Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacenía) částky [částka],b) úroku z prodlení ve výši [částka],c) úroku ve výši [částka],d) úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],e) úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,f) úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky [částka] (jistina [částka], poplatek [částka] a úrok z jistiny do zesplatnění [částka]) s úrokem z prodlení [částka] (ve výši 14,75 % ročně z aktuální dlužné částky za období od [datum] do [datum]), s úrokem [částka] (ve výši 29,79 % ročně z aktuální dlužné jistiny za období od [datum] do [datum]), s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29,79 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že mezi žalovaným a spol. [právnická osoba], (dále jen „původní věřitelka“), byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě níž původní věřitelka, po předchozím řádném zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, poskytla žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše [částka], a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě, a žalovaný se zavázal hradit ve prospěch původní věřitelky minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas dle smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky, na základě čehož původní věřitelka v souladu se smlouvou zesplatnila úvěr ke dni [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy do dne sepsání žaloby uhradil celkem [částka]. Původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávky za žalovaným smlouvou ze dne [datum].
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
4. Z listiny označené jako osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], datované dne [datum], soud zjistil, že v této listině je obsažen návrh písemné dohody mezi původní věřitelkou a žalovaným spočívající mj. v povinnosti původní věřitelky poskytnout žalovanému bezúčelově peněžní prostředky s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu [částka], a to s úrokovou sazbou 54 % ročně (RPSN 70,81 %), a naproti tomu v povinnosti žalovaného hradit minimální měsíční platby až do úplného uhrazení celkové dlužné částky s tím, že informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb bude žalovanému sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, dostupného online na účtu původní věřitelky. Listina neobsahuje podpis či jiný projev vůle žalovaného požívat práv a být vázán povinnostmi obsaženými v této listiny.
5. Z listin označených jako potvrzení o provedení transakce ČSOB, datovaných dne [datum], soud zjistil, že původní věřitelka poskytla žalovanému v období od [datum] do [datum] sedmi dílčími platbami částku v celkové výši [částka], a to převodem na bankovní účet žalovaného.
6. Z listiny označené jako tabulka umoření (transakční výpis), datované dne [datum], soud zjistil, že žalovaný uhradil původní věřitelce vícero dílčími platbami částku v celkové výši [částka].
7. Z listiny nadepsané jako smlouva o postoupení pohledávek, datované dne [datum], vč. navazujících příloh (seznamu postoupených pohledávek), soud zjistil, že ještě před podáním žaloby převedla původní věřitelka žalobou uplatněné nároky na žalobkyni.
8. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky, datované dne [datum], vč. příslušného podacího lístku [právnická osoba], soud zjistil, že původní věřitelka vyzvala žalovaného doporučeným dopisem odeslaným dne [datum] k úhradě dlužné částky do deseti dnů ode dne doručení tohoto dopisu.
9. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav a na to navazující právní posouzení věci (viz níže).
10. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalovanému částku v celkové výši [částka], žalovaný uhradil původní věřitelce [částka]. Původní věřitelka vyzvala žalovaného doporučeným dopisem odeslaným dne [datum] k úhradě dlužné částky do deseti dnů ode dne doručení tohoto dopisu. Před podáním žaloby převedla původní věřitelka předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
11. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli požívat práv a být vázán povinnostmi obsaženými v listině označené jako osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by původní věřitelka či žalobkyně vyzvaly žalovaného k úhradě dlužné částky dříve než v rámci oznámení o postoupení pohledávky, ani to, že by žalovaný na žalobou uplatněné nároky uhradil více než [částka]; takovou skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.
12. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), na základě níž postoupila žalobou uplatněné pohledávky žalobkyni, které tudíž v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Žalobkyně ovšem neunesla důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že by původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný jakkoliv projevil vůli být vázán obsahem tvrzené smlouvy. Soud nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena.
13. V řízení naopak bylo prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], žalovaný neprokázal (ani netvrdil), že by původní věřitelce či žalobkyni uhradil více než [částka], soud tudíž tento vztah mezi stranami právně kvalifikoval dle ustanovení § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky [částka] (34 350,14 – 21 040). Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť původní věřitelka vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až v rámci oznámení o postoupení pohledávky. Za okamžik doručení oznámení o postoupení pohledávky přitom soud považoval den [datum], neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence ([právnická osoba].) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne [datum]. Jelikož původní věřitelka stanovila žalovanému k úhradě dlužné částky desetidenní lhůtu od doručení výzvy, nastala splatnost dluhu z bezdůvodného obohacení uplynutím dne [datum], od následujícího dne, tj. od [datum] je tudíž žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.
14. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.
15. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným nevrácené bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. a), c)], neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, z níž tyto nároky dle žalobních tvrzení vyplývají. Soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení [výrok II. písm. b), d)], nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení [výrok II. písm. e)], jakož i nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši, na kterou žalobkyně nemá dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo s ohledem na počátek prodlení žalovaného a s tím související výši sazby úroku z prodlení [výrok II. písm. f)].
16. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/10).
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.