Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným od společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum]. Původní věřitelka uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, jejímž předmětem byl úvěr ve výši [částka] splatný do [datum]. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím stránek [e-mail]. Původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu písemnými upomínkami.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Ze standardních podmínek úvěrové smlouvy, standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrové smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba]. uzavřela s žalovaným dne [datum] úvěrovou smlouvu, jejímž předmětem byl úvěr [částka] splatný 15 dnů od data výpisu, výpůjční úroková sazba 146,949 % ročně, RPSN 299,98 %, celková splatná částka [částka].
4. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum].
5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na [právnická osoba].
6. Z faktury soud zjistil, že dle právní předchůdkyně žalobkyně činí zůstatek po poslední platbě [částka], náhrada účelně vynaložených nákladů [částka], úroky za období čerpání [částka], celková dlužná částka po splatnosti [částka], neuhrazené částky z minulého období [částka], aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti [částka], aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti [částka], datum splatnost [datum].
7. Z listiny loan application info a z listiny označené „vyčíslení“ soud žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu nezjistil.
8. Z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne [datum], smlouvy o postoupení vč. seznamu pohledávek soud zjistil, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným.
9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož předmětem smlouvy o postoupení vč. dodatku č. [hodnota] je pohledávka za žalovaným. Postoupení bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne [datum]. Výzvou ze dne [datum], odeslanou žalovanému téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě částky [částka]. Žalobkyně však neprokázala uzavření smlouvy o úvěru mezi její právní předchůdkyní ani poskytnutí úvěru žalovanému.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Žalobkyně žádným věrohodným důkazem neprokázala, že by její právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu ani že by žalovanému byl poskytnut nějaký úvěr (kdy, jakým způsobem ani v jaké výši). Smlouva mohla být uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, avšak v takovém případě bylo na žalobkyni, aby jednoznačně prokázala, že k platnému uzavření smlouvy o půjčce skutečně došlo, což žalobkyně v projednávané věci nesplnila. Z předložených dokladů rovněž nevyplynulo, že by tvrzený úvěr byl žalovanému skutečně poskytnut. Interní doklady žalobkyně takovými doklady rozhodně nejsou. Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, tím se sama zbavila možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 2 a odst. 3 o.s.ř.
12. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy v řízení úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.