Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacenía) další částky [částka],b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částkac) kapitalizovaného úroku ve výši , částkad) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,e) úroku ve výši 25,23 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou dne [datum], [datum] a [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] online v účtu Creditea po vyplnění žádosti žalovaným, ověření dokumentů a zasláním potvrzující SMS zprávy právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný se se smlouvou seznámil přihlášením do účtu Creditea. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr až do výše [částka] bezhotovostně na jeho bankovní účet, kam byla žalovanému dne [datum] vyplacena částka [částka]. Žalovaný se zavázal hradit ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně minimální měsíční platby do doby, než uhradí celkovou dlužnou částku, na základě rozpisu plateb, který měl dostupný na stránkách www.creditea.cz na účtu Creditea. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit smluvní úrok, poplatky a náklady. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky. Od uzavření smlouvy uhradil pouze [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně proto po marném zaslání výzvy úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny [částka], poplatku [částka] (3 x [částka] za zaslání upomínky dne [datum], [datum] a [datum], na které byly částečně započteny platby žalovaného), dlužného smluvního úroku [částka] do zesplatnění [datum], kapitalizovaného smluvního úroku [částka] (smluvní úrok ve výši 25,23 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny a poplatků od [datum] do [datum]), úroku ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny a poplatků od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí úvěru do výše [částka] s možností opakovaného čerpání bezhotovostním převodem na účet [č. účtu]. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný se půjčené finanční prostředky zavázal vrátit v minimálních měsíčních platbách splatných vždy k 24. dni v měsíci podle rozpisu plateb v online účtu Creditea, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Úroková sazba činí 54 % ročně, RPSN činí 70,81 %. Je sjednán poplatek [částka] za zaslání upomínky. Ke smlouvě jsou přiloženy smluvní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na základě žádosti žalovaného (viz detaily žádosti z [datum], požadavky k ověření identity z [datum], oznámení o schválení z [datum], detaily o zaslání PIN). Z kopie občanského průkazu žalovaného včetně jeho fotky s dokladem bylo zjištěno, že ho měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici.
4. Z tabulky informací o žalovaném soud zjistil, že k žádosti o [částka] žalovaný uvedl, že má čistý příjem [částka] a výdaje [částka].
5. Z výpisu z účtu žalovaného za dobu od [datum] do [datum] soud zjistil, že v říjnu měl příjem [částka] ze zaměstnání u [jméno FO] [jméno FO] a.s., v listopadu měl příjem ze zaměstnání [částka], v prosinci měl příjem ze zaměstnání [částka]. V lednu měl příjem ze zaměstnání [částka] a k tomu dne [datum] příjem [částka] od [právnická osoba]., v únoru měl příjem ze zaměstnání [částka] a k tomu dne [datum] příjem [částka] od [právnická osoba]., v březnu měl příjem ze zaměstnání [částka] a k tomu dne [datum] příjem [částka], [datum] příjem [částka], [datum] příjem [částka], [datum] příjem [částka], vše od [právnická osoba]., dne [datum] příjem [částka] a dne [datum] příjem [částka], obě od Razdva půjčka, a dne [datum] příjem [částka] od [právnická osoba] a v dubnu 2022 měl příjem ze zaměstnání [částka] a k tomu dne [datum] příjem [částka] a [datum] příjem [částka] od [právnická osoba], dne [datum] příjem [částka] a dne [datum] příjem [částka], obě od [právnická osoba]. V dubnu (jeho části) měl žalovaný celkem výdaje [částka] (z toho [částka] splátky úvěrů), v březnu měl celkem výdaje přes [částka] (z toho [částka] splátky úvěrů). V únoru a lednu na splátkách úvěru hradil kolem [částka] měsíčně. V říjnu posílal platbu za nájem [částka] a v březnu [částka]. V dubnu zaslal na trvalých příkazech [částka], v březnu [částka], v únoru [částka], v lednu [částka], v prosinci [částka], v listopadu i v říjnu [částka].
6. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na účet č. [č. účtu] dne [datum] vyplatila [částka], dne [datum] vyplatila [částka], dne [datum] vyplatila [částka], dne [datum] vyplatila [částka], dne [datum] vyplatila [částka] a [částka] a dne [datum] vyplatila [částka], celkem tedy vyplatila [částka]. Z rozpisů plateb bylo zjištěno, že minimální měsíční splátka byla právní předchůdkyní žalobkyně stanovena na [částka] počínaje [datum], [částka] počínaje [datum] a [částka] počínaje [datum]. Z denní historie plateb soud zjistil, že ke smlouvě č. [hodnota] žalovaný uhradil celkem [částka]. Dlužný smluvní úrok ke dni [datum] činil [částka].
7. Z upomínky ze dne [datum] a [datum] a z opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, doklad o odeslání nepřiložen.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z fragmentu seznamu pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze č. [hodnota] smlouvy, přičemž v příloze č. [hodnota] je předmětná pohledávka uvedena. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; zásilka byla odeslána [datum].
9. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] obdržel peněžní prostředky celkem ve výši [částka] (úvěrový rámec činil [částka]) a zavázal se je vrátit v pravidelných měsíčních platbách s úrokem 54 % ročně a sjednanými poplatky, ale uhradil pouze celkem [částka]. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala majetkové poměry žalovaného, měla k dispozici výpis z účtu. Žalovaný nesplácel řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto po předchozích upomínkách prohlásila ke dni [datum] celou částku za splatnou. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na převedení pohledávky za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
10. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávek za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
11. Dále se soud zabýval tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Podle § 86 a § 87 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).
12. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelských úvěrů zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána v bankovním a nebankovním registru klientských informací, SOLUS, dle sociálních a demografických dat, vyhodnocením transakcí na účtu žalovaného. Na opakovanou výzvu soudu dále uvedla, že učinila lustraci také v centrální evidenci exekucí, avšak k tomuto nemá žádné výsledky k předložení. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila výpis z účtu žalovaného. Z něj je patrný pravidelný měsíční příjem od [jméno FO] [jméno FO] a.s. okolo [částka]. Dále měl „příjem“ z půjček, které si dle výpisu z účtu začal brát v lednu 2022 a do dubna 2022 si takto půjčil minimálně sedmkrát celkem přes [částka]. Jeho výdaje dle výpisu z účtu značně převyšovaly jeho příjmy ze zaměstnání. Příjmy z jiné činnosti tvrzeny nebyly. Žalovaný tak utratí více než pravidelně vydělá a k tomu si půjčuje u nebankovních společností. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je naprosto zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a úvěr mu neměla poskytnout. V důsledku absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o úvěru absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.
13. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je ujednána úroková sazba 54 % ročně při RPSN 70,81 %, na čemž nic nemění ani skutečnost, že žalobkyně žalobou požaduje úrok nižší, 25,23 % ročně. Sjednaná úroková sazba je nepřiměřeně vysoká a rozporná s dobrými mravy. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
14. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru (spotřebitelském) je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané úroky a další poplatky. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný obdržel částku [částka] a uhradil toliko [částka], žalobkyně má tedy právo na vrácení částky [částka]. Proto soud vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru.
15. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazků z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
16. Soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla (resp. co mu poskytla právní předchůdkyně žalobkyně).
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobkyně i žalovaný měli ve věci obdobný procesní úspěch.