Výrok
I. Žalovaná je povinna vyklidit pozemek p.č. St. [číslo] [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.e [číslo] stavba pro rodinnou rekreaci, katastrální území [adresa], obec [adresa], do patnácti dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a), b) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokátky], advokátky.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnosti vyklidit předmětnou nemovitost s odůvodněním, že žalobci jsou vlastníky nemovitosti - pozemku p.č. st [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. [číslo] stavba pro rodinnou rekreaci v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Žalovaná užívala část nemovitosti na základě smlouvy o nájmu části domu uzavřené dne [datum] na dobu určitou od [datum] do [datum]. Ve smlouvě bylo v čl. VII. odst. 2 bylo ujednáno, že pokračování v užívání domu nájemcem poté, co nájem skončil, se nepovažuje za nové ujednání o nájmu. Nájem tak skončil dne [datum]. Žalovanou dosud nevyklidili, neboť žalovaná je jejich dcera, má tři nezletilé děti, dvě z nich jsou aktuálně svěřeny do péče žalobců. Žalovaná se o děti dlouhodobě nestará, žalobcům vulgárně nadává, domácnost často opouští bez předchozího upozornění, aniž byl bylo postaráno o děti. Žalovaná je uživatelkou psychotropních a omamných látek. V domácnosti opakovaně zasahovala [právnická osoba], rodina je pod dohledem [název]. Žalovaná žalobcům nehradí žádné nájemné ani platby za služby. Žalobci z důvodu právní jistoty dali žalované rovněž výpověď z nájmu přípisem ze dne [datum], Anonymizováno2. Žalovaná se věci nevyjádřila, ani se nedostavila k jednání soudu, ač byla řádně předvolána.3. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že nezl. [jméno FO], nar. [datum] byl svěřen do péče babičky [Jméno žalobce B]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z odůvodnění rozsudku soud zjistil, že žalovaná dlouhodobě nerespektuje pravidla společného soužití, je vulgární a agresivní. Žalobci pečují i o nezl. dcery žalované [jméno]. Žalovaná požívá návykové látky. V domácnosti zasahovala opakovaně i , právnická osoba4. Z informace o pozemku soud zjistil, že žalobci mají ve společném jmění manželů nemovitost – pozemek p.č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s číslem evidenčním [adresa]; č. ev. [číslo]; stavba pro rodinnou rekreaci, stavba stojí na pozemku p.č. st. [číslo], v obci [adresa], k. ú. [adresa].5. Ze smlouvy o nájmu části domu uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalobci pronajali žalované část domu č. ev. [číslo] v obci [adresa], a to půdní vestavbu. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od [datum]. do [datum]. Žalovaná se zavázala hradit nájemné a paušální částku za plnění spojená s užíváním části domu ve výši [částka]. V čl. VII. odst. 2 se smluvní strany dohodly, že pokračování v užívání domu nájemcem poté, co nájem domu dle této smlouvy skončil, se nepovažuje za nové ujednání nájmu.6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] představující nájemné za období od [datum] do [datum]. Výzva byla odeslána žalované dne [datum].7. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. Výzva byla odeslána dne [datum].8. Z výpovědi z nájmu a výzvy k vyklizení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci vypověděli nájem dle z důvodu hrubého porušení povinností dle § 2291 o. z. a zároveň žalovanou poučili o možnost navrhnout přezkum oprávněnosti výpovědi soudem dle § 2286 odst. 2 o. z. bez uvedení lhůty. Výzva byla žalované doručena dne [datum].9. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.10. Podle ustanovení § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.11. Po projednání věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu výrokové části I. tohoto rozsudku, proto soud rozhodl shora uvedeným způsobem. Při rozhodování soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu, podle něhož jsou žalobci vlastníky pozemku p. č. st [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. [číslo] stavba pro rodinnou rekreaci v k. ú. [adresa], obec [adresa] a žalovaná přes nesouhlas žalobkyně nemovitost stále užívá. Žalovaná užívá část nemovitosti na základě smlouvy o nájmu uzavřené dne [datum] na dobu určitou od [datum] do [datum]. V čl. VII. odst. 2 se smluvní strany dohodly, že pokračování v užívání domu nájemcem poté, co nájem domu dle této smlouvy skončil, se nepovažuje za nové ujednání nájmu.12. Ustanovení § 2285 o. z. upravuje automatické obnovení nájmu bytu, dle něhož dojde k obnovení nájmu v případě, že nájemce pokračuje