14 C 175/2026

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka], které žalovaná čerpala coby dlužník na základě smlouvy o poskytnutí úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyní uzavřela dne [datum]. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do výše úvěrového rámce [částka] a žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná neuhradila splátku splatnou dne [datum], žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky dne [datum], opětovně pak [datum]. Žalovaná stále nehradila, a proto došlo k zesplatnění jistiny úvěru listinou ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje [částka] coby zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru. Dále nárokuje [částka] jako náklady za dvě upomínky a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti. To činila zejména na základě kompletního výpisu z bankovního účtu žalované za poslední 3 kalendářní měsíce, který posoudila pomocí pokročilých statistických modelů, jakož i zkoumání informací o žalované v databázích (insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, SOLUS). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby a nyní nárokuje i náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznala s tím, že uznává pouze případnou povinnost vrátit dosud nesplacenou jistinu, a to maximálně ve výši [částka]. Uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], avšak namítla, že žalobkyně dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalované. Tato měla další úvěrové závazky, byla po ukončení insolvence, deklarované výdaje byly zjevně nereálné (žalovaná se nevyjadřuje dostatečně určitě stran toho, zda tyto uvedla obchodní zástupkyně, zprostředkovatelka či sama žalovaná). Dále namítla rozpor sjednaných úroků s dobrými mravy. Rovněž uvedla, že dne [datum] podala návrh na zahájení řízení k finančními arbitrovi.

3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce a v přítomnosti žalované za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil.

4. Soud vzal za mezi stranami nespornou skutečnost uzavření smlouvy č. [hodnota] a k samotnému jejímu uzavření tedy dokazování neprováděl. Z tohoto důvodu pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz listinou Detail pohybu – Okamžitá platba, vytisknuté [datum] v [hodin].

5. Z listiny označené jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] datované dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně (u které je uvedeno č. ú. [č. účtu]) se na základě písemné dohody zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše úvěrového rámce [částka], a to převodem na účet č. [č. účtu]. Žalovaná (u které je zde uvedeno telefonní číslo [tel. číslo] a e-mailová adresa [e-mail]) se zavázala úvěr splatit ve 12 měsíčních splátkách po [částka], spolu se sjednaným úrokem ve výši 15 % měsíčně (vyčíslen na celkovou částku [částka]), RPSN činilo 436 %. Ujednán byl poplatek [částka] za odeslání první a druhé písemné upomínky pro případ prodlení s placením (bod 5.4. smlouvy). Dále strany ujednaly, že pokud žalovaná ani po dvou upomínkách neuhradí splátky, se kterými bude v prodlení, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru (bod 5.5. smlouvy), což oznámí žalobkyně žalované doporučeným dopisem. Pokud žalovaná nezaplatí ani ve lhůtě jí dané v předžalobní výzvě, pak ode dne následujícího po dni v ní stanovené lhůty až do úplného zaplacení je žalovaná povinna zaplatit také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z vyčíslené dlužné částky (bod 5.8. smlouvy). Dohoda byla mezi účastníky uzavřena distančním způsobem. Z přílohy č. [hodnota] označené jako Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele bylo zjištěno, že obsahuje souhrn údajů o osobních a majetkových poměrech žalované. Žalovaná nemá vyživované děti. Pří posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vyšla z měsíčního příjmu nalezeného na bankovním účtu [částka] (deklarovala však [částka]), nákladů na bydlení [částka] měsíčně (žalovaná uvedla [částka], na bankovním účtu žalobkyně nenalezla žádné), nákladů domácnosti [částka] měsíčně (žalovaná uvedla [částka], na bankovním účtu žalobkyně našla [částka]), finančních závazků ve výši [částka] (zjištění žalobkyně z bankovního účtu žalované, žalovaná sama uvedla [částka], v SOLUS nebyly zjištěny žádné), výdaje spojené s hazardem nezjištěny a rezerva [částka], měsíční zůstatek [částka].

