Výrok
I. Řízení se zastavuje v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka].
II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 23,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu [stát] – Okresnímu soudu v [adresa] doplatek soudního poplatku za návrh ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet soudu č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou dne [datum] a [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o úvěru č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce [částka], který žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet pravidelnou měsíční splátkou ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky, minimálně ve výši [částka]. Vyčerpaná část úvěru byla úročena úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný vyčerpal celkem [částka] a uhradil celkem [částka]. Žalovaný však ujednané podmínky porušil, neboť nehradil splátky řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně požaduje (po zastavení řízení co do částky [částka] z důvodu zpětvzetí) celkem částku [částka], složenou z neuhrazené jistiny [částka], poplatků ve výši [částka] (poplatek za cestovní pojištění 6 x [částka], za službu kredit info 6 x [částka], za pojištění kreditní karty ve výši 1 % měsíčně z celkové dlužné částky – celkem [částka], za správu karty 6 x [částka], za pojištění osobní strážce 6 x [částka] a za výzvu k zaplacení dluhu 2 x [částka], poníženou o již zaplacenou částku [částka]), kapitalizovaného smluvního úroku [částka] (smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]), smluvního úroku 23,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného nahlížením do registrů, porovnáním jeho příjmů a výdajů dle statistických údajů [název] a vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě všech dlužných částek před podáním žaloby.
2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky [částka], neboť žalovaný dne [datum] žalobkyni uhradil [částka], kterou započetl na jistinu.
3. Žalovaný se písemně vyjádřil pouze tak, že předmětná smlouva je předmětem vyšetřování [právnická osoba] pro přečin podvodu třetí osoby.
4. Soud věc projednal a rozhodl u jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
5. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.
6. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se s žalovaným dohodla, že mu bude poskytovat služby běžného a spořicího účtu (běžný účet č. [č. účtu]), přímého bankovnictví a debetní karty, že s ní bude žalovaný moci uzavírat dohody prostřednictvím komunikačních prostředků. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby.
7. Z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [název] č. [hodnota] ze dne [datum] a jeho akceptace ze dne [datum] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na vydání kreditní karty žalovaného, prostřednictvím které mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr s úvěrovým limitem [částka], který je povinen splácet minimální splátkou ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky, minimálně [částka]. Byly sjednány úrokové sazby 23,99 % ročně pro bezhotovostní transakce a 29,99 % ročně pro hotovostní transakce a měsíční poplatek za správu karty [částka]. RPSN činí 29,75 %. Byly sjednány doplňkové služby pojištění balíček komfort (zdarma), pojištění vyčerpané částky, cestovní pojištění a osobní strážce a služba kredit info. Smlouva odkazuje na obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, všeobecné obchodní podmínky a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, dle kterého činí poplatek za pojištění vyčerpané částky 1 % měsíčně z celkové dlužné částky ke dni vyhotovení výpisu, poplatek za cestovní pojištění [částka] měsíčně a poplatek za pojištění osobní strážce [částka] měsíčně. Poplatek za službu kredit info činí [částka] měsíčně a za výzvu k zaplacení dluhu [částka].
8. Z protokolu o posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] soud zjistil, že jde o dokument vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně k žádosti o kreditní kartu číslo [hodnota] ve výši [částka], k tomu, jak byly obecně zkoumány poměry žalovaného, že bylo vycházeno z jeho příjmu [částka].
9. Z prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] soud zjistil, že jde o dokument vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného k [datum]. Bylo vycházeno z deklarovaného příjmu [částka], regionálních nákladů [částka], z celkové výše splátek dle CBCB zprávy ve výši [částka], interních měsíčních splátek [částka], externích měsíčních splátek [částka]. Ze sdělení právní předchůdkyně žalobkyně žalobkyni z [datum] soud zjistil, že lustrací žalovaného v dostupných registrech (SOLUS, BRKI atd.) dne [datum] k němu nebyly zjištěny negativní informace.
10. Z formuláře údaje klienta ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o dokument obsahující osobní údaje klienta. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že ho měla právní předchůdkyně žalovaného k dispozici.