v užívání bytu alespoň po dobu tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel v této době nájemce nevyzve, aby byt opustil, pokud si strany neujednají něco jiného. V projednávaném případě smluvní strany vyloučily aplikaci automatického obnovení nájmu v případě, že nájemce pokračuje v užívání předmětu nájmu, aniž by ho pronajímatel vyzval k vyklizení. Nájem části nemovitosti tak skončil uplynutím sjednané doby nájmu. Žalovaná tak pokračovala v užívání předmětu nájmu na základě souhlasu žalobců, kteří však svůj souhlas následně odvolali z důvodu, že žalovaná za užívání předmětu nájmu ničeho nehradí a rovněž z důvodu jejího nevhodného chování vůči žalobcům.13. Za situace, kdy bylo v řízení prokázáno, že účastníci jsou osobami blízkými, neboť žalobci jsou rodiči žalované, zabýval se soud otázkou, zda žalované svědčí nějaký odvozený právní důvod bydlení v předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalobců. V obecné rovině lze konstatovat, že zajištění bydlení dítěti je jedním z aspektů vzájemné vyživovací povinnosti rodičů [právnická osoba]. Rodiče jsou povinni starat se o děti do doby, pokud nejsou s to živit se samy. Pod pojmem živit se nelze spatřovat jenom možnost vlastními silami nabývat prostředky nutné k obživě, ale je tam nutno zahrnout i potřebu bydlení. Pokud i tato složka péče rodičů o děti nemůže být kryta jinak, jsou rodiče povinni poskytovat bydlení i zletilým dětem. Odepřít zletilým dětem právo na bydlení u rodičů je možné jen v případě, že tyto mají možnost samostatně bydlet anebo v případě, že svého práva zneužívají ve vztahu k těm, kteří jim toto bydlení poskytují (např. rozsudek [právnická osoba] sp. zn. [spisová značka]). V projednávaném případě svědčil žalované po skončení nájemní smlouvy odvozený právní důvod bydlení opírající se o souhlas žalobců. Odvozený právní důvod bydlení žalovaného zanikl odvoláním tohoto souhlasu. Soud dospěl k závěru, že chování žalované, které je dlouhodobého rázu, vykazuje znaky hrubého porušování dobrých mravů ve vztahu k žalobcům, když žalovaná se nestará o své nezletilé děti, které byly svěřeny do péče žalobců, je uživatelkou omamných a psychotropních látek, je vulgární a agresivní. V domácnosti opakovaně zasahovala [právnická osoba]. Za této situace nelze po žalobcích spravedlivě požadovat, aby ve vztahu k žalované povinnost zajistit jí potřebu bydlení plnila. Soud rovněž konstatuje, že nezletilé děti žalované byly pravomocně svěřeny do péče žalobců. Soud uzavřel, že žalované nesvědčí k užívání předmětného bytu odvozený právní důvod vyplývající z rodinně právního vztahu mezi účastníky a v řízení nebyl zjištěn žádný jiný právní důvod bydlení žalované v předmětné nemovitosti, neboť nájemní vztah skončil uplynutím doby. Žalobci se tedy důvodně domáhají ochrany svého vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 1040 o. z. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou povinností vyklidit předmětnou nemovitost v zákonné lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, přiznal náhradu nákladů řízení, jež spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a odměně zastoupeného účastníka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. Vzhledem k tomu, že advokátka zastupovala dva žalobce, je třeba aplikovat ustanovení § 12 odst. 4 citované vyhlášky, dle nějž náleží za druhou osobu mimosmluvní odměna snížena o 20 %, tj. odměna za druhou osobu činí [částka]. Celkem tak činí odměna za jeden úkon [částka]. V řízení před soudem advokátka žalobců učinila 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva a účast u jednání) ve výši mimosmluvní odměny 4 x [částka], tj. celkem [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 4 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátu dále náleží náhrada za ztrátu času za 2 započaté půlhodiny po [částka] cestou ze sídla advokáta ([adresa] a zpět podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši [částka]. Součástí nákladů řízení je rovněž cestovné osobním vozidlem tovární značky [tovární značka automobilu], registrační značka [SPZ] [adresa] a zpět (celkem ujeto 56 km) při paušální náhradě za 1 km ve výši [částka] ve smyslu § 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb., při kombinované spotřebě paliva dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 158 odst. 4 zákoníku práce ve výši 5,1 litrů na 100 km a ceně 1 litru motorové nafty ve výši [částka] (§ 4 písm. c) cit. vyhlášky), tj. cestovné ve výši [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy náklady řízení činí [částka].