Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je spor o zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jako evidovaný provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód] je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za provozování uvedeného vozidla v období od [datum] do [datum] (tj. 182 dní) bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzn. bez povinného ručení) podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše požadovaného příspěvku byla podle § 4 citovaného zákona a podle § 2 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. vypočtena za 182 dnů bez pojištění vozidla na celkovou částkou [částka] (tj. příspěvek [částka] x 182 dnů) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva podle § 4 odst. 4 cit. zák. činí částku [částka].
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně, jejíž aktivní legitimace vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při výkonu své činnosti podle § 15 citovaného zákona zjistila, že žalovaný je provozovatelem (vlastníkem) osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], technický průkaz [IBAN], které nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzn. povinné ručení). Písemnou výzvou vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, přičemž tato výzva obsahovala náležitosti dle §4 odst. 7 zákona. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Výše požadovaného příspěvku byla podle § 2 odst. 1 vyhl. č. 205/1999 Sb. vypočtena vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla (v daném případě [částka] za 1 den) počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem (182 dní) a k této částce byly připočteny náklady na uplatnění ([částka]). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. V řízení nevyšlo, že by žalovaný dlužnou částku uhradil ani že by dluh zanikl jiným způsobem.
4. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 4 odst. 1, 2, 3, 4 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění, podle něhož v případě, že je provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Vlastník i provozovatel vozidla jsou také povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denní sazby příspěvku pro druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek jsou stanoveny v § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. a v daném případě činí částku [částka] za 1 den nepojištění vozidla a částku [částka] za náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek.
5. Poněvadž bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník (provozovatel) provozoval v daném období předmětné vozidlo bez povinného ručení, uložil mu soud podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. zaplatit žalobkyni, jenž je ve sporu aktivně legitimována, příspěvek na pojištění vyčíslený v souladu s citovanými ustanoveními spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí náleží náhrada nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od [datum] náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši [částka] za 2 úkony právní služby a ve výši [částka] za 1 úkon, tj. celkem [částka], a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze 3 úkonů právní služby, tj. celkem [částka], a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši [částka] částkou [částka]. Podle přehledu věcí vedených u [název] v [adresa] žalobkyně uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.