13 C 102/2025

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka], představující kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru za období od [datum] do [datum], a dále úrok ve výši 13,7 % z jistiny úvěru [částka] od [datum] do zaplacení. V žalobě a v jejím doplnění žalobkyně uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným byla dne [datum], po předchozím posouzení úvěruschopnosti žalovaného, uzavřena smlouva o úvěru (nazvaná jako „Expres půjčka“), jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a sazebník. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému neúčelový úvěr ve výši [částka], finanční prostředky byly připsány na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit bance úrokovou sazbu 13,7 % p. a. a platit poplatky za poskytnuté bankovní služby ve výši uvedené ve smlouvě a sazebníku. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] vždy k 18. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem [datum]. Žalovaný byl opakovaně v prodlení s úhradou měsíčních splátek, a to konkrétně splátkami ke dni [datum], [datum], [datum] a [datum]. Banka proto dopisem ze dne [datum] ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil pouze [částka]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Ke dni postoupení ([datum]) pohledávka za žalovaným činila celkem [hodnota], [částka]. Žalobkyně požaduje, aby jí žalovaný zaplatil úroky z úvěru ve výši [částka] kapitalizované za období od [datum] do [datum], a úroky ve výši 13,7 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně dále uvádí, že před podáním žaloby písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, předžalobní výzva mu byla mu odeslána doporučeně [datum]. Žalobkyně v doplnění žaloby dále uvedla, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným, výpisů z jeho bankovního účtu a informací z veřejných a interních databází, přičemž dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud věc projednal a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím zjištěním.

3. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru Express soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dne [datum] dohodli na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému částku [částka]. Žalovaný se zavázal dluh splácet v měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátka při řádném splacení měla činit [částka]. Částka měla být splácena z úvěrového účtu č. [č. účtu]. Smlouva byla dne [datum] podepsána elektronicky prostřednictvím zařízení SignPad. Žalobkyně dále předložila Všeobecné obchodní podmínky ČI [název] s. a Všeobecné produktové podmínky účinné od [datum], které jsou nedílnou součástí úvěrové dokumentace.

4. Z listin označených jako Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Vysvětlení některých pojmů pro Express půjčku soud zjistil, že se jednalo o splátkový úvěr „Express půjčka“ ve výši [částka], sjednaný na dobu 84 měsíců, s měsíční splátkou [částka] a poslední splátkou [částka], přičemž celková částka splatná spotřebitelem měla činit [částka]. Úroková sazba činila 13,70 % p. a. a RPSN činila 14,59 %.

5. Z listin označených jako Platební historie [právnická osoba] a Výpisy z úvěrového účtu soud zjistil, že k úvěrové smlouvě č. [hodnota], uzavřené dne [datum], byl poskytnut úvěr ve výši [částka], se sjednanou minimální měsíční splátkou [částka], přičemž smlouva byla ukončena ke dni [datum]. Z výpisů z úvěrového účtu dále plyne, že žalovaný provedl úhrady splátek dne [datum], [datum], [datum] a dne [datum], přičemž od května 2020 do září 2020 nebyly evidovány žádné úhrady, a ve výpisu za duben 2020 je již evidován i poplatek za upomínku. Z výpisu za období končící dne [datum] soud zjistil, že byl zaúčtován kreditní obrat ve výši [částka], odpovídající částečné úhradě provedené dne [datum], přičemž zůstatek jistiny činil [částka].

6. Z listiny označené jako Výpis z běžného účtu č. [č. účtu] ze dne [datum], vedeného u [právnická osoba]., soud zjistil, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka] jako plnění z úvěru a téhož dne byla z účtu žalovaného provedena hotovostní výplata ve výši [částka]. Z téhož výpisu je dále patrné, že žalovaný měl ke dni vystavení výpisu evidovány dva úvěry, a to úvěr ve výši [částka] (úvěr, jenž je předmětem řízení) a dále další úvěr se zůstatkem [částka], označený číslem [hodnota].

7. Z listiny označené jako Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr na částku [částka] za splatný ke dni [datum] z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek. Současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum].

8. Z listiny označené jako Podací arch soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému odeslána zásilka na adresu jeho evidenčního pobytu.

9. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodly na převodu pohledávek specifikovaných v příloze č. [hodnota] smlouvy, vzniklých z titulu smluv o úvěru nebo smluv o bankovních produktech a službách.

