Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacenía) částky [částka],b) úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],c) úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO].
IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni ze zaplaceného soudního poplatku za podání návrhu na zahájení řízení vrácena částka [částka].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky [částka] (jistina [částka], poplatek za poskytnutí úvěru [částka], poplatek za službu „Presto“ [částka] a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od [datum] do [datum], vyčíslená na částku [částka]) s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], a to distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz (elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“), na základě níž žalobkyně téhož dne, po předchozím zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, poskytla žalovanému na jeho bankovní účet č. [č. účtu] úvěr ve výši [částka], který se žalovaný spolu s příslušenstvím a poplatkem [částka] za službu „Presto“ zavázal splatit do [datum], avšak ke dni podání žaloby ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Z elektronického dokumentu označeného jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“, datovaného dne [datum], soud zjistil, že v tomto dokumentu je obsažen návrh písemné dohody mezi žalobkyní a žalovaným spočívající mj. v povinnosti žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše [částka] a naproti tomu povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vč. příslušenství vrátit do [datum]. Na poslední straně, v místě pro podpis žalobkyně, je dokument vlastnoručně podepsán neznámou osobou, zatímco na místě pro podpis dlužníka (žalovaného) je strojově čitelným písmem uvedeno „Já, [Jméno zainteresované osoby 0/0], rodné číslo [č. účtu] potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím. Tímto podepisuji.“ Takový údaj ovšem sám o sobě (bez podpory dalších tvrzených skutečností a důkazů) neprokazuje skutkovou verzi žalobkyně ohledně způsobu akceptace obsahu dokumentu žalovaným, a soud tudíž nemá za prokázané, že právě žalovaný se přihlásil do klientského profilu na webové adrese žalobkyně, kde následně distančním způsobem odsouhlasil znění (obsah) předmětného elektronického dokumentu, neboť žalobkyně k prokázání této sporné skutečnosti nedoložila žádné další důkazy.
4. Ze sdělení [právnická osoba]., ze dne [datum], vč. přílohy, soud zjistil, že dne [datum] byla z bankovního účtu žalobkyně připsána na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] částka [částka].
5. Z listiny označené jako výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] vč. příslušného podacího lístku [právnická osoba] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného doporučeným dopisem odeslaným dne [datum] k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů.
6. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).
7. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla z bankovního účtu žalobkyně připsána na bankovní účet žalovaného částka [částka], jakož i to, že žalobkyně dne [datum] prostřednictvím právního zástupce odeslala žalovanému doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů.
8. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli požívat práv a být vázán povinnostmi obsaženými v elektronickém dokumentu označeném jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“ (viz hodnocení důkazu v odst. [právnická osoba] řízení rovněž nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dříve než předžalobní upomínkou, ani to, že by žalovaný na žalobou uplatněné nároky, byť i částečně, něčeho uhradil; takovou skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.
9. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že by s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný jakkoliv projevil vůli být vázán obsahem tvrzené smlouvy. Soud nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena.
10. V řízení naopak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaný neprokázal (ani netvrdil), že by žalobkyni dosud něčeho uhradil, soud tudíž tento vztah mezi stranami právně kvalifikoval dle ustanovení § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky [částka]. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až předžalobní upomínkou. Za okamžik doručení předžalobní výzvy přitom soud považoval den [datum], neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence ([právnická osoba].) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne [datum]. Jelikož žalobkyně stanovila žalovanému třídenní lhůtu k úhradě dlužné částky, nastala splatnost dluhu z bezdůvodného obohacení uplynutím dne [datum], od následujícího dne, tj. od [datum] je tudíž žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.
11. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným nevrácené bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. a)], neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, z níž tyto nároky dle žalobních tvrzení vyplývají. Soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení [výrok II. písm. b)] jakož i nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. c)].
12. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/10).
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná. Žalobkyní vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka] a dále z nákladů na zastoupení advokátem. Řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující [částka], bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, tudíž odměna advokáta podle § 14b odst. 1 bod 2 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „AT“), činí za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a podání žaloby) částku [částka] (3 x [částka]) a náhrada hotových výdajů činí částku [částka] za tři úkony právní služby (3 x [částka]) podle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování advokátem a náhrady hotových výdajů činí částku [částka]. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu (odměnu advokáta, paušální náhradu hotových výdajů a náhradu za DPH) za úkon právní služby ze dne [datum] spočívající v doplnění tvrzení na výzvu soudu, neboť žalobkyní doplněná tvrzení o rozhodných skutečnostech měla být obsažena již v bezvadné žalobě, tudíž soud náklady na tento úkon nepovažoval za účelně vynaložené. Z celkových žalobkyní vynaložených nákladů řízení ve výši [částka] přiznal soud žalobkyni 43,8 %, tj. částku [částka], jelikož žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 71,9 %, neúspěšná v rozsahu 28,1 %, rozdíl tak představuje 43,8 %. Žalovaný je tedy podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
14. Soud konečně rozhodl o vrácení části žalobkyní zaplaceného soudního poplatku za návrh na zahájení řízení podle ustanovení § 6 odst. 1, § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť správná výše poplatku činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku poplatků částku [částka], nikoliv [částka], které žalobkyně celkem uhradila ([částka] + [částka]). Vrácená část soudního poplatku bude žalobkyni poukázána po právní moci tohoto rozsudku.