11 C 365/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně [Jméno žalobkyně]. se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhala, aby soud zavázal žalovaného [Jméno žalovaného] k zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvní pokutou [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným v rámci svého podnikání po předchozím posouzení jeho úvěru schopnosti dne [datum] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota], jež se řídila všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem žalobkyně (dále jen „smlouva“), jejímž předmětem bylo (mimo jiné) poskytnutí úvěru v částce až do výše [částka] na dobu do [datum]. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. [č. účtu] dne [datum] v částce [částka] a dne [datum] v částce [částka]. Žalovaný se zavázala k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru spolu úrokem0,418 % denně v denních splátkách splatných od [datum] na stanovený účet. Ve smlouvě (čl. VIII odst. 1) byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý započatý den prodlení ze splatné, avšak dosud nezaplacené částky jistiny. Žalovaný se rovněž zavázal k zaplacení poplatku za službu „Presto“ v částce [částka] a poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz, kde žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru. Žalovaný dále potvrdil své identifikační údaje (správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) prostřednictvím webové služby tím, že žalobkyni zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Konečný souhlas s uzavřením smlouvy potvrdil elektronicky prostřednictvím klientského profilu. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou pravidelných denních splátek a žalobkyně proto ke dni [datum] vypověděla smlouvu, o čemž byl žalovaný informován. Jelikož žalovaný nevrátil žalobkyni dlužnou částku [částka] (sestávající z dlužné jistiny [částka], smluvního úroku [částka], poplatku za službu „Presto“ v částce [částka] a za vyplacení tranší úvěru v částce [částka]) ani po opakovaných výzvách k plnění závazku, vznikl jí nárok na smluvní pokutu v částce [částka] jako 0,1 % denně z částky dlužné jistiny za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaný dosud svůj zbývající dluh nezaplatil, ačkoliv byl předžalobní výzvou ze dne [datum] upomenut k úhradě.

2. Žalovaný [Jméno žalovaného] v řízení uvredl, že od žalobkyně přijal částku [částka] a uhradil částku [částka].

3. Při provedeném dokazování bylo smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] (včetně formuláře standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek a sazebníku) prokázáno, že žalobkyně jednala o uzavření úvěru s osobou, která se identifikovala jako žalovaný (dle výpisu BankID a autorizace ověření totožnosti) a provedla posouzení úvěruschopnosti této osoby na základě svých pravidel. Výzvou k úhradě v oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu dle smlouvy. Předžalobní výzvou k úhradě ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě závazku. Obsahem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru žalobkyní v částce až [částka] s úrokem 0,418 % denně, RPSN 281,36 %. Žalovaný se jako úvěrovaný měl zavázat ke splacení poskytnutého úvěru spolu s poplatkem 1,99 % z čerpané částky (článek VI. smlouvy). V čl. VII. smlouvy je uveden poplatek za službu Klidné spaní, službu Presto [částka] a poplatek za informační SMS servis. Z Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně vyplývá, že smlouva o poskytnutí úvěru je uzavřena mezi věřitelem a dlužníkem online, nebo ve standardní formě, jejíž součástí jsou tyto obchodní podmínky též zveřejněné na internetové stránce věřitele s tím, že svoji vůli uzavřít tuto smlouvu o poskytnutí úvěru vyjádří dlužník online. Za účelem získání úvěru vyplní dlužník žádost o poskytnutí úvěru na internetové stránce věřitele. Z bankovního účtu dlužníka uvedeného dlužníkem v žádosti o poskytnutí úvěru, věřitel obdrží částky pro účely identifikace dlužníka. Z podmínek není zřejmé, jakým konkrétním způsobem měl žalovaný odsouhlasit „online“ podmínky smlouvy a smlouvu uzavřít. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně předložila metodiku posuzování úvěru a výpis o posouzení úvěruschopnosti. Soud má z výpisu z bankovních účtů žalobkyně za prokázané poukázání částky celkem [částka] žalobkyní žalovanému a úhradu částky celkem [částka] žalovaným žalobkyni. Z předložených důkazů nemá soud za prokázáno, že by žalobkyně řádně posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného.

