Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalované na úkor spol. [právnická osoba], (dále jen „původní věřitelka“), která měla dne [datum] poskytnout žalované na její bankovní účet č. [č. účtu] částku [částka], žalovaná dosud poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, ačkoliv k tomu byla žalobkyní vyzvána, přičemž pohledávka původní věřitelky za žalovanou měla být postoupena žalobkyni.
3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Žalovaná se na výzvu v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, tudíž soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě žalobkyní označených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka poskytla žalované dne [datum] na její bankovní účet částku [částka], přičemž tuto pohledávku za žalovanou ještě před podáním žaloby převedla na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně odeslal žalované dne [datum] předžalobní upomínku obsahující výzvu k úhradě dlužné částky do tří dnů na specifikovaný bankovní účet. Z listinných důkazů nevyplynulo, že by žalovaná na žalobou uplatněné nároky, byť i částečně, něčeho uhradila; tyto skutečnosti ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila.
5. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), na základě které původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou. Žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Jelikož původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], aniž by s žalovanou uzavřela jakoukoliv smlouvu, a současně z listinných důkazů nevyplynulo, že by žalovaná původní věřitelce či žalobkyni něčeho uhradila, soud tento vztah mezi stranami právně kvalifikoval dle ustanovení § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky [částka], neboť původní věřitelka (žalobkyně) plnila, aniž tu byl platný závazek, tudíž má právo na vrácení poskytnutého plnění. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť čas plnění byl v předžalobní upomínce stanoven lhůtou tří dnů od doručení této upomínky. S ohledem na obecné poznatky z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence se předžalobní upomínka dostala do dispoziční sféry žalované pravděpodobně dříve než 10. den po odeslání (jak uvádí žalobkyně), soud nicméně v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení až od [datum], jelikož v dané věci nemohl překročit návrh žalobkyně a přisoudit jí více, než čeho se domáhala (úrok z prodlení za delší časové období).
6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem [částka] a odměnou advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „AT“), neboť řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující [částka], bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Odměna činí za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) částku [částka] (3 x [částka]) a náhrada hotových výdajů činí částku [částka] za tři úkony právní služby (3 x [částka]) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, vše zvýšené o 21% náhradu za DPH ve výši ve výši [částka]. Celkové žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši [částka] je žalovaná podle ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.