností týkajících se jejího pracovního poměru. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované zcela rezignovala na ověření exekuční minulosti či současnosti žalované, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalované, poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení „kvality“ procesu zkoumání úvěruschopnosti je primárně rozhodující, zda se žalobkyně touto otázkou vůbec zabývala. Teprve v návaznosti na zjištění učiněná z [název] (veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován [název]) lze usuzovat, zda je možné žadateli poskytnout úvěr navzdory proti němu vedené exekuci. Tato povinnost je vyjádřena v § 86 odst. 1 větě prvé ZoSÚ, konkrétně slovy „a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.“
18. Soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smluv o úvěru, když řádně neprověřila výdaje žalovaného, neověřila existenci jiných úvěrů či případných exekucí. O této povinnosti ji soud nemohl poučit dle § 118a o.s.ř. s ohledem na její nepřítomnost u jednání.
19. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
20. Za tohoto stavu je žalovaný povinen dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě co do zaplacení jistiny v celkové výši [částka] v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], když žalovaný není schopen tuto částku uhradit jednorázově (výrok I.).
21. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě splatnost zbývající části jistiny ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení.
22. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl (výrok II.).
23. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když v řízení zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se domáhala zaplacení částky v celkové výši 82 716,36 vč. příslušenství, úspěšná byla co do zaplacení [částka] (81 %) a neúspěšná co do zaplacení [částka] (19 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 62 %.
24. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinila 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) ve výši mimosmluvní odměny 2 x [částka] a úkon (jednoduchá výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny [částka], tj. odměna ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] ke 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši [částka]. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí [částka].
25. Soud uložil žalobkyni povinnost uhradit doplatek soudního poplatku dle položky 1, položky 2 bodu 2. sazebníku poplatků.