11. Z výpisů z kartového účtu za dobu od [datum] do [datum] a souhrnného výpisu bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím kreditní karty vyčerpal celkem [částka] a uhradil [částka], poslední splátku uhradil dne [datum], ke dni [datum] činila dlužná částka [částka].
12. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu opakovaného prodlení žalovaného se splácením splátek prohlásila všechny závazky žalovaného ze smlouvy č. [hodnota] za splatné ke dni [datum] a vyzvala ho k okamžité úhradě dluhu [částka], odesláno téhož dne (viz doklad o odeslání).
13. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 12/2023 ze dne [datum] včetně dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se dohodla s žalobkyní na postupování pohledávek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [číslo] ze dne [datum] a z potvrzení úplaty ze [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupila nyní žalobou uplatněnou pohledávku za žalovaným označenou v příloze č. [hodnota] smlouvy. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy o vydání kreditní karty č. [hodnota] na žalobkyni, odesláno téhož dne (viz doklad o odeslání).
14. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné smlouvy o úvěru před podáním žaloby; odesláno téhož dne (viz doklad o odeslání).
15. Z potvrzení o příchozí platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni na smlouvu č. [hodnota] tohoto dne [částka].
16. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o vydání kreditní karty obdržel kreditní kartu s úvěrovým limitem [částka], vyčerpanou částku se zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně na bezhotovostní platby s minimální splátkou ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala majetkové poměry žalovaného. Žalovaný vyčerpal celkem [částka] a uhradil celkem [částka] a dalších [částka] po podání žaloby (co do částky [částka] řízení bylo zastaveno usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Žalovaný byl v prodlení se splácením splátek, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na převedení pohledávky za žalovaným, což žalovanému oznámila dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
17. Soud v souladu s § 96 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), řízení částečně zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby co do částky [částka], neboť návrh byl částečně vzat zpět ještě před prvním jednáním ve věci.
18. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
19. Dále se soud zabýval tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 86 a § 87 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí. Veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz např. nález [název] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek [název] ze dne [datum], sp. zn. , spisová značka20. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána na základě údajů uvedených v žádosti, nahlížením do registrů a porovnáním jeho příjmů a výdajů dle statistických údajů [název]. V prohlášení k posouzení úvěruschopnosti jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného, zejména je uveden deklarovaný příjem [částka], žalobkyně však nedoložila, zda a jak byl příjem ověřen. Co se týká výdajů, žalobkyně vycházela ze statistických údajů a zprávy CBCB, dle níž činí splátkové zatížení žalovaného [částka], součet interních a externích splátek přitom činí [částka]. Žalobkyně nijak nedoložila, zda byly zkoumány nějaké další údaje (např. vyživovací povinnost, bydlení ve vlastním či nájmu a další výdaje). Soud takové prohlášení o poměrech žalovaného nepovažuje za dostatečné, neboť s ohledem na absenci podkladových listin není zřejmé, jak byly tyto údaje (zejména ve vztahu k příjmu) zjištěny. Při posuzování úvěruschopnosti je nutno zkoumat a ověřit příjmy i výdaje, aby bylo možno zjistit celkovou majetkovou situaci a uzavřít, zda je žadatel o úvěr schopen úvěr splácet. Žádné takové důkladné posouzení úvěruschopnosti však z předložených důkazů nevyplývá. Žalobkyně se svou neúčastí na jednání připravila o možnost poučení, že v žalobě obsažená tvrzení a navržené důkazy nepostačují k prokázání řádného zkoumání a posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí a nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.21. Soud tedy uzavřel, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni (právní předchůdkyni žalobkyně) již uhradil [částka], přičemž vyčerpal celkem [částka], tedy žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) celou jistinu odpovídající bezdůvodnému obohacení z neplatné smlouvy již obdržela. Proto soud podanou žalobu v celém rozsahu (po částečném zpětvzetí) zamítl, a to v rozsahu celého v žalobě žádaného příslušenství, neboť v zaslaném částečném zpětvzetí žalobkyně co do příslušenství výslovně ničeho zpět nevzala.22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měl žalovaný plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.23. Soud dále rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni k doplacení soudního poplatku podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť v řízení nebyl vydán platební rozkaz z důvodu nedostatečných žalobních tvrzení.