6. Z listiny označené Bankovní historie – smlouva č. [hodnota] [název] data soud zjistil, že na této jsou zachyceny příchozí a odchozí platby na účtu žalované č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum]. Z tohoto se podává zejména, že ve zkoumaném období žalovaná čerpala půjčku ve výši [částka] dne [datum], dále [částka] dne [datum], dále [částka] dne [datum], dále [částka] dne [datum], dále [částka] dne [datum], přičemž ve všech případech se jedná o mikropůjčky od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Celkem takto načerpala žalovaná [částka] jen v měsíci březnu [rok]. Krom toho soud rovněž zjistil, že za výpisy postižené období žalovaná splatila na různé své další závazky celkem [částka] (platby označené jako „instalment“, tedy splátka) a dalších [částka] (platby označené jako „instalmentmicroloan“, tedy splátka mikro-půjčky).

7. Z listiny označené jako Předsmluvní informace, soud zjistil, že jsou v ní shrnuty již výše zjištěné informace o spotřebitelském úvěru.

8. Z listiny označené Detail pohybu – Bezhotovostní platba bylo zjištěno, že dne [datum] byla pod VS: [var. symbol] provedena platba z účtu z účtu [č. účtu] na účet č. [č. účtu], ve výši [částka] s poznámkou „[jméno FO] úvěr“.

9. Z fotografií Občanského průkazu a řidičského průkazu žalované soud zjistil, že žalobkyně tyto měla k dispozici.

10. Z listiny označené 1. upomínka soud zjistil, že tato byla odeslána [datum] e-mailem na adresu [e-mail], a žalovaná v ní byla vyzvána k úhradě splátky splatné [datum] ve výši [částka] a sankce za upomínku ve výši [částka].

11. Z listiny označené 2. upomínka soud zjistil, že tato byla odeslána [datum] e-mailem na adresu [e-mail], a žalovaná v ní byla vyzvána k úhradě splátky splatné dne [datum] ve výši [částka] a k úhradě sankce ve výši 2 x [částka] (za dvě zaslané upomínky).

12. Z listiny označené jako Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení soud zjistil, že tato je datována [datum] a žalované je v ní ze strany právního zástupce žalobkyně sděleno, že žalobkyně dle čl. 5.5 smlouvy o úvěru přistoupila k zesplatnění jistiny úvěru. Žalovaná je dále vyzývána k neprodlené úhradě mj. [částka] zbývající jistiny úvěru, [částka] kapitalizovaného smluvního úroku a [částka] na nákladech na upomínkování. Lhůta k placení je žalované dána do [datum].

13. Z listiny označené Podací lístek – DopisOnline soud zjistil, že dne [datum] byla podána zásilka právním zástupcem žalobkyně k poštovní přepravě na adresu žalované.

14. Z listiny označené jako Plná moc soud zjistil, že žalobkyně zmocnila [Jméno advokáta], advokáta, dne [datum], mj. k tomu, aby sepisoval zesplatňovací dopisy a předžalobní upomínky a vymáhal pohledávky žalobkyně v soudním řízení.

15. Z listiny nazvané Datový výstup z [název] soud zjistil, že z této se podává zkoumání žalované žalobkyní v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS a v [název]. Dnem zkoumání byl [datum].

16. Z listiny označené [adresa] zpracování osobních údajů soud zjistil, že žalovaná vyjádřila souhlas zaškrtnutím souhlasného pole na webové adrese dne [datum] v čase [hodin].

17. Z emailové komunikace mezi žalovanou a úvěrovou specialistkou žalobkyně ze dnů [datum] a [datum] soud zjistil, že úvěrová specialistka nepovažovala to, že žalované skončila před téměř třemi lety insolvence za překážku. E-mailová komunikace nese předmět „žádost o úvěr“.

18. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne [datum] vystaveného spol. [právnická osoba]., soud zjistil, že [datum] žalovaná zaplatila na účet [č. účtu] částku [částka] pod variabilním symbolem [var. symbol].

19. Z e-mailu nadepsaného AUTOMATICKÁ ODPOVĚĎ: Potvrzení přijetí podání z [datum] soud zjistil, že finanční arbitr v něm potvrdil přijetí podání žalované.

20. Z listiny označené Oznámení o zahájení řízení před finančním arbitrem soud zjistil, že došlo k zahájení řízení před finančním arbitrem mezi žalovanou jako navrhovatelem a žalobkyní, jako institucí.

