Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

11 C 231/2025

Soud: Okresní soud v PřerověDatum rozhodnutí: 2025-12-09Č. j.: 11 C 231/2025-33Samosoudce: Mgr. Petr AndrýsekAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-02-11Předmět řízení: o 10 454,62 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPR:2025:11.C.231.2025.1
narovnánínáhrada nákladůsmlouva o půjčcepostoupení pohledávkynáklady řízeníneplatnost právního úkonuinsolvencedokazování
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 4. 11. 2026 máme 602 380 z 613 074 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (59) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce [částka] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně [Jméno žalobkyně]. se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala, aby byla žalovaná [Jméno žalované] zavázána k zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení do [datum] v částce [částka] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svůj nárok vůči žalované odůvodnila tím, že na základě smlouvy o půjčce č. [hodnota] uzavřené dne [datum] (dále též jen „smlouva“) právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále též jen „společnost“) poskytl žalované půjčku v částce [částka], kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy, což potvrdila svým podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na listině smlouvy (dále jen „smluvní podmínky“). Žalovaná se zavázala splácet poskytnutou půjčku spolu se souhrnnou částkou (poplatkem) [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka] do [datum]. Žalovaná neplnila svůj smluvní závazek řádně (uhradila pouze částku [částka]) a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na úhradu celé zbývající neuhrazené části dlužné částky, která ke dni [datum] činila v součtu jistiny půjčky ([částka]) a poplatku ([částka]) celkem [částka]. Společnost [právnická osoba] postoupila svou pohledávku za žalovanou ze smlouvy v této částce s příslušenstvím žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dosud na tuto pohledávku ničeho nezaplatila, ačkoliv byla výzvou k plnění ze dne [datum] opětovně prostřednictvím právního zástupce žalobkyně upomenuta k úhradě. Žalobkyně rovněž požadovala přiznání sjednaného zákonného úroku z prodlení, a to od [datum], který pro dobu od [datum] do [datum] kapitalizovala na částku [částka] a dále požadovala z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná [Jméno žalované] se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu ve věci se nedostavila.

3. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvou o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] včetně smluvních podmínek, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu, na základě které byla žalované touto společností poskytnuta půjčka částky [částka], což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se jako dlužník zavázala ke splacení poskytnuté půjčky s poplatkem v částce [částka] v 53 týdenních splátkách po [částka]. Podle čl. 8 smluvní podmínek se žalovaná a společnost dohodli, že v případě, kdy žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky. Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by zaplatil část dluhu nad rámec plateb v částce [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, bylo prokázáno, že společnost postoupila žalobkyni svou pohledávku z titulu smlouvy o půjčce se žalovanou v částce celkem [částka] s příslušenstvím. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že společnost tuto skutečnost oznámila žalované. Výzvou k plnění ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě postoupených pohledávek.

4. Vzhledem k době uzavření smlouvy ([datum]) soud podle přechodného ustanovení zakotveného v § 3028 odst. 1 o. z., posuzoval vztah účastníků podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., (dále jen „obč. zák.“) a dospěl k závěru, že smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena. Žalované jako spotřebiteli byla poskytovatelem poskytnuta peněžní částka [částka] ve formě půjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelském úvěru (také jen zákon o spotřebitelském úvěru) a k jeho poskytnutí došlo za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb., ve znění do [datum].

5. Podle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

7. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako spotřebitelem nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o půjčce podle § 657 obč. zák.

8. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. K otázce porušení povinnosti se podrobně vyjádřil Nejvyšší soudu například v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], v němž uvedl, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd.

9. V daném případě žalobkyně v řízení dostatečně neprokázala, zda její právní předchůdce posoudil schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí a aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťoval a prověřoval). Tedy předchůdce žalobkyně poskytl půjčku, aniž by bylo zřejmé, zda ji bude žalovaná schopna splatit.

10. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, neboť smyslu a účelu zákona nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. (Srov. rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

11. Soud proto uzavírá, že smlouva o půjčce, uzavřená mezi jejími účastníky dne [datum], je podle ust. § 39 obč. zák. neplatná. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

12. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák., které jsou si smluvní strany povinny podle § 457 obč. zák. vzájemně vydat („Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.“).

13. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o půjčce částku [částka], je žalovaná povinna takové plnění vrátit. Žalovaná dosud uhradila [částka]. Nadále není povinna vrátit ničeho. Zbývající nároky uplatněné žalobkyní ze smlouvy (poplatek a úrok z prodlení), jsou nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku zamítl nárok žalobkyně.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy procesně úspěšnému žalované dosud v řízení prokazatelné náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací