Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

13 C 87/2024

Soud: Okresní soud v PřerověDatum rozhodnutí: 5. 9. 2024Č. j.: 13 C 87/2024-22Samosoudkyně: Mgr. Simona StejskalováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 5. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSPR:2024:13.C.87.2024.1
neplatnost právního jednánísmlouva o úvěrubezdůvodné obohacenířidičský průkaz
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (101) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [tituly před jménem] [jméno FO], , tituly za jménem

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou dne [datum], se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum] prostředky komunikace na dálku přes stránku [e-mail], na které se žalovaný zaregistroval, zadal své údaje, požádal o poskytnutí půjčky a odsouhlasil text smlouvy, poskytla žalobkyně žalovanému převodem na účet č. [č. účtu] částku [částka]. Žalovaný měl poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] nejpozději dne [datum]. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr výpisem z účtu, případně výplatními lístky a lustrací ve veřejně dostupných databázích. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil řádně a včas a vznikla mu proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalobkyně po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu [částka], úrok do data splatnosti ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], smluvní pokutu [částka] (smluvní pokuta 0,1 % denně od [datum] do [datum]) a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument. Obsahem listiny je ujednání o poskytnutí finančních prostředků ve výši [částka] žalobkyní ve prospěch žalovaného s tím, že prostředky vrátí žalobkyni do 21 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému s poplatkem [částka] a úrokem [částka], tj. v celkové výši [částka] při dodržení data splatnosti (viz úvěrové podmínky). RPSN činí 5 644,22 %. Dále je uvedena smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny za každý den prodlení. Listina obsahuje odkaz na Úvěrové podmínky a Sazebník. Smlouva byla mezi účastníky uzavřena distančním způsobem podle bodu 3. úvěrových podmínek tak, že souhlas s obsahem dohody projevil žalovaný zadáním jedinečného elektronicky vygenerovaného SMS kódu, který byl zaslán k návrhu smlouvy a odesláním verifikační platby (viz výpis o pohybech na účtu). Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila z kopie jeho občanského a řidičského průkazu spolu s fotografií (viz kopie těchto dokladů).

4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně bylo na účet č. [č. účtu] dne [datum] pod variabilním symbolem [var. symbol] odesláno [částka].

5. Z výzvy k úhradě dluhu, předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Zásilka byla odeslána na e-mail žalovaného uvedený ve smlouvě.

6. Z výpisu o vybraných pohybech na účtu žalovaného č. [č. účtu] za dobu od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovaný měl v tomto období příjem [částka] od [jméno FO] dne [datum] a 2 x [částka] jako odměnu za založení účtu u [právnická osoba] a platbu kartou dne [datum]. Žalovaný prováděl okamžité platby na stejný účet (ve dnech 7. až [datum] celkem [částka], v dalších dnech 3 x [částka] a 4 x [částka]), měl běžné výdaje v obchodech, na čerpacích stanicích, v kině [částka]; počáteční zůstatek činil [částka] (příjem od [jméno FO]), konečný zůstatek činil [částka].

7. Z výpisu z databáze [název] k žalovanému bylo zjištěno, že od [datum] má celkem sedm zamítnutých žádostí o půjčku, čerpal celkem [hodnota] půjček v celkové výši [částka], naposledy dne [datum], čtyřikrát je prodlužoval, desetkrát splatil opožděně půjčky v souhrnné výši [částka].

8. Z registru platebních informací [název] ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaný je veden s vyšším rizikem, protože jsou k němu přiřazeny významné negativní informace, tři tam uvedené půjčky splácel po splatnosti.

9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný od žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] obdržel převodem na účet peněžní prostředky ve výši [částka] a zavázal se je vrátit do 21 dnů od odeslání finančních prostředků, tedy do [datum] s poplatkem [částka] a úrokem [částka], RPSN ve výši 5 644,22 %.; ujednána byla také smluvní pokuta. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě peněžních prostředků před podáním žaloby. Nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni uhradil nějaké peněžní prostředky.

10. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 86 a § 87 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], sp. zn. C-679/18).

11. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně popsala, z jakých údajů vycházela, že činila lustrace v systémech [název] a vyžádala si od žalovaného výpis z účtu. Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný má dle ní dostatečný čistý příjem ke splacení úvěru. Takto zjištěné údaje považuje soud za nedostačující. Je skutečností, že žalobkyně měla k dispozici výpis o vybraných pohybech na účtu žalovaného pro období 18 dnů v květnu [rok], podle kterého žalovaný v tomto období měl příjem [částka] od [jméno FO] dne [datum] a [částka] jako odměnu od banky. Pouze s tímto údajem se však žalobkyně rozhodně neměla spokojit, když žalobkyně měla k dispozici výpis o pohybech na účtu za pouhých 18 dní, z něhož nelze zjistit, zda jde u žalovaného o pravidelný měsíční příjem či pouze jednorázový příjem. Z výpisu je naopak patrné, že žalovaný opakovaně provádí okamžité platby v řádech tisíců Kč na stejný účet. K tomu navíc byly zjištěné jiné úvěry žalovaného, z toho deset z nich v souhrnné výši [částka] bylo splaceno opožděně, sedm žádostí o půjčku bylo zamítnuto. V databázi [název] je žalovaný veden jako osoba s vyšším rizikem. Už z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně neměla žalovanému úvěr poskytnout. Žalobkyně nijak nezkoumala a do úvah o schopnosti žalovaného splácet úvěr nezahrnula, jaké má žalovaný pravidelné příjmy a výdaje, spokojila se pouze s pohybem na účtu za 18 dní a s lustrací v databázích, z nichž žalovaný vychází jako osoba s vyšším rizikem. Tím spíše měla více zkoumat poměry žalovaného. Takový přístup ke zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele nelze považovat za dostatečně obezřetný. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je nepochybné, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 spotř. z. a nezkoumala a neposoudila dostatečně úvěruschopnost žalovaného. Spotřebitelský úvěr pak žalobkyně ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. poskytla v rozporu se svou povinností řádně zkoumat úvěruschopnost, proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná ve smyslu § 87 spotř. z. a § 588 o. z.

12. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených podmínek. Cena peněz v podobě ujednaného poplatku a úroku je naprosto nepřiměřená, což vyplývá už z RPSN 5 644,22 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů a s poplatky a smluvními pokutami sjednanými výlučně v neprospěch klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

13. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržel částku [částka] a neuhradil ničeho, žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny [částka]. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny [částka] z neplatné smlouvy o úvěru.

14. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v [město] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

15. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla.

16. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a ve věci převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 21,92 % (úspěch žalobkyně 60,96 % odpovídající přisouzené částce [částka] po odečtení jejího neúspěchu 39,04 % odpovídajícího zamítnuté částce [částka] a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], tedy ve výši [částka], tj. celkem [částka]). Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], dále na odměnu právního zástupce žalobkyně ve výši celkem [částka] za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši [částka] za jeden úkon právní služby podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně v souvislosti s uvedenými 3 úkony právních služeb ve výši celkem [částka] ([částka] za jeden úkon podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyně ve výši celkem [částka]. Z celkové částky [částka] pak soud žalobkyni přiznal částku [částka] (po zaokrouhlení) odpovídající úspěchu 21,92 %.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací