13 C 302/2024

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil.

2. Smlouva o úvěru č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum]. Na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka] (kterou žalovaný převzal v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem v pevné výši [částka], úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhradou za vyhodnocení úvěrového případu [částka] a úhradou za hotovostní splátky [částka]. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Pro případ porušení povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť poslední splátku uhradil [datum], celkem uhradil [částka]. Žalobkyně po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu [částka], smluvní úrok [částka], úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu [částka], úhradu za hotovostní splátky [částka], smluvní pokutu [částka], kapitalizovaný úrok [částka] (úrok 8 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení [částka] (úrok 15 % ročně z jistiny a úroku od prodlení do [datum]), úrok ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

3. Smlouva o úvěru č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum]. Na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka] (kterou žalovaný převzal v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem v pevné výši [částka], úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhradou za vyhodnocení úvěrového případu [částka] a úhradou za hotovostní splátky [částka]. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Pro případ porušení povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť poslední splátku uhradil [datum], celkem uhradil [částka]. Žalobkyně po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu [částka], smluvní úrok [částka], úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu [částka], úhradu za hotovostní splátky [částka], smluvní pokutu [částka], kapitalizovaný úrok [částka] (úrok 8 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení [částka] (úrok 15 % ročně z jistiny a úroku od prodlení do [datum]), úrok ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

4. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby.

5. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky [částka] na smluvní pokutě u druhého uvedeného nároku, neboť smluvní pokuta u tohoto nároku vyčíslená ke dni [datum] činí [částka], nikoli původně žalovaných [částka].

6. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud věc projednal a rozhodl u jednání dne [datum] za účasti zástupce žalobkyně, v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

7. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] „[právnická osoba] “ ze dne [datum] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s úrokem [částka], úhradou za poskytnutí úvěru [částka], náklady na vyhodnocení úvěru [částka] a s inkasním poplatkem [částka], tj. celkem ve výši [částka] zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Je sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaný v prodlení s placením splátek. RPSN činí 272,44 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a je k ní přiložen předpis splátek. Z transakční historie bylo zjištěno, že ke smlouvě č. [hodnota] bylo ve třech splátkách uhrazeno celkem [částka] (poslední splátka dne [datum]).

8. Z žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že k úvěru v požadované výši [částka] byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný má mobilní telefon, má základní vzdělání, je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovanou osobu, má sjednanou zápůjčku u [právnická osoba] ve výši [částka], u níž zbývá doplatit [částka], a [právnická osoba] ve výši [částka], u níž zbývá doplatit [částka], nemá veden bankovní účet na své jméno, na stávající půjčky splácí [částka] měsíčně, má příjem ze zaměstnání ve výši [částka] měsíčně, výdaje žadatele na bydlení činí [částka] a na dopravu, jídlo a osobní náklady [částka] (bez upřesnění). V žádosti o úvěr jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy pracovní smlouva a výplatní pásky. Z pracovní smlouvy žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že je od [datum] zaměstnán u [jméno FO] [IČO] IČO, , na dobu neurčitou jako dělník. Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že za únor [rok] měl čistý příjem [částka], za březen [rok] činil [částka] a za duben [rok] činil [částka].

9. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] „[právnická osoba] “ ze dne [datum] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s úrokem [částka], úhradou za poskytnutí úvěru [částka], náklady na vyhodnocení úvěru [částka] a s inkasním poplatkem [částka], tj. celkem ve výši [částka] zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Je sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaný v prodlení s placením splátek. RPSN činí 272,44 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a je k ní přiložen předpis splátek. Z transakční historie bylo zjištěno, že ke smlouvě č. [hodnota] bylo několika různě velkými splátkami uhrazeno celkem [částka] (poslední splátka dne [datum]).

10. Z žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že k úvěru v požadované výši [částka] byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný má mobilní telefon, má základní vzdělání, je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovanou osobu, má sjednané dvě zápůjčky u Providentu ve výši [částka], u níž zbývá doplatit [částka], a ve výši [částka], u níž zbývá doplatit [částka], nemá veden bankovní účet na své jméno, není vyplněn údaj o výši splátek stávajících půjček, má příjem ze zaměstnání ve výši [částka] měsíčně, výdaje žadatele na bydlení činí [částka] a na dopravu, jídlo a osobní náklady [částka] (bez upřesnění) a na srážky ze mzdy/výživné [částka]. V žádosti o úvěr jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy pracovní smlouva a výplatní pásky. Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že za srpen [rok] měl čistý příjem [částka], za říjen [rok] činil [částka] a za listopad [rok] činil [částka], srážky ze mzdy neměl.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o zaplacení kupní ceny a z přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze jsou obě předmětné pohledávky uvedeny. Z oznámení o postoupení pohledávky (2x) ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětných pohledávek. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek z předmětných smluv o úvěru ve lhůtě do [datum]; zásilka byla odeslána [datum] (viz doklad o odeslání).

12. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru č. [hodnota] obdržel peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázal se vrátit [částka]. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil na tuto pohledávku celkem [částka]. Dále žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru č. [hodnota] obdržel peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázal se vrátit [částka]. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil na tuto pohledávku celkem [částka]. Při uzavírání obou smluv právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala některé informace o majetkových poměrech žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na převedení pohledávek za žalovaným, což žalovanému oznámila dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

13. Soud v souladu s § 96 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), řízení částečně zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby co do částky [částka], neboť návrh byl částečně vzat zpět ještě před prvním jednáním ve věci.

14. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávek za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

15. Dále se soud zabýval tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření dvou smluv o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelské smlouvy ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin vyplývá, že smlouvy byly uzavřeny s právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 86 a § 87 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí. Veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz např. nález [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka].

16. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelských úvěrů zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána zhodnocením informací získaných od žalovaného a jejich ověřením vyžádanými doklady a nahlédnutím do veřejných registrů. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila žádosti o úvěr, ve kterých jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného. Soud uzavřel, že informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z předložených listin, zejména, co se týká zkoumání skutečných výdajů žalovaného, jsou pouze obecné a není z nich zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalovaného. Uvedený příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši [částka] měsíčně před poskytnutím prvního uvedeného úvěru a ve výši [částka] měsíčně před poskytnutím druhého uvedeného úvěru dle tří výplatních pásek je (orientačně) věrohodný, přičemž jde o jediný příjem žalovaného. Nelze se však bez dalšího spokojit s tím, že žalovaný, který sice bydlí u rodičů, má výdaje pouhých [částka] měsíčně (z toho [částka] na bydlení) a k tomu splácí na dvě další poskytnuté půjčky [částka] měsíčně (u prvního úvěru) a pouhých [částka] měsíčně (z toho [částka] na bydlení) u druhého úvěru, předcházejícího časově prvnímu uvedenému úvěru. U druhého uvedeného úvěru je navíc zcela nevěrohodný a podezřelý údaj o srážkách ze mzdy či výživném ve výši [částka], když dle výplatních pásek žalovaný žádné srážky ze mzdy neměl a dle žádosti o úvěr nemá žádnou vyživovanou osobu. Naopak nejsou uvedeny žádné splátky stávajících úvěrů, ačkoli v žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaný má sjednány dvě zápůjčky, které nemá dosud splaceny. Soud má proto pochybnosti o správnosti takto uvedených a ničím neověřených výdajů. Dále žalobkyně nijak neprokázala, zda její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěrů zkoumala žalovaného v dostupných registrech (jak tvrdila), zejména v registru exekucí. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování předmětných spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouvy o zápůjčce jsou proto absolutně neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.

17. Nad rámec toho soud uvádí, že obě spotřebitelské smlouvy by byly neplatné také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvách je u jistiny [částka] sjednána „cena peněz“ v podobě úroku ve výši [částka], nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši [částka], [částka] a [částka], přičemž celkové náklady tvořící cenu peněž činí [částka], tj. 85,92 % z jistiny; celá výše ceny peněz dostatečně vyplývá z RPSN, které činí 272,44 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouvy by byly absolutně neplatné také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

18. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřené smlouvy o zápůjčce jsou absolutně neplatné. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno u prvního uvedeného úvěru, že žalovaný skutečně obdržel částku [částka] a již uhradil [částka], žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny [částka]. Proto soud vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny [částka] z neplatné smlouvy o úvěru.

19. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tak nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek [právnická osoba] v [adresa], pobočka v [město] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

20. Soud zamítl u prvního uvedeného úvěru žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla (resp. co jí poskytla právní předchůdkyně žalobkyně).

21. U druhého uvedeného úvěru soud uzavřel, že s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni (právní předchůdkyni žalobkyně) již uhradil [částka], přičemž mu bylo poskytnuto celkem [částka], tedy žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) celou jistinu odpovídající bezdůvodnému obohacení z neplatné smlouvy již obdržela. Proto soud podanou žalobu co do druhého uplatněného nároku v celém rozsahu (po částečném zpětvzetí) zamítl.

22. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.

23. Soud dále rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni k doplacení soudního poplatku podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť v řízení nebyl vydán platební rozkaz z důvodu nedostatečných žalobních tvrzení.