Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 % ročně.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky].
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit [stát] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši [částka] na účet Okresního soudu v [adresa] -[číslo], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota] a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Na základě smlouvy o úvěru uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku [e-mail], na které se žalovaná zaregistrovala, zadala své údaje, požádala o konkrétní úvěr a akceptovala text smlouvy, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované převodem na účet dne [datum] částku [částka] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Žalovaná měla poskytnuté prostředky [částka] vrátit nejpozději dne [datum], avšak neuhradila ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovaná pak byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Soud provedl dokazování listinami, kterých se dovolávala žalobkyně a z těchto učinil následující zjištění.
4. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne [datum] (a jejího dodatku ze stejného dne) soud zjistil, že jde o rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupních dohodly, že budou na žalobkyni postupovány úplatně a opakovaně soubory pohledávek, kdy konkrétní takto postupované pohledávky budou popsány v tzv. datové pásce. Jednotlivé dílčí smlouvy o postoupení pohledávek pak jsou uzavírány doručením každé takové datové pásky žalobkyni.
5. Z listiny označené jako „seznam“ soud zjistil, že jejím obsahem je soubor dat obsahující jména a příjmení, rodná čísla, variabilní symboly, čísla smluv a částky, kdy jde zjevně o výše uvedenou „datovou pásku“. Na této je uvedena pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] ve výši [částka].
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila dopisem adresovaným žalované postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka] na žalobkyni.
7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že v této byla žalovaná vyzvána k úhradě částky [částka] a nákladů právní zastoupení na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně.
8. Z potvrzení o podání doporučené zásilky vystaveného [právnická osoba] [právnická osoba]. soud zjistil, že jmenovaná společnost podala doporučenou zásilku k poštovní přepravě. Odesilatelem byla právní zástupkyně žalobkyně, adresátem byla žalovaná, dnem podání bylo [datum].
9. Z výpisu z běžného účtu vedeného spol. [právnická osoba]., soud zjistil, že pod variabilním symbolem [var. symbol] byla odeslána částka [částka] na účet č. [č. účtu] dne [datum]. Z listiny nelze seznat, z jakého účtu tato částka byla odeslána, ani vlastník účtu, ze kterého byla tato částka odeslána či vlastník účtu na který byla částka odeslána.
10. Ze smlouvy o úvěru soud č. [hodnota] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se s žalovanou prostředky komunikace na dálku dohodly na poskytnutí úvěru žalované ve výši [částka], kdy tento byl poskytnut na dobu určitou v délce 12 měsíců, zápůjční úroková sazba činila 279,83 % ročně, RPSN bylo 660 %. Úvěr mohl být splacen buďto jednorázově, nebo v alespoň minimálních splátkách, jejichž výše byla sjednána. Dále se dohodly na vyplacení úvěru pod variabilním symbolem [var. symbol] na účet [č. účtu]. Dále strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den z prodlení, poplatky za každou písemnou upomínku a další sankce v neprospěch žalované.
11. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně v ní upozorňuje žalovanou na neuhrazení minimální splátky a na možnost zesplatnění. Opět je v této listině uvedeno číslo půjčky [číslo]. Odeslání této upomínky není prokázáno. Dle této listiny celková dlužná částka ke dni [datum] činí [částka].
12. Z poslední možnosti dohody na úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že touto žalobkyně zesplatnila ke dni [datum] úvěr poskytnutý na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota]. V této listině je dlužná částka rozepsána jako [částka] jistiny (sic!), [částka] úroku, [částka] smluvní pokuty, [částka] za upomínky. Odeslání této listiny není prokázáno.
13. Ze sdělení spol. [právnická osoba]., č. l. [číslo] soud zjistil, že účet č. [č. účtu] byl veden na jméno žalované a dne [datum] bylo na tento účet připsáno pod variabilním symbolem [var. symbol] částka [částka], identifikace protiúčtu č. [č. účtu] „[právnická osoba] “.
14. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalovanou dohodly dne [datum] na opakovaném úplatném postupování souborů pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně za jejími dlužníky na žalobkyni coby postupníka. Jednou z takto postoupených pohledávek byla i pohledávka ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] za žalovanou. V této smlouvě o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně dohodla se žalovanou dne [datum] pomocí prostředků komunikace na dálku na poskytnutí peněžních prostředků ve výši [částka] a na podmínkách jejich splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku [částka] na její účet. Stalo se tak sice pod nesprávně uvedeným variabilním symbolem, ale tento se od smluveného liší jen v jednom čísle a v kontextu dalších důkazů soud nemá pochyb o tom, že tato platba byla právě a pouze plněním právní předchůdkyně žalobkyně ze smlouvy o úvěru č. [hodnota]. Nebylo prokázáno, že by žalovaná čehokoli plnila právní předchůdkyni žalobkyně či následně žalobkyni. Z jedné upomínky se sice podává výše jistiny [částka] místo [částka], avšak tato listina stojí osamoceně proti předžalobní výzvě a datové pásce, což jsou obě listiny pozdějšího data a obě shodně uvádí částku obsahující [částka] jistiny. Soud proto uzavřel, že výše jistiny v oné upomínce byla zřejmě uvedena chybně v důsledku písařské chyby. Žalovaná sama pak žádné své plnění na žalovaný dluh netvrdila, natož, aby jej prokázala. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Naopak neprokázané a ostatně rovněž netvrzené žalobkyní zůstává jakékoli, natož pak řádné a odborné zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Svou neúčastí na jednání soudu dne [datum] se pak žalobkyně připravila o možnost vyslechnout v tomto smyslu poučení podle § 118a o. s. ř. Soud dodává, že ani na výzvu soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve které byla žalobkyně k doplnění těchto tvrzení a důkazů k nim vyzvána, žalobkyně nereagovala.
15. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně, žalobkyně je aktivně legitimována, neboť bylo prokázáno platné postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Dále soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru (označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]) podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“).
16. Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet.
17. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. C-[spisová značka]), Anonymizováno18. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. Zde však narazil jednak na naprostou absenci tvrzení ze strany žalobkyně v tomto ohledu, a rovněž na to, že se takové zkoumání nepodává ani z přiložených důkazů. Jedinou výjimkou v tomto směru je zmínka ve smlouvě o úvěru v čl. VII o ověřování za využití externích databází. Samo jejich využití však není v případě žalované prokázáno. Ostatně samo takové prověření by nebylo s to dostát zákonnému požadavku na řádné zkoumání úvěruschopnosti. Zkoumání konkrétních příjmů a výdajů žalované, existence příp. exekucí žalované atd. nebylo tvrzeno, ani prokázáno. Důkazní břemeno zde stíhá žalobkyni, tato jej neunesla, o možnost poučení v tomto smyslu se sama připravila, a tedy soud uzavřel o této skutečnosti v její neprospěch tak, že úvěruschopnost žalované řádně a s odbornou péčí zkoumána nebyla. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nedostála své povinnosti stanovené v § 86 spotř. z. a spotřebitelský úvěr ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. poskytla v rozporu se svou povinností řádně zkoumat úvěruschopnost. Proto je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 spotř. z. a § 588 o. z.; jedná se přitom o neplatnost absolutní.19. Soud se dále zabýval obsahem smluvních ujednání z hlediska jejich platnosti. Smluvní ujednání smlouvy o úvěru jsou již na první pohled v rozporu s dobrými mravy a zakládají nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku [částka], smluvní úrok byl sjednán ve výši 279,83 % ročně, RPSN pak činilo 660 %. Takové podmínky považuje soud za naprosto nepřijatelné, neboť jimi právní předchůdkyně žalobkyně jednoznačně zneužila své postavení odborníka k vytvoření závislosti žalované jako slabší strany a neodůvodněné tím vytvořila nerovnováhu mezi stranami. Tyto podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že právní předchůdkyně žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla (vedle neplatnosti podle § 87 spotř. z.) absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.20. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku [částka] a nebylo zjištěno, že by čehokoli uhradila. Proto soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu zamítl stran všech nároků žalobkyně krom oněch [částka], na jejichž vrácení má žalobkyně právo (a které tedy žalované soud výrokem I. uložil žalobkyni zaplatit), neboť právě o [částka] se žalovaná (vzhledem k absenci platné smlouvy) bezdůvodně obohatila.21. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyla žalovaná vyzvána, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.22. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a ve věci úspěšnější žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši, v jaké její úspěch převýšil její neúspěch. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] soud vyhodnotil její náklady na soudní poplatek ve výši [částka], dále na odměnu právního zástupce žalobkyně ve výši celkem [částka] za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši [částka] za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem [částka] ([částka] za jeden úkon podle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem [částka]. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech. Úspěch žalobkyně pak je představován částkou [částka], neúspěch částkou [částka] a výší uplatněných zákonných úroků z prodlení ve výši ke dni rozhodnutí soudu [částka]. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalovaného je tedy 63,48 % a soud tedy zavázal žalovanou k náhradě účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně v částce [částka].23. Povinnost žalobkyně doplatit částku [částka] na soudním poplatku je dána tím, že soud nevydával v řízení platební rozkaz, tudíž soudní poplatek nečiní [částka] podle položky 2 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.) ale [částka] podle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku, kdy tento postup se podává z položky 2 odst. 2 sazebníku. Základem soudního poplatku je předmět řízení bez příslušenství (tedy úroků a nákladů na uplatnění podle § 513 o. z.), zde tedy méně než [částka]. Jelikož žalobkyně již zaplatila na soudním poplatku částku [částka], zbývá jí doplatit právě [částka].