Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V celém zbývajícím rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit další částku [částka] a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu [stát] – Okresnímu soudu v [adresa] doplatek soudního poplatku za návrh ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet soudu č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [RČ].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku [e-mail], na které se žalovaný zaregistroval, zadal své údaje, akceptoval text smlouvy, poskytla žalobkyně žalovanému převodem na účet částku [částka]. Na základě žádosti o navýšení půjčky ze dne [datum] poskytla žalobkyně žalovanému převodem na účet další částku [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně s poplatkem [částka] do [datum], ale uhradil pouze [částka]. Žalobkyně v žalobě uvedla, že prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr na základě žalovaným poskytnutých informací a nahlédnutím do relevantních databází. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil řádně a včas a vznikla mu proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení podle smlouvy (ke dni [datum] ve výši [částka]) a zároveň uhradit paušální náhradu výdajů za upomínání ve výši [částka]. Žalobkyně po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu [částka] a poplatek v nesplacené části [částka], dále úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, když ostatní nároky byly umořeny částečnou úhradou žalovaného, který byl vyzván k plnění před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, z nichž učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument, jehož obsahem je ujednání o poskytnutí částky [částka] žalobkyní ve prospěch žalovaného s tím, že prostředky vrátí žalobkyni do [datum] s poplatkem [částka], tj. v celkové výši [částka]. Úrok činí 0 %, RPSN činí 2 969 %. Jsou uvedeny poplatky za upomínku [částka] (a mnohé další), smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny za každý den prodlení. Listina odkazuje na Obchodní podmínky a Sazebník.
4. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument, jehož obsahem je ujednání o poskytnutí další částky [částka] žalobkyní ve prospěch žalovaného, tedy navýšení stávající zápůjčky ve výši [částka] ze dne [datum], na niž je odkazováno s tím, že prostředky vrátí žalobkyni do [datum] s poplatkem [částka]. Celkem se tak žalovaný zavázal vrátit jistinu [částka] s poplatkem [částka], tj. v celkové výši [částka]. Úrok činí 0 %, RPSN činí 5 097 %.
5. Z výpisu z běžného účtu u [právnická osoba]. bylo zjištěno, že dne [datum] z účtu žalobkyně bylo na účet č. [č. účtu], z něhož byla na účet žalobkyně téhož dne odeslána platba [částka] (viz potvrzení o přijaté platbě), odesláno [částka]. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je veden na jméno žalovaného. Dne [datum] byla na tento účet připsána částka [částka] a dne [datum] byla připsána částka [částka], obě pod VS [RČ] se zprávou půjčky od [právnická osoba].
6. Z upomínek ze dne [datum] a [datum] a opakovaných výzev k úhradě ze dne [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně adresovala žalovanému výzvy k zaplacení dlužné částky; doklady o odeslání nepřiloženy. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky; zásilka byla odeslána téhož dne (viz doklad o odeslání).
7. Na základě listin, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, učinil soud závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a dodatku ke smlouvě o úvěru č. [číslo] ze dne [datum] obdržel převodem na účet peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázal se je vrátit do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 0 % a RPSN ve výši 5 097 %; ujednány byly smluvní pokuty a poplatky. Žalovaný na svůj závazek uhradil pouze [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě peněžních prostředků před podáním žaloby. Soud z provedených důkazů nevzal za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením dohody a poskytnutím peněžních prostředků žalovanému zkoumala jeho schopnost splácet.
8. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, k níž byl sjednán dodatek, podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Při posuzování závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 86 a § 87 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).
9. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně pouze obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána lustrací v databázích, avšak nedoložila k tomu žádné důkazy. Soud proto uzavřel, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o úvěru je proto absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.
10. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených podmínek. Přestože úrok formálně nebyl sjednán, je cena peněz v podobě ujednaného poplatku naprosto nepřiměřená, což vyplývá už z RPSN 5 097 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů a s poplatky a smluvními pokutami sjednanými výlučně v neprospěch klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
11. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržel částku [částka] a uhradil [částka], žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny [částka]. Proto soud vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny [částka] z neplatné smlouvy o úvěru.
12. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tak nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v [město] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
13. Soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla.
14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný měl ve věci větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
15. Soud dále rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni k doplacení soudního poplatku podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť v řízení nebyl vydán platební rozkaz z důvodu nedostatečných žalobních tvrzení.