Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacenía) další částky [částka],b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částkac) kapitalizovaného úroku ve výši , částkad) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,e) úroku ve výši 30 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu [stát] – Okresnímu soudu v [adresa] doplatek soudního poplatku za návrh ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet soudu č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou dne [datum], [datum], [datum] a [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] online v účtu [název] po vyplnění žádosti žalovaným, ověření dokumentů a zasláním potvrzující SMS zprávy právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný se se smlouvou seznámil přihlášením do účtu [název]. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr až do výše [částka] bezhotovostně na bankovní účet [č. účtu], kam byla žalovanému dne [datum] vyplacena částka [částka]. Žalovaný se zavázal hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně minimální měsíční platby do doby, než uhradí celkovou dlužnou částku, na základě rozpisu plateb, který měl dostupný na stránkách [e-mail] na účtu [název]. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit smluvní úrok 60 % ročně, poplatky a náklady. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky. Od uzavření smlouvy neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně proto po marném zaslání výzvy úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny [částka], poplatku [částka] (2 x [částka] za zaslání upomínky dne [datum] a [datum]), dlužného smluvního úroku [částka] do zesplatnění [datum], kapitalizovaného smluvního úroku [částka] (smluvní úrok ve výši 30 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny a poplatků od [datum] do [datum]), úroku ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny a poplatku od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí úvěru do výše [částka] s možností opakovaného čerpání bezhotovostním převodem na účet [č. účtu]. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný se půjčené finanční prostředky zavázal vrátit v minimálních měsíčních platbách splatných vždy k 24. dni v měsíci podle rozpisu plateb v online účtu [název], dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Úroková sazba činí 60 % ročně, RPSN činí 81,02 %. Je sjednán poplatek [částka] za zaslání upomínky. Ke smlouvě jsou přiloženy smluvní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z kopie občanského průkazu žalovaného včetně jeho fotky s dokladem bylo zjištěno, že ho měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici.
4. Z výpisu z účtu žalovaného za dobu od [datum] do [datum] soud zjistil, že v lednu měl celkový příjem [částka], z toho od [právnická osoba] [částka]. V únoru měl celkový příjem [částka], z toho [částka] od [právnická osoba] a [částka] od sázkových kanceláří. V březnu měl celkový příjem [částka], z toho [částka] od [právnická osoba]. V dubnu měl celkový příjem [částka], z toho [částka] od [právnická osoba]. V květnu měl celkový příjem [částka], z toho [částka] od [právnická osoba], [částka] nemocenská od [právnická osoba] a [částka] od sázkových kanceláří. V červnu měl celkový příjem [částka], z toho [částka] od [právnická osoba], [částka] nemocenská od [právnická osoba], [částka] od sázkových společností a [částka] vratka platby od [právnická osoba]. V červenci do [datum] měl celkový příjem [částka]. Ostatní příjmy byly od opakujících se osob a vklady hotovosti. Většina odchozích plateb žalovaného je na sázky a gambling, a to i několik plateb denně (v lednu až březnu přes [částka] měsíčně, v dubnu přes [částka], v květnu a červnu přes [částka] a v červenci do [datum]. okolo [částka]), dále výběry z bankomatu v řádech i [částka] Kč, jsou patrné jen minimální platby za nákup potravin, v dubnu platba [částka] [jméno FO] (u ní se opakovaně objevují příchozí i odchozí platby), v květnu platba [částka] na účet [jméno FO] (u ní více odchozích plateb) a v červnu platba [částka] [jméno FO] (u ní se opakovaně objevují příchozí i odchozí platby).
5. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na účet č. [č. účtu] dne [datum] vyplatila [částka]. Z rozpisů plateb bylo zjištěno, že minimální měsíční splátka byla právní předchůdkyní žalobkyně stanovena na [částka] počínaje [datum]. Z denní historie plateb soud zjistil, že ke smlouvě č. [hodnota] nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Dlužný smluvní úrok ke dni [datum] činil [částka].
6. Z upomínky ze dne [datum] a z opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, doklad o odeslání nepřiložen.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z fragmentu seznamu pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. [hodnota] smlouvy, přičemž v příloze č. [hodnota] je předmětná pohledávka uvedena. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a [datum] a dokladů o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; zásilka byla odeslána [datum], resp. [datum].
8. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] obdržel peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázal se je vrátit v pravidelných měsíčních platbách s úrokem 60 % ročně a sjednanými poplatky ([částka] měsíčně do zaplacení), ale neuhradil ničeho. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala majetkové poměry žalovaného, měla k dispozici výpis z účtu. Žalovaný nesplácel řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto po předchozích upomínkách prohlásila ke dni [datum] celou částku za splatnou. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na převedení pohledávky za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávek za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
10. Dále se soud zabýval tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Podle § 86 a § 87 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález [název] ze dne [datum], sp. zn. III. [spisová značka] nebo rozsudek [název] ze dne [datum], sp. zn. , spisová značka11. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelských úvěrů zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána v bankovním a nebankovním registru klientských informací, dle sociálních a demografických dat, vyhodnocením transakcí na účtu žalovaného. Na opakovanou výzvu soudu dále uvedla, že učinila lustraci také v centrální evidenci exekucí, avšak k tomuto nemá žádné výsledky k předložení. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila výpis z účtu žalovaného. Z něj je patrný pravidelný měsíční příjem od [právnická osoba] okolo [částka], v červnu měl žalovaný příjem z nemocenských dávek a v červenci do [datum] není uveden žádný příjem ze zaměstnání či nemocenské. Jsou patrné také další nepravidelné příjmy, avšak není zřejmé, o jaký typ příjmu jde. Právní předchůdkyně žalobkyně se před poskytnutím úvěru nijak blíže nezabývala výdaji žalovaného na bydlení a další potřeby. Z výpisu z účtu je zřejmé, že žalovaný je závislý na sázení, prosází desítky tisíc Kč měsíčně, přičemž je patrné navýšení objemu sázek před žádostí o úvěr. Žalovaný tak utratí více než pravidelně vydělá. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je naprosto zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a úvěr mu neměla poskytnout. V důsledku absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o úvěru absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.12. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je ujednána úroková sazba 60 % ročně při RPSN 81,02 %, na čemž nic nemění ani skutečnost, že žalobkyně žalobou požaduje úrok nižší, 30 % ročně. Sjednaná úroková sazba je nepřiměřeně vysoká a rozporná s dobrými mravy. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.13. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru (spotřebitelském) je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané úroky a další poplatky. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný obdržel částku [částka] a neuhradil ničeho, žalobkyně má tedy právo na vrácení částky [částka]. Proto soud vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru.14. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazků z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek [název] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [název] v [adresa], pobočka v [město] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny, neboť splatnost závazku dosud nenastala.15. Soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla (resp. co mu poskytla právní předchůdkyně žalobkyně).16. Soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.17. Soud dále rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni k doplacení soudního poplatku podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť v řízení nebyl vydán platební rozkaz z důvodu nedostatečných žalobních tvrzení.