10. Z listiny označené jako Příloha č. [hodnota] – Seznam postupovaných pohledávek na základě smlouvy o postoupení pohledávek č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že pod pořadovým číslem [hodnota] je jako dlužník uveden žalovaný, přičemž je zde uvedeno číslo smlouvy 232244530.

11. Z listiny označené jako Dohoda ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodly na postoupení pohledávek okamžikem zaplacení úplaty za jejich postoupení.

12. Z listiny označené jako Potvrzení soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s odkazem na smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] potvrdila zaplacení úplaty za pohledávky uvedené v seznamu ze dne [datum]. Úplata byla uhrazena dne [datum] na účet právní předchůdkyně žalobkyně.

13. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila listinu oznamující žalovanému postoupení pohledávek na žalobkyni, a to pohledávek vzniklých ze smluv č. [hodnota] a [číslo].

14. Z podacího lístku soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně odeslala žalovanému zásilku na adresu jeho trvalého pobytu, podací číslo [číslo].

15. Z připojeného spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], uložil soud žalovanému povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru ve výši [částka], kapitalizovaný úrok od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to včetně povinnosti nahradit náklady řízení. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] soud připustil, aby na místo právní předchůdkyně žalobkyně vstoupila do řízení žalobkyně.

16. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě soud zjistil, že dne [datum] právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného, aby nejpozději do [datum] uhradil pohledávku představující nezaplacený úrok ve výši 13,70 % p. a. z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení, který ke dni vyhotovení této výzvy vyčíslil na částku [částka].

17. Z dalšího podacího lístku soud zjistil, že dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu zásilku odpovídající výzvě k plnění.

18. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které byly téhož dne připsány na bankovní účet žalovaného vedený u právní předchůdkyně žalobkyně. Současně se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vracet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 18. dni kalendářního měsíce, přičemž poslední splátka měla při řádném plnění činit [částka]. Žalovaný uhradil splátky splatné dne [datum], [datum] a [datum]. Splátku splatnou dne [datum] neuhradil. Následně žalovaný uhradil ještě splátku splatnou dne [datum]. Splátky splatné dne [datum], [datum] a [datum] žalovaný neuhradil. Po tomto období žalovaný nadále žádné pravidelné splátky nehradil; dne [datum] byla zaznamenána pouze jednorázová částečná úhrada ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dne [datum] požadovala po žalovaném úhradu celé dosud nesplacené částky a vyzvala jej k zaplacení celého dluhu. Oznámení o tomto požadavku bylo žalovanému odesláno dne [datum] na adresu jeho evidenčního pobytu. Rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], bylo žalovanému uloženo zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu ve výši [částka] a dále částku představující smluvní úroky vypočtené za období do [datum], jakož i úrok z prodlení stanovený v tomto rozhodnutí. O smluvních úrocích za období následující po [datum] tímto rozhodnutím rozhodováno nebylo. Dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodly na převodu pohledávek, přičemž bylo ujednáno, že k převodu dojde okamžikem zaplacení úplaty za jejich postoupení. Úplata byla uhrazena dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemností vyhotovenou dne [datum], která mu byla odeslána dne [datum] na adresu jeho trvalého pobytu. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně dne [datum] písemně vyzval žalovaného, aby nejpozději do [datum] uhradil částku představující nezaplacené smluvní úroky z dlužné částky [částka], vypočtené sazbou 13,7 % ročně za období od [datum], přičemž ke dni vyhotovení této výzvy byla tato částka vyčíslena na [částka]. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval.

19. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi původní věřitelkou a žalobkyní došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek dle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), jejímž předmětem byl i žalobou uplatněný nárok, v důsledku čehož žalobkyni svědčí v tomto řízení aktivní věcná legitimace. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování těchto závazkových vztahů pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).

20. Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 z. s. ú, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné úvěrové smlouvy. Podle § 86 z. s. ú. (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle §87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Ačkoliv § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, tj. k [datum] hovoří o neplatnosti, které se spotřebitel musí dovolat (námitka), evropská i česká judikatura dovodila, že soudy musí z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda poskytovatel dostál svým povinnostem při posouzení úvěruschopnosti (viz např. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C679/18 ).