21. Z listiny označené Přehled transakcí na účtu [č. účtu] soud zjistil, že žalovaná obdržela dne [datum] částku [částka] od žalobkyně z účtu [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] a následně provedla tři splátky po [částka] na tentýž účet žalobkyně pod stejným variabilním symbolem, vždy po [částka] a to ve dnech [datum], [datum] a [datum].

22. Dále soud provedl důkaz ohledáním mobilního telefonu žalované, ve kterém zjistil dva výpisy z účtů žalované, oba za květen roku [rok]. První stran bankovního účtu č. [č. účtu], ze kterého zjistil, že na účtu je počáteční zůstatek za měsíc květen mínus [částka], konečný zůstatek je [částka]. Zjišťuje se dále, že žalovaná má příjem ve výši [částka] z invalidního důchodu 3. stupně. Splátka úvěru ve výši [částka], [částka] a [částka], splátka jiného úvěru ve výši [částka] a [částka], okamžitá úhrada z [datum] „[jméno FO] – byt nedoplatek“ ve výši [částka], které předchází příchozí platba ve výši [částka] z účtu popsaného jako [Jméno žalované]. Dále jsou na účtu okamžité odchozí úhrady ve výši [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka]. Druhý stran účtu č. [č. účtu], kdy na účet bylo připsáno [částka], odepsáno bylo z účtu [částka] a konečný zůstatek na účtu je [částka].

23. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že z výpisu z účtu č. [č. účtu] podávající se platba [částka] byla platbou mezi účty žalované. Stran nákladů žalované soud takto zjistil, že žalovaná bydlí v bytě v osobním vlastnictví její matky, o náklady se dělí. Celkové náklady měsíčně činí [částka] (žalovaná platí větší část). Za elektřinu platí [částka] měsíčně, za telekomunikační služby platí [částka] měsíčně. Za stravu vynaloží cca [částka] měsíčně. Žalovaná se na platbách podílí ze 3/4 a její matka z 1/4. Za pojištění bytu platí [částka]. Za náklady spojené s dopravou k lékařům vydá (pouze žalovaná) měsíčně [částka].

24. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [datum] s žalovanou pomocí prostředků komunikace na dálku dohodla na poskytnutí peněžních prostředků do výše [částka] a na podmínkách jejich splácení, a to v listině označené jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota]. Před poskytnutím peněžních prostředků se žalobkyně zabývala osobními a majetkovými poměry žalované, zejména za využití výpisů z jejího bankovního účtu. Z toho se podávalo, že žalovaná se měsíc před kontraktací uvázala v řadu dalších úvěrových smluv s poskytovateli nebankovních spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně poskytla žalované částku [částka] na její bankovní účet. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne [datum] ve výši [částka]. Žalovaná byla rovněž dvakrát upomínána, kdy pro tento případ strany sjednaly poplatek ve výši [částka] za jednu upomínku. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Žalovaná z titulu uvedené smlouvy zaplatila žalobkyni celkem [částka].

