Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V celém zbývajícím rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit další částku [částka] a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, spol. [právnická osoba]., (dále také jen právní předchůdkyně žalobkyně), uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o úvěru uzavřené prostředky komunikace na dálku dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převodem na účet č. [č. účtu] poskytla částku [částka]. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, žalovaný byl dle smlouvy povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, tento činil 40 % měsíčně. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, na což byl opakovaně upomínán. Upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k tomuto datu a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný byl rovněž vyzván k zaplacení před podáním žaloby výzvou odeslanou mu [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného za užití výpisů z jeho bankovního účtu či případně jeho výplatními listy, lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.
4. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že touto se spol. [právnická osoba].. jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný dohodli na tom, že úvěrující poskytne úvěrovanému na jeho žádost úvěr do výše [částka] a úvěrovaný dané peněžní prostředky vrátí a zaplatí úrok. Úrok byl sjednán sazbou 40 % měsíčně, jistina mohla být splacena kdykoli, byla poskytnuta na dobu neurčitou. RPSN činilo 5 535,71 %. Sjednána byla smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z prodlené částky pro případ prodlení úvěrovaného.
5. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že touto se spol. [právnická osoba]. a spol. [právnická osoba]. dne [datum] dohodly (mj.) na postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] za žalovaným na spol. [právnická osoba]. Uvedená pohledávka byla obsažena v souboru pohledávek, které byly na základě této smlouvy úplatně postoupeny.
6. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že touto se dne [datum] spol. [právnická osoba]. a žalobkyně dohodly (mj.) na postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] za žalovaným na žalobkyni. Uvedená pohledávka byla obsažena v souboru pohledávek, které byly na základě této smlouvy úplatně postoupeny.
7. Z listiny nazvané Žádost o spotřebitelský úvěr č. [hodnota] soud zjistil, že tato obsahuje (mj.) osobní údaje žalovaného jako je jméno a příjmení, informaci že je zaměstnán jako technický pracovník [právnická osoba] [stát], měsíční příjem ([částka]) a výdaje ([částka]) a rodinný stav. Dále je zde uvedeno, že dotyčný nemá exekuce, není v insolvenci a že souhlasí s podmínkami smlouvy a se zpracováním osobních údajů.
8. Z listiny označené Zesplatnění spotřebitelského úvěru soud zjistil, že tato byla vyhotovena spol. [právnická osoba]., je datována [datum], adresována žalovanému a je v ní uvedeno, že dne [datum] došlo k zesplatnění jeho úvěru a je vyzván k úhradě částky v celkové výši [částka].
9. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že touto byl žalovaný ze strany spol. [právnická osoba]. vyrozuměn o postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] přes spol. [právnická osoba]. na žalobkyni. Listina je datována dnem [datum].
10. Z listiny označené Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je v ní vyzván k zaplacení částky [částka] z titulu smlouvy č. [hodnota] a nákladů právního zastoupení s tím, že jde o výzvu předžalobní. Tato výzva je vyhotovena právní zástupkyní žalobkyně.
11. Z listiny nadepsané [adresa] pošta soud zjistil, že společnost [právnická osoba] [právnická osoba]. potvrzuje odeslání zásilky dne [datum], kdy odesilatelem byla právní zástupkyně žalobkyně a adresátem byl žalovaný.
12. Z listiny označené Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v této jsou shrnuty informace již zjištěné ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota].
13. Z listiny označené Všeobecné obchodní podmínky soud v bodě 10.7 zjistil, že podpisem smlouvy se mj. rozumí i souhlas projevený v průběhu registrace či v průběhu podání žádosti.
14. Žalobkyně k důkazu vyplacení prostředků na účet žalovaného navrhla, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného, zda byly v období od data uzavření smlouvy do data zesplatnění úvěru provedeny platby v celkové výši [částka] a zda účet č. [č. účtu] je účtem žalovaného. Soud tento dotaz učinil, nicméně banka nebyla s to zodpovědět první část dotazu pro velké množství plateb příchozích na účet žalovaného. Proto soud vyžádal od banky žalovaného výpisy z účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum]. Z těchto se podává, že spol. [právnická osoba]. vyplatila žalovanému na jeho účet č. [č. účtu] dne [datum] částku [částka]. Rovněž se z tohoto výpisu podává, že žalovaný takto poskytnuté prostředky okamžitě použil na splátku jiného úvěru. Jen za období měsíce října [rok] bezprostředně předcházející kontraktaci mezi žalovaným a spol. [právnická osoba]. žalovaný dle tohoto výpisu čerpal různé úvěry v desítkách případů, v celkové výši [částka]. Rovněž v desítkách případů pak různé úvěry splácel či platil za jejich prodloužení, v celkové výši [částka].
15. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že spol. [právnická osoba]. a žalovaný spolu pomocí prostředků komunikace na dálku dohodli, že spol. [právnická osoba]. poskytne žalovanému úvěr na dobu neurčitou v maximální výši [částka] a tento jí bude měsíčně platit přirostlé úroky, které činily 40 % z čerpané jistiny měsíčně, přičemž jistinu samotnou může splatit kdykoli. Strany sjednaly také smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného využila spol. [právnická osoba]. údaje uvedené samotným žalovaným, jakož i lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích. Dne [datum] bylo na účet žalovaného připsáno [částka] od společnosti [právnická osoba]. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena ze spol. [právnická osoba]., přes spol. [právnická osoba]. až na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Nebylo prokázáno, že by žalovaný čehokoli spol. [právnická osoba]., [právnická osoba]., či žalobkyni na pohledávku ze smlouvy č. [hodnota] zaplatil. Žalovaný byl rovněž vyzván k úhradě předžalobní výzvou.
16. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně uzavřel, že žalobkyně je aktivně legitimována, neboť bylo prokázáno postoupení pohledávky ze smlouvy č. [hodnota] za žalovaným od spol. [právnická osoba]., přes spol. [právnická osoba]. až na žalobkyni. Mezi spol. [právnická osoba]. a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná.
17. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. , spisová značka18. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda spol. [právnická osoba]. dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána lustrací v databázích, posouzením výpisů z bankovního účtu či výplatních listů a posouzením informací uvedených přímo žalovaným. Přes výzvu soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], však neoznačila důkazy k prokázání svých tvrzení, a naopak v doplnění žalobních tvrzení již není o zkoumání bankovního účtu či výplatních listů uvedeno ničeho a žalobkyně toliko tvrdí, že žalovaného její právní předchůdkyně lustrovala v databázích a vycházela z údajů sdělených samotným žalovaným. Ovšem ani takové zkoumání žalobkyně ničím neprokázala. Svou neúčastí u jednání se pak připravila o možnost být v tomto směru o nedostatečnosti svých tvrzení a zejména absenci označení zkoumání úvěruschopnosti prokazujících důkazů, poučena podle § 118a o. s. ř. S odkazem na svá zjištění z výpisu z účtu žalovaného za říjen [rok] pak soud považuje tvrzení žalobkyně, že k řádnému zkoumání úvěruschopnosti bylo užito výpisu z účtu žalovaného za vyloučené. Z výpisu, ze kterého se nade vší pochybnost i laikovi podává, že spotřebitel je v dluhové pasti a desítky čerpaných úvěrů prakticky okamžitě využije ke splácení či prodloužení předešlých úvěrů (to vše za necelý měsíc), nelze po řádném a odborném zkoumání uzavřít, že dotyčný spotřebitel je schopen jakéhokoli dalšího úvěru. Soud tedy uzavírá, že tvrzení žalobkyně o zkoumání úvěruschopnosti byla dílem provedeným dokazováním vyvrácena, dílem zůstala neprokázána z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní. K řádnému zkoumání úvěruschopnosti ze strany právní předchůdkyně žalobkyně tedy nedošlo a smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] je tedy neplatná podle § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.; jedná se přitom o neplatnost absolutní.19. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených podmínek. Úrok ve výši 40 % měsíčně a roční procentní sazba nákladů ve výši 5 535,71 %. jsou takové smluvní podmínky, které společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že právní předchůdkyně žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.20. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržel částku [částka] a nebylo zjištěno, že by žalovaný čehokoli vrátil ať už spol. [právnická osoba]. nebo jejím právním nástupcům, vč. žalobkyně. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě co do částky [částka], neboť právě tato představuje bezdůvodné obohacení žalovaného o plnění spol. [právnická osoba]. z absolutně neplatné smlouvy.21. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá.22. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] v [adresa], pobočka v [město] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.23. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla její právní předchůdkyně.24. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesní úspěch účastníků je srovnatelný.