4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

7. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tím je zákon č. 297/2016 Sb., který v § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

9. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

12. V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla mezi účastníky uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky. Z provedených důkazů však nevyplývá, že to byl právě žalovaný, který o úvěr žalobkyni prostřednictvím prostředků komunikace na dálku požádal, odsouhlasil podmínky smlouvy a její obsah. Z tvrzení žalobkyně ani z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaný přijal návrh smlouvy či, že by jinak vyslovil souhlas s obsahem smlouvy, podmínkami, tedy že právě žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by projevila vůli uzavřít smlouvu o úvěru. Z provedených důkazů nelze věrohodně zjistit, jakým postupem žalobkyně ověřila totožnost osoby, která kliká na webové rozhraní a žádá o úvěr a uzavírá smlouvu „online“. Proces uzavření smlouvy není popsán ani ve smluvních podmínkách. Z bankovního účtu dlužníka měl věřitel podle podmínek smlouvy obdržet částky pro účely identifikace dlužníka, což žalobkyně netvrdila. Potvrzení souhlasu žalovaného s uzavřením smlouvy v klientském profilu, nebylo prokázáno, neboť nebylo ani tvrzeno, jak byla ověřena totožnost osoby, která údaje do internetového formuláře webových stránkách poskytovatele úvěru zadává. Ověření totožnosti žalovaného takovým způsobem z provedených důkazů nevyplývá, když nebyl předložen žádný důkaz, že ve smlouvě uvedené údaje o osobě žalované byly poskytnuty právě žalovanou. Takovou komunikaci, resp. takové právní jednání žalovaného (a ani jeho obsah) není dle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalovaného, znalost čísla účtu žalovaného či kopie jeho občanského průkazu. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, nikoli ze strany žalovaného. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným. Prokázáno tak bylo pouze to, že žalobkyně poukázala ze své sféry na bankovní účet žalovaného částku celkem [částka], kterou žalovaný dosud zcela nevrátil.

13. Soud považuje za potřebné rovněž uvést, že i kdyby smlouva o úvěru byla mezi účastníky popsaným způsobem uzavřena, byla by podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že byla ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí). Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, by představovalo s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat.

14. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného právního úkonu ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž plnění na jistinu je žalovaný povinen vydat. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku [částka], je žalovaný povinen takové plnění vrátit. V řízení bylo zjištěno plnění žalovaného v rozsahu částky [částka]. Nadále je povinen vrátit částku [částka]. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. [spisová značka] i Krajského soudu v [adresa] – pobočky v Olomouci č. j. [spisová značka] vyplývá, že v případech absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro řádné neprovádění úvěruschopnosti spotřebitele, není spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Do rozhodnutí soudu se tudíž spotřebitel nemůže ocitnout s úhradou nesplacené jistiny úvěru v prodlení a poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Žalovaný požádal o možnost splnění závazku vůči žalobkyni ve splátkách po [částka] měsíčně. S přihlédnutím k rozsahu dluhu žalovaného umožnil soud žalovanému podle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. zaplacení dluhu s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], a to pod hrozbou ztráty výhody splátek. Pokud tedy žalovaný poruší povinnost hradit řádně a včas jednotlivé splátky, stane se splatnou celá částka v rozsahu, ve kterém dosud nebyla žalovaným zaplacena. Soud rozhodl o povolení splátek, neboť s ohledem na výši splátek nedojde umožněním splátek k podstatnému zásahu do majetkových poměrů žalobkyně. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v části vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], ale výrokem II. tohoto rozsudku zamítl zbývající část nároku žalobkyně.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a procesně převážně úspěšné žalobkyni (rozdíl mezi jejím úspěchem a neúspěchem při uplatnění nároku činí 30 %) přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka] a nákladů právního zastoupení. Odměna advokáta určená z tarifní hodnoty projednávané věci podle § 7 bodu 5, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí [částka] (4 x 5 060) za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření k výzvě soudu) dle ust. § 14b odst. 1 písm. a) citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce [částka] za čtyři úkony právní služby podle § 13 odst. 1, odst. vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí [částka] a poměrná část 30 % z této částky přiznaná žalobkyni činí [částka].