Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 26,16 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit [stát] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši [částka] na účet Okresního soudu v [adresa] -[číslo], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze [datum]. Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl hotovostní úvěr ve výši [částka] poskytnutý v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši [částka] v 18 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný na úvěr uhradil částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného a zapsaných do zákaznické karty. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny [částka], dlužného poplatku [částka], kapitalizovaného zákonného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 26,16 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Ze zákaznické karty - žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve s tím, že v žádosti uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, je na mateřské dovolené, má jednu vyživovací povinnosti, účelem úvěru je refinancování, jeho příjem činí [částka], další příjmy domácnosti [částka], uvedl, že nemá žádné splátky, odhadované výdaje [částka]. V žádosti nebylo uvedeno, zda a dle čeho byly tyto údaje ověřeny.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřel smlouvu se společností [právnická osoba], jejímž předmětem byl úvěr ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy s tím, že částka [částka] byla použita na úhradu dlužné částky ze smlouvy č. [hodnota] a částka [částka] byla vyplacena žalovanému. Žalovaný si sjednal pojistné za cenu [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši [částka], tj. úrok ve výši [částka], poplatek za zpracování úvěru ve výši [částka], poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka], celkem [částka] ve 18 měsíčních splátkách po [částka]. Byla sjednána pevná úroková sazba 68,80 %, RPSN 106,64 %.
5. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný na úvěr zaplatil celkem [částka].
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a přílohy č. [hodnota] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.
8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] ve lhůtě do [datum], výzva byla odeslána dne [datum].
9. Z dalších předložených důkazů soud žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé nezjistil.
10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaný dne [datum] požádala společnost [právnická osoba] o spotřebitelský úvěr za účelem refinancování. S žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě, níž byl žalovanému poskytnut neúčelový hotovostní úvěr s pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši [částka] s tím, že částka [částka] byla použita na úhradu úvěru ze smlouvy č. [hodnota] a částka [částka] byla vyplacena žalovanému. Žalovaný si sjednal pojistné za cenu [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši [částka], tj. úrok ve výši [částka], poplatek za zpracování úvěru ve výši [částka], poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka], celkem [částka] ve 18 měsíčních splátkách po [částka]. Byla sjednána pevná úroková sazba 68,80 %, RPSN 106,64 %. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že má jednu vyživovací povinnost, je na mateřské dovolené a jeho příjem činí [částka], výdaje [částka].
11. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
17. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalovanému v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalovanému či ověřování okolností týkajících se jejího pracovního poměru. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované zcela rezignovala na ověření exekuční minulosti či současnosti žalované, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalované, poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalovaného nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení „kvality“ procesu zkoumání úvěruschopnosti je primárně rozhodující, zda se žalobkyně touto otázkou vůbec zabývala. Teprve v návaznosti na zjištění učiněná z [název] (veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován [název]) lze usuzovat, zda je možné žadateli poskytnout úvěr navzdory proti němu vedené exekuci. Tato povinnost je vyjádřena v § 86 odst. 1 větě prvé ZoSÚ, konkrétně slovy „a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.“
18. Soud uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, že by její právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti předložila pouze zákaznickou kartu, z níž nevyplývá, že by právní předchůdkyně údaje (příjmy, výdaje) uvedené žalovaným nějakým způsobem prověřila, rovněž měsíční výdaje uváděné žalovaným ve výši [částka] jsou zcela nereálné, žalovaný rovněž v žádosti neuvedl, že by měl nějaké splátky, o úvěr však požádal za účelem refinancování, tedy v době podané žádosti musel mít závazek z jiného úvěru. Žalobkyně ani neprokázala, že by prověřovala, zda žalovaný nemá jiné závazky či exekuce.
19. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
20. Za tohoto stavu je žalovaný povinen dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil na úvěr částku ve výši [částka], soud vyhověl žalobě pouze co do částky [částka] v zákonné třídenní lhůtě s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení (výrok I.).
21. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení.
22. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl (výrok II.).
23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná (neboť soud zvažoval míru úspěchu v tomto řízení nejen s ohledem na výši uplatněné pohledávky, ale i s ohledem na výši požadovaného příslušenství) a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.
24. Soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku dle položky 2 bodu 2., položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků.