Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu [stát] – Okresnímu soudu v [adresa] doplatek soudního poplatku za návrh ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet soudu č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [RČ].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota] a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Na základě smlouvy o úvěru uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku [e-mail], na které se žalovaná zaregistrovala, zadala své údaje, požádala o konkrétní úvěr a akceptovala text smlouvy, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne [datum] převodem na účet č. [č. účtu] částku [částka] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Žalovaná měla poskytnuté prostředky [částka] vrátit nejpozději dne [datum], avšak neuhradila ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovaná byla vyzván k plnění před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a k tomu provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, na jejichž základě dospěl k závěru o skutkovém stavu, že z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní k dohodě o budoucím převádění pohledávek na základě dílčích smluv. Soud však na základě provedených důkazů nemá za prokázané, že by nějaké další dílčí dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byly ujednány a že právě pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena. Dále soud nemá za prokázané, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření nějaké dohody o poskytnutí peněžních prostředků, neboť na předložené smlouvě o úvěru č. [hodnota] není žádný podpis žalované, či že by došlo ke zkoumání úvěruschopnosti žalované. Soud dále nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované nějaké prostředky, neboť ze zprávy [právnická osoba]. bylo zjištěno, že pod variabilním symbolem [var. symbol] nebyla na účet žalované č. [č. účtu] v listopadu [rok] poukázána částka [částka].
4. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána, neboť nebylo prokázáno tvrzené postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně předložila toliko rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, která byla navíc uzavřena před tvrzeným uzavřením smlouvy s žalovanou, a žádnou další dílčí smlouvu o postoupení konkrétní pohledávky vůči žalované žalobkyně nepředložila. Závěr o platném postoupení pohledávky nemůže vyplývat ani z oznámení o postoupení pohledávky odeslaného původním věřitelem, neboť oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 o. z. je pouhým informačním úkonem, který umožňuje dlužníku splnit dluh plněním určité osobě, není však podmínkou pro platnost postoupení a nepostačuje jako důkaz o skutečném postoupení pohledávky v soudním řízení. Pokud byla předložena nějaká smlouva o úvěru, není žalovanou podepsána a nelze uzavřít, že by došlo k projevu vůle žalované, neboť nebylo prokázáno ani uzavření pomocí prostředků komunikace na dálku. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalobkyně postoupením nabyla žalovanou pohledávku vůči žalované, neboť z předložených listin tato skutečnost nevyplývá. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž by se dále podrobněji zabýval tím, zda tvrzený nárok vůbec existuje a zda byla před poskytnutím úvěru zkoumána úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měla žalovaná plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
6. Soud dále rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni k doplacení soudního poplatku podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť v řízení nebyl vydán platební rozkaz z důvodu nedostatečných žalobních tvrzení.