22. Soud si je vědom, že mezi účastníky již bylo pravomocně rozhodnuto o části nároku vyplývajícího z předmětné smlouvy, a to o jistině a o části příslušenství. Tato skutečnost však nebrání tomu, aby soud v nyní projednávané věci posoudil samostatný nárok žalobkyně na další smluvní úroky, o němž dosud rozhodnuto nebylo. Překážka věci pravomocně rozhodnuté dopadá pouze na nárok v rozsahu, v jakém o něm bylo pravomocně rozhodnuto, nikoliv na nároky jiné, byť vyplývající ze stejného právního vztahu. I v tomto řízení je proto soud povinen zkoumat, zda uplatněný nárok na smluvní úroky vznikl na základě platného právního titulu. Jinými slovy, soud nemůže přiznat plnění, aniž by posoudil, zda smlouva, z níž je nárok dovozován, byla uzavřena platně, přestože již byly některé nároky plynoucí ze smlouvy soudem dříve pravomocně přiznány. To platí tím spíše v oblasti spotřebitelských smluv, kde je soud povinen z úřední povinnosti přezkoumat dodržení kogentních ustanovení na ochranu spotřebitele, včetně povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Tato povinnost dopadá na každé řízení, v němž je uplatňován nárok ze spotřebitelské smlouvy, bez ohledu na to, zda již bylo o jiné části plnění z téže smlouvy dříve rozhodnuto. Skutečnost, že jistina a část úroků již byly pravomocně přiznány, proto nevylučuje, aby soud v tomto řízení zkoumal, zda žalobkyní uplatněný nárok na další smluvní úroky vyplývá z platně uzavřené smlouvy, a v tomto rámci i to, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele, zvláště za situace, kdy podle obsahu připojeného spisu nebyla tato otázka v předchozím řízení soudem posuzována.

23. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti tedy zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně k prokázání tvrzení o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného označila jako důkaz formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisy z úvěrového účtu, platební historii a výpis z běžného účtu žalovaného. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru však nelze učinit žádný závěr o tom, zda a jakým způsobem byla úvěruschopnost žalovaného posuzována, neboť tento dokument obsahuje pouze informace o parametrech nabízeného úvěru, nikoliv o finanční situaci spotřebitele. Rovněž z výpisů z úvěrového účtu nelze dovodit, že by před uzavřením smlouvy proběhlo posouzení úvěruschopnosti, neboť tyto listiny zachycují až průběh čerpání a splácení úvěru po jeho poskytnutí. Totéž platí pro platební historii, která vypovídá pouze o následném plnění závazku, nikoliv o posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet v době uzavření smlouvy. Výpis z běžného účtu žalovaného byl doložen pouze za období listopadu 2019, tedy za dobu po poskytnutí úvěru, a neposkytuje tak žádné informace o finanční situaci žalovaného v době před uzavřením smlouvy. Ani z tohoto důkazu proto nelze učinit závěr o tom, že by věřitel před uzavřením smlouvy disponoval dostatečnými podklady pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud proto uzavírá, že žádný z žalobkyní označených důkazů neprokazuje, že by původní věřitelka před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného v souladu s požadavky § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

24. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy další úvěrový závazek se zůstatkem ve výši [částka], a to u téže věřitelky. Tato skutečnost vyplývá z předloženého výpisu z běžného účtu žalovaného. Žalobkyně přitom netvrdila ani neprokázala, že by tuto skutečnost při posuzování úvěruschopnosti žalovaného jakkoliv zohlednila, ani jakým způsobem vyhodnotila jeho schopnost splácet další úvěr při existenci takto významného zadlužení. Za situace, kdy původní věřitelka disponovala (nebo minimálně mohla disponovat) informací o existenci významného úvěrového zatížení žalovaného, bylo její povinností tuto skutečnost promítnout do posouzení úvěruschopnosti. Ze spisu však nevyplývá, že by se tak stalo.

25. Soud proto uzavírá, že v daném případě nebyly splněny požadavky § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Nebylo prokázáno, že by původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, ani že by – ačkoliv to bylo s ohledem na existenci dalšího významného úvěrového zatížení žalovaného nezbytné – vycházela z informací z databází umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti nebo z jiných relevantních zdrojů. Za této situace nelze dospět k závěru, že by v době uzavření smlouvy neexistovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru.

26. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).

27. Vzhledem k tomu, že původní věřitelka poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva podle § 87 odst. 1 tohoto zákona neplatná. Z neplatné smlouvy přitom nelze žalobkyni přiznat právo na smluvní úroky, jichž se v tomto řízení domáhá. Za této situace soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. Pro úplnost soud uvádí, že považuje své odlišné posouzení věci za souladné s ust. § 13 o. z., neboť jednak se otázkou platnosti úvěrové smlouvy z hlediska zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud v předchozím řízení nezabýval, jednak jsou důvody, pro které byla předmětná úvěrová smlouva posouzena jako absolutně neplatná, podrobně vysvětleny v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.