Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacenía) další částky [částka],b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka],c) kapitalizovaného úroku ve výši [částka],d) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,e) úroku ve výši 22,32 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v [adresa] doplatek soudního poplatku za návrh ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet soudu č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka], kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 22,32 % ročně ve výši [částka], s poplatkem za zpracování zápůjčky [částka] a s poplatkem za komfortní a flexibilní splácení [částka]. Celková dlužná částka byla splatná v měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť splátky nehradil řádně a včas. Uhradil pouze [částka], které byly započítány částečně na jistinu a částečně na poplatky. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny [částka], poplatku [částka] (úrok [částka], poplatek za zpracování [částka] a poplatek za komfortní a flexibilní splácení [částka]), kapitalizovaného smluvního úroku [částka] (smluvní úrok ve výši 22,32 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od [datum] do [datum]), úroku ve výši 22,32 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud věc projednal a rozhodl u jednání dne [datum] za účasti zástupce žalobkyně, v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční částky [částka], z níž [částka] bude použito na splacení jiného úvěru a zbylá částka [částka] bude vyplacena na účet žalovaného. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s úrokem [částka], částkou za zpracování spotřebitelského úvěru [částka] a částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení [částka] (celkem ve výši [částka]), zavázal splatit v 21 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátka činila [částka]. Je sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaný v prodlení s placením splátek. RPSN činí 135,69 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a jsou k ní přiloženy smluvní podmínky.
4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že k úvěru v požadované výši [částka] byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný má mobilní telefon, má vyšší odborné vzdělání, je rozvedený, bydlí v nájmu, má jednu vyživovanou osobu, vlastní auto, nemá sjednanou zápůjčku u jiné společnosti, má veden bankovní účet na své jméno, má splátky půjček u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši [částka] měsíčně, má příjem z podnikání v pohostinské činnosti ve výši [částka] měsíčně a z výsluh ve výši [částka] měsíčně, další čisté příjmy domácnosti činí [částka], odhadované měsíční výdaje žadatele činí [částka] (bez upřesnění). V zákaznické kartě jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy pracovní smlouva/ŽL, potvrzení o příjmu, daňové přiznání za rok 2020 a výměr výsluh; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila.
5. Z transakční historie bylo zjištěno, že ke smlouvě č. [hodnota], čerpané ve výši [částka] dne [datum], bylo různě velkými splátkami v období od [datum] do [datum] uhrazeno celkem [částka].
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o uhrazení úplaty a z přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je předmětná pohledávka uvedena. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné smlouvy o úvěru ve lhůtě do [datum]; zásilka byla odeslána [datum].
7. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru obdržel peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž [částka] bylo použito na splacení jiného úvěru a žalovaný skutečně obdržel částku [částka] a zavázal se vrátit celkem [částka]. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem [částka]. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pořídila zákaznickou kartu, která obsahuje informace o majetkových poměrech žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na převedení pohledávky za žalovaným, což žalovanému oznámila dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
8. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
9. Dále se soud zabýval tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 86 a § 87 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí. Veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).
10. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila zákaznickou kartu, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného. Informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z předložených listin, jsou pouze obecné a není z nich zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalovaného. Je uveden příjem žalovaného z podnikání a výsluh, další příjem domácnosti a odhadované výdaje, ke kterým však nebyly předloženy žádné listiny (třebaže podle karty zákazníka měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici pracovní smlouvu či zřejmě živnostenský list, potvrzení o příjmu, daňové přiznání za rok 2020 a výměr výsluh). Zejména chybí bližší zkoumání skutečných výdajů žalovaného a dalších příjmů domácnosti, neboť u příjmu žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně alespoň uvedla, že je zkontrolovala z daňového přiznání, potvrzení o příjmu a výměru výsluh (což však nedoložila), zatímco u dalších příjmů domácnosti žalobkyně žádné ověření neuvedla a výdaje jsou uvedeny pouze odhadem a soud má pochybnosti o jejich správnosti. Z uvedené výše výdajů [částka] nelze zjistit, jaké výdaje zohledňuje, zda zohledňuje náklady na bydlení žalovaného, na vyživovací povinnost, výdaje na jídlo, šatstvo, dopravu, zda zohledňuje telefon žalovaného, zda ponechává určitou částku na neočekávané výdaje atd. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.
11. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny [částka] sjednána „cena peněz“ v podobě úroku ve výši [částka], nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši [částka] a [částka], přičemž celkové náklady tvořící cenu peněž činí [částka], tj. 120,98 % z jistiny; celá výše ceny peněz dostatečně vyplývá z RPSN, které činí 135,69 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Tyto podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
12. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o (spotřebitelském) úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržel částku [částka] a již uhradil [částka], žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny [částka]. Proto soud vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny [částka] z neplatné smlouvy o úvěru.
13. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tak nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
14. Soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla (resp. co jí poskytla právní předchůdkyně žalobkyně).
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.
16. Soud dále rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni k doplacení soudního poplatku podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť v řízení nebyl vydán platební rozkaz z důvodu nedostatečných žalobních tvrzení.