25. O majetkových možnostech žalované soud uzavřel, že jejím jediným stálým příjmem je invalidní důchod 3. stupně ve výši [částka], její měsíční výdaje sestávají ze splátek úvěrů v celkové výši [částka] měsíčně, a dále soud počítal ¾ výdajů na bydlení (vč. pojištění tohoto bydlení), energie, telekomunikace a stravu, tedy [částka]. Dále pak připočetl [částka] na náklady spojené s dopravou. Celkem tedy tyto výdaje činí měsíčně [částka]. Po odečtení zjištěných výdajů od zjištěných příjmů, zbývá tedy žalované měsíčně [částka] (a to soud nezohlednil tvorbu finanční rezervy, příp. náklady na léky atp.) Soud zjistil finanční rezervu žalované ve výši [částka] na jejím účtu u spol. , právnická osoba26. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. , spisová značka27. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně detailně popsala, že vycházela s údaji z bankovního účtu žalované, které neposuzovala manuálně, ale prostřednictvím pokročilých statistických modelů. Tento postup žalobkyně má soud za prokázaný, kdy o tom zejména svědčí existence souboru strojově čitelných dat s údaji o platbách na účtu žalované. Krom toho činila žalobkyně lustrace v dostupných systémech. Následně pak žalobkyně takto zjištěné informace porovnala s informacemi získanými od žalované jakožto i s daty [právnická osoba] (co se týče výdajů). Nicméně při přečtení výpisu z účtu žalované, jak jej měla žalobkyně k dispozici si soud povšiml skutečnosti, že žalovaná v posledním měsíci předcházejícím kontraktaci předmětné smlouvy, se uvázala v řadu (celkem čtyři) další smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy čerpala celkem [částka] od poskytovatelů nebankovních spotřebitelských úvěrů, s čímž se jistě pro žalovanou pojila splátková povinnost, kterou žalobkyně blíže nezjišťovala (neboť logicky se z výpisu z účtu ještě podávat nemohla, zejména u půjčky čerpané [datum]). Krom toho se z dat, kterými žalobkyně disponovala podávalo, že žalovaná splatila za tři měsíce celkem [částka] na splátkách různých svých závazků, což přepočteno na měsíc vychází v průměru na [částka], což je o více než [částka] více, než s čím pracovala žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti. Již pro tento markantní rozpor mezi obsahem výpisů z účtu žalované a zjištěními, které z těchto výpisů žalobkyně učinila, soud uzavřel, že se tak nemohlo stát při řádném a s odbornou péčí provedeném posuzování úvěruschopnosti. Smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z.; jedná se přitom o neplatnost absolutní.28. Soud nadto doplňuje, že předmětná smlouva by byla absolutně neplatná rovněž pro rozpor s dobrými mravy podle § 588 o. z., kdy byl sjednán úrok ve výši 180 % ročně, což je přibližně desetinásobek obvyklých sazeb poskytovaných bankami.29. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně finanční prostředky žalované a žalovaná je povinna tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků, úroků, smluvních pokut a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnuté jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela [částka] a již plnila žalobkyni dohromady částku [částka]. Žalovaná se tedy obohatila o [částka], a právě toto své bezdůvodné obohacení je tak povinna žalobkyni vrátit.30. Podle § 87 odst. 1 spotř. z. je spotřebitel (žalovaná) povinen vrátit poskytnou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Stran takových možností přitom tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno spotřebitele (žalovanou). Ta tvrdila, že je schopna splácet [částka] měsíčně, k čemuž navrhla důkazy výpisy ze svého účtu a soud následně provedl i její účastnický výslech (mj. k objasnění účelu plateb na těchto účtech). Na základě provedeného dokazování soud učinil výše uvedený skutkový závěr, že příjmy žalované převyšují její výdaje měsíčně o [částka], a to bez zohlednění jakýchkoli mimořádných výdajů. Žalovaná má pak finanční rezervu [částka]. Soud vycházeje z těchto svých zjištění uzavřel, že ačkoli je technicky vzato v možnostech žalované zaplatit žalobkyni oněch jí přisouzených [částka], není to finančním možnostem žalované přiměřené (ať už naráz nebo ve splátkách). Právě požadavek přiměřenosti je zde zásadní, neboť tímto se zákonodárce snažil předejít budoucímu prodlení spotřebitele s vrácením mu poskytnuté jistiny. To z toho důvodu, že kdyby žalobkyně byla bývala dodržela své zákonné povinnosti, ona jistina by žalované nikdy poskytnuta nebyla. Jelikož žalovaná hospodaří prakticky bez jakýchkoli přebytků (resp. s pravděpodobností hraničící s jistotou je měsíčně pravidelně v mínusu díky jakýmkoli představitelným mimořádným výdajům), nemohl soud určit lhůtu přiměřenou jejím majetkovým možnostem vůbec. Na tom nemění ničeho ani oněch [částka] finanční rezervy na účtu u spol. [právnická osoba]., neboť nelze považovat za přiměřené možnostem spotřebitele, aby se tento vzdal prakticky veškeré (81,25 %) své finanční rezervy za situace, kdy nemá prostředky na (ani postupnou) tvorbu rezervy nové. Soud proto sice rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni dosud nesplacenou jistinu ve výši [částka], avšak lhůtu k takovému zaplacení nyní nestanovil. S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.31. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalované skutečně poskytla.32. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žalované přiznal náhradu poměrné části jejích účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu, v jakém její úspěch převýšil její neúspěch, tedy ve výši 59,18 %. Za účelně vynaložené náklