Výrok
I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacenía) další částky [částka],b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka],c) kapitalizovaného úroku ve výši [částka],d) úroku z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,e) úroku ve výši [Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v [adresa] doplatek soudního poplatku za návrh ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet soudu č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o úvěru č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum]. Na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka] (kterou žalovaný převzal v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem v pevné výši [částka], úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhradou za vyhodnocení úvěrového případu [částka] a úhradou za hotovostní splátky [částka]. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Pro případ porušení povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť poslední splátku uhradil [datum], celkem uhradil [částka]. Žalobkyně po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu [částka], smluvní úrok [částka], úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu [částka], úhradu za hotovostní splátky [částka], smluvní pokutu [částka], kapitalizovaný úrok [částka] (úrok [Anonymizováno] % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení [částka] (úrok [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z jistiny a úroku od prodlení do [datum]), úrok ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem. Žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby.
2. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky [částka] na smluvní pokutě, neboť smluvní pokuta vyčíslená ke dni [datum] činí [částka], nikoli původně žalovaných [částka].
3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud věc projednal a rozhodl u jednání dne [datum] za účasti zástupce žalobkyně, v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
4. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] „[právnická osoba] “ ze dne [datum] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti [částka], jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s úrokem [částka], úhradou za poskytnutí úvěru [částka], náklady na vyhodnocení úvěru [částka] a s inkasním poplatkem [částka], tj. celkem ve výši [částka] zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Je sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaný v prodlení s placením splátek. RPSN činí [Anonymizováno],[Anonymizováno] %. Listina je oběma stranami podepsána a datována a je k ní přiložen předpis splátek. Z transakční historie bylo zjištěno, že ke smlouvě č. [hodnota] bylo třemi různě velkými splátkami uhrazeno celkem [částka] (poslední splátka dne [datum]).
5. Z žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že k úvěru v požadované výši [částka] byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný má mobilní telefon, má střední vzdělání, je svobodný, bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovanou osobu, nemá veden bankovní účet na své jméno, má příjem ze zaměstnání ve výši [částka] měsíčně, výdaje žadatele na bydlení a energie činí [částka], další výdaje uvedeny nejsou, celkem výdaje činí [částka]. V žádosti o úvěr jsou zaškrtnuta políčka, podle kterých byly k ověření poměrů předloženy pracovní smlouva a výplatní pásky. Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že za [Anonymizováno] [Anonymizováno] mu bylo vyplaceno [částka] (z dohody), za [Anonymizováno] [Anonymizováno] mu bylo vyplaceno [částka] (do [datum] z dohody, od [datum] z pracovního poměru) a za [Anonymizováno] [Anonymizováno] mu bylo vyplaceno [částka]. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je od [datum] zaměstnán na dobu určitou do [datum] jako skladník u [právnická osoba]. s tříměsíční zkušební dobou.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o zaplacení kupní ceny a z přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je předmětná pohledávka uvedena. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek z předmětné smlouvy o úvěru ve lhůtě do [datum]; zásilka byla odeslána [datum] (viz doklad o odeslání).
7. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru č. [hodnota] obdržel peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázal se vrátit [částka]. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil na tuto pohledávku celkem [částka]. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala některé informace o majetkových poměrech žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na převedení pohledávky za žalovaným, což žalovanému oznámila dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.
8. Soud v souladu s § 96 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), řízení částečně zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby co do částky [částka], neboť návrh byl částečně vzat zpět ještě před prvním jednáním ve věci.
9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávek za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
10. Dále se soud zabýval tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 86 a § 87 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí. Veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18).
11. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána zhodnocením informací získaných od žalovaného a jejich ověřením vyžádanými doklady a nahlédnutím do veřejných registrů. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila žádost o úvěr, ve které jsou obsaženy údaje o majetkových poměrech žalovaného. Soud uzavřel, že informace o majetkových poměrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti, které vyplývaly z předložených listin, zejména, co se týká zkoumání skutečných výdajů žalovaného, jsou pouze obecné a není z nich zřejmé, jakým způsobem byly zjištěny a zda dostatečně zohlednily skutečnou situaci žalovaného. Uvedený příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši [částka] ([částka] podle posledních dvou výplatních pásek) měsíčně před poskytnutím úvěru je (orientačně) věrohodný, přičemž jde o jediný příjem žalovaného. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že žalovaný byl ve zkušební době a pracovní smlouvu měl sjednánu toliko do [datum]. Nelze se zejména bez dalšího spokojit s tím, že žalovaný, který bydlí v nájmu, má výdaje [částka] měsíčně (z toho celá částka je na bydlení). Není uvěřitelné, že by žalovaný neměl žádné další výdaje. Soud má proto pochybnosti o správnosti takto obecně uvedených a ničím neověřených výdajů. Nelze zjistit, zda byly při zkoumání úvěruschopnosti zohledněny výdaje na jídlo, šatstvo, dopravu, telefon žalovaného, zda byla ponechána určitá částka na neočekávané výdaje atd. Dále žalobkyně nijak neprokázala, zda její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru zkoumala žalovaného v dostupných registrech (jak tvrdila), zejména v registru exekucí. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.
12. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny [částka] sjednána „cena peněz“ v podobě úroku ve výši [částka], nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši [částka], [částka] a [částka], přičemž celkové náklady tvořící cenu peněž činí [částka], tj. [Anonymizováno],[Anonymizováno] % z jistiny; celá výše ceny peněz dostatečně vyplývá z RPSN, které činí [Anonymizováno],[Anonymizováno] %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
13. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno žalovaný skutečně obdržel částku [částka] a již uhradil [částka], žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny [částka]. Proto soud vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny [částka] z neplatné smlouvy o úvěru.
14. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tak nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 30. 11. 2023, č. j. 75 Co 287/2023-53). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
15. Soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla (resp. co jí poskytla právní předchůdkyně žalobkyně).
16. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.
17. Soud dále rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni k doplacení soudního poplatku podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť v řízení nebyl vydán platební rozkaz z důvodu nedostatečných žalobních tvrzení.