Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacenía) částky [částka],b) úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],c) úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni ze zaplaceného soudního poplatku za podání návrhu na zahájení řízení vrácena částka [částka].
Odůvodnění
1. [právnická osoba] s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] sestávající z jistiny [částka] a poplatku za poskytnutí úvěru [částka] (tento nárok považuje soud za příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 o. z., neboť se ve skutečnosti jedná o obchodní úrok, resp. cenu peněz, bez ohledu na to, jak je nárok formálně označen žalobkyní) s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], na základě níž měla spol. [právnická osoba]., (dále jen „původní věřitelka“), téhož dne poskytnout žalovanému úvěr [částka] převodem na jeho bankovní účet č. [č. účtu], přičemž úvěrová smlouva měla být žalovaným podepsána unikátním SMS kódem, tj. zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu z SMS (v tomto případě se jedná o kód [číslo]), který měl být žalovanému zaslán v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené žalovaným ve formuláři žadatele o úvěr. Pohledávka původní věřitelky za žalovaným měla být smlouvou postoupena žalobkyni.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.4. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitelka ještě před podáním žaloby převedla na žalobkyni pohledávku za žalovaným, jakož i to, že dne [datum] byla z účtu původní věřitelky připsána na účet žalovaného částka [částka]. Žalobkyně dne [datum] prostřednictvím právního zástupce odeslala žalovanému doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů.5. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli požívat práv a být vázán povinnostmi obsaženými v listině označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Na předmětné listině je v části vyhrazené pro podpis žalovaného toliko strojově čitelným písmem uvedeno „Jméno a Příjmení: [Jméno zainteresované osoby 0/0], SMS kód: [číslo] “, což samo o sobě nelze považovat za projev vůle žalovaného. Žalobkyní tvrzená skutečnost, že úvěrová smlouva byla žalovaným podepsána unikátním SMS kódem, zůstala v řízení neprokázána, neboť žalobkyně k prokázání této sporné skutečnosti nedoložila žádné důkazy. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by původní věřitelka či žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dříve než předžalobní upomínkou, ani to, že by žalovaný na žalobou uplatněné nároky, byť i částečně, něčeho uhradil; takovou skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.6. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), na základě které původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným. Žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Žalobkyně ovšem neunesla důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že by s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný jakkoliv projevil vůli být vázán obsahem tvrzené smlouvy. Soud nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena.7. V řízení naopak bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaný neprokázal (ani netvrdil), že by původní věřitelce či žalobkyni dosud něčeho uhradil, soud tudíž tento vztah mezi stranami právně kvalifikoval dle ustanovení § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky [částka]. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až předžalobní upomínkou. Za okamžik doručení předžalobní výzvy přitom soud považoval den [datum], neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence ([právnická osoba].) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne [datum]. Jelikož žalobkyně stanovila žalovanému třídenní lhůtu k úhradě dlužné částky, nastala splatnost pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení uplynutím dne [datum], od následujícího dne, tj. od [datum] je tudíž žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.8. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným nevrácené bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. a)], neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, z níž tyto nároky dle žalobních tvrzení vyplývají. Soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení [výrok II. písm. b)], jakož i nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. c)].9. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení [soud] soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení [soud] soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka].10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.11. Soud konečně rozhodl o vrácení části žalobkyní zaplaceného soudního poplatku za návrh na zahájení řízení podle ustanovení § 6 odst. 1, § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť správná výše poplatku činí dle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku poplatků částku [částka], nikoliv [částka] (viz odůvodnění v odst. 1). Vrácená část soudního poplatku bude žalobkyni poukázána po právní moci tohoto rozsudku.