Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacenía) další částky [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 20,11 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,b) další částky [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu [stát] – Okresnímu soudu v [adresa] doplatek soudního poplatku za návrh ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet soudu č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou dne [datum], [datum] a [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvy o půjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil.
2. První smlouva o půjčce č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka], kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 21 % ročně ve výši [částka], s odměnou za zpracování zápůjčky [částka] a s náklady za hotovostní inkaso splátek [částka]. Celková dlužná částka byla splatná v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum] Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť splátky nehradil řádně a včas. Uhradil pouze [částka], které byly započítány částečně na jistinu a částečně na poplatky. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny [částka], poplatku [částka], kapitalizovaného smluvního úroku [částka] (smluvní úrok ve výši 21 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] (úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z jistiny od [datum] do [datum]), úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
3. Druhá smlouva o půjčce č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka], kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 20,11 % ročně ve výši [částka], s odměnou za zpracování zápůjčky [částka] a s náklady za hotovostní inkaso splátek [částka]. Celková dlužná částka byla splatná v 45 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum] Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť splátky nehradil řádně a včas. Uhradil pouze [částka], které byly započítány částečně na jistinu a částečně na poplatky. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny [částka], poplatku [částka], kapitalizovaného smluvního úroku [částka] (smluvní úrok ve výši 20,11 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od [datum] do [datum]), úroku ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
4. Žalobkyně obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
5. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
6. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] č. [hodnota] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši [částka] zahrnujícím úrok [částka] (21 % ročně), poplatek za administrativní činnost [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka], zavázal splatit v 60 týdenních splátkách ve výši [částka], celková splatná částka [částka], RPSN 63,91 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.
7. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že k požadované půjčce ve výši [částka] byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný žije v nájmu, jsou uvedeny roky narození nezaopatřených dětí [rok], [rok] a [rok], uvedl na sebe telefonní číslo, úvěr je požadován na neočekávané výdaje, má další půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, nemá půjčku u jiné společnosti, má bankovní účet, má auto, je zaměstnaný jako montážní dělník s čistým měsíčním příjmem [částka] a jiné příjmy nemá, celkové měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši [částka], přičemž jsou rozepsány jednotlivé položky: nájem [částka], telefon [částka], výživné/splátky [částka] /[částka], výdaje na domácnost [částka]. Je uvedena adresa výběru [adresa], adresa trvalého pobytu [adresa] [adresa] a náhradní kontaktní adresa [adresa]. V zákaznické kartě jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a SIPO; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.
8. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že na smlouvu č. [hodnota] žalovaný uhradil celkem [částka] v různě velkých splátkách v období od [datum] do [datum].
9. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] č. [hodnota] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s poplatkem v celkové výši [částka] zahrnujícím úrok [částka] (20,108 % ročně), poplatek za administrativní činnost [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka], zavázal splatit v 45 týdenních splátkách ve výši [částka], pokud jde o první až předposlední splátku, a ve výši [částka], pokud jde o poslední splátku, celková splatná částka [částka], RPSN 70,93 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy předtištěné smluvní podmínky.
10. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že k požadované půjčce ve výši [částka] byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný žije v nájmu, jsou uvedeny roky narození nezaopatřených dětí [rok], [rok] a [rok], uvedl na sebe telefonní číslo, úvěr je požadován na neočekávané výdaje, má další půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, není uvedeno, zda má půjčku u jiné společnosti či bankovní účet, má auto, je zaměstnaný jako vedoucí technik s čistým měsíčním příjmem [částka] a jiné příjmy nemá, celkové měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši [částka], přičemž jsou rozepsány jednotlivé položky: nájem [částka], spoření/pojištění [částka], telefon [částka], výživné/splátky [částka] /[částka], výdaje na domácnost [částka]. Je uvedena adresa výběru [adresa], adresa trvalého pobytu [adresa] [adresa] a náhradní kontaktní adresa [adresa]. V zákaznické kartě jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a SIPO; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.
11. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že na smlouvu č. [hodnota] žalovaný uhradil celkem [částka] v různě velkých splátkách v období od [datum] do [datum].
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. [hodnota] smlouvy, přičemž v příloze č. [hodnota] jsou obě předmětné pohledávky uvedeny. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětných pohledávek a vyzvala ho k plnění; odesláno [datum] (viz podací lístek). Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do [datum]; odesláno [datum] (viz podací lístek).
13. Ze statistických dat [právnická osoba] (systém časových řad ARAD) bylo zjištěno, že u úvěrů na spotřebu se splatností od 1 do 5 let činila úroková sazba poskytovaná bankami v lednu [rok] 15,05 % ročně a v září [rok] 14,64 % ročně.
14. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemných dohod označených jako smlouva o půjčce obdržel peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázal se vrátit celkem částku [částka] v týdenních splátkách po [částka], ale uhradil toliko [částka] (první půjčka) a dále obdržel peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázal se vrátit celkem částku [částka] v týdenních splátkách po [částka], ale uhradil toliko [částka] (druhá půjčka). Právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala poměry žalovaného před poskytnutím peněz. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na převedení pohledávek za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do [datum] před podáním žaloby.
15. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávek za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
16. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému hotovostní peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství vrátit v pravidelných týdenních splátkách. Při posuzování těchto závazkových vztahů soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelské smlouvy dle § 51a a násl. obč. zák., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouvy byly uzavřeny s právní předchůdkyní žalobkyně jako s dodavatelem podle § 52 odst. 2 obč. zák. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 52 odst. 3 obč. zák. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 9 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. III. [spisová značka], rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), Anonymizováno17. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. Uvedla také, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala poměry žalovaného v dostupných evidencích včetně centrální evidence exekucí. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila kartu zákazníka, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného. Soud musí konstatovat, že informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z předložených listin, jsou pouze obecné a není z nich zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalovaného, nadto jsou zjevně vadné. Uvedený příjem žalovaného [částka] u první půjčky a [částka] u druhé půjčky ze zaměstnání je sice věrohodný (třebaže zjevně ne přesný a není ničím podložen, když nebyly předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva, které měla údajně mít právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy k dispozici, ale žalovaná je dle svých tvrzení nemá), ale údaje o výdajích žalovaného nelze považovat za přesvědčivé. Právní předchůdkyně žalobkyně jako celkové výdaje uvedla [částka] u první půjčky a [částka] u druhé půjčky. Dle kolonky o nezaopatřených dětech má žalovaný vyživovací povinnost ke třem dětem. U položky výživné/splátky jsou uvedeny výdaje [částka] /[částka] u první půjčky a [částka] /[částka] u druhé půjčky. Dále je zjevné, že při poskytnutí obou půjček již měl žalovaný sjednanou minimálně jednu další půjčku, avšak u druhé žádosti o půjčku právní předchůdkyně žalobkyně nijak nezaznamenala, zda u ní či u jiné společnosti žalovaný nějakou půjčku sjednanou má či nikoliv, ačkoli zjevně minimálně jednu půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně sjednanou měl, když je i předmětem tohoto řízení. Zcela nevěrohodně působí údaj o nákladech na bydlení, když u první půjčky je uvedeno [částka] a u další poskytnuté o necelých osm měsíců později je uveden ještě nižší výdaj na nájem, a to [částka], při nezměněné adrese trvalého pobytu i adrese výběru a náhradní kontaktní adrese. Snížení tohoto výdaje u druhé půjčky se tak jeví účelově s ohledem na snížení příjmu žalovaného. Nejsou uvedeny ani žádné výdaje na auto, které žalovaný vlastní. Uváděné částky výdajů jsou tak v obou případech, zejména co se týká nákladů na tři nezaopatřené děti, ale také na bydlení, zjevně podhodnocené a soudu je z vlastní činnosti známo, že se ve smlouvách uzavíraných s právní předchůdkyní žalobkyně částky stále opakují u všech klientů. Přesvědčivosti pak nepřidává ani to, že nejsou vyplněny všechny kolonky zákaznické karty. Pokud má žalovaný příjem [částka], respektive [částka] a jen hrubým odhadem určené výdaje [částka], respektive [částka], tak není v jeho možnostech splácet [částka], respektive [částka] u druhé půjčky měsíčně a mít k tomu ještě minimálně jednu další půjčku a hradit náklady tří nezaopatřených dětí, další běžné výdaje a mít nějaké prostředky pro neočekávané situace. Pokud jde o tvrzené ověřování majetkové situace žalovaného v dostupných evidencích, přičemž žalobkyně výslovně uvedla též lustraci v centrální evidenci exekucí, tak toto své tvrzení žalobkyně ničím nepodložila a sama uvedla, že žádné důkazy k tomuto tvrzení k dispozici nemá. Je tedy zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně naprosto rezignovala na své zákonné povinnosti a prověřování úvěruschopnosti žalovaného se řádně nevěnovala. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a úvěr mu neměla poskytnout. V důsledku absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná ve smyslu § 9 spotř. z. a § 39 obč. zák.18. Soud tedy dospěl k závěru, že obě uzavřené smlouvy o půjčce jsou absolutně neplatné. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 457 obč. zák. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatných smluv o půjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smluv však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku [částka] u první půjčky a již uhradil částku [částka], tedy žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) celou jistinu odpovídající bezdůvodnému obohacení z neplatné smlouvy již obdržela. Proto soud podanou žalobu v tomto rozsahu ve výroku II. zamítl. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaný obdržel částku [částka] u druhé půjčky a již uhradil částku [částka], žalobkyně má tedy nyní právo na vrácení částky [částka] a v tomto rozsahu soud žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl. Současně soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužné částky, a to od [datum], neboť s ohledem na neplatnost smlouvy se splatnost jistiny váže na vyzvání, které žalobkyně učinila předžalobní výzvou ze dne [datum], ve které stanovila splatnost nejpozději do [datum], tedy od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Pokud jde o výši úroku z prodlení, tak žalobkyně v žalobě požadovala úrok ve výši 8,05 % ročně a tímto žalobním žádáním je soud vázán.19. Ve zbývajícím rozsahu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smluv o půjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smluv o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také úroky z prodlení za dobu před splatností požadované a dosud nevrácené jistiny.20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.21. Soud dále rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni k doplacení soudního poplatku podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť v řízení nebyl vydán platební rozkaz z důvodu nedostatečných žalobních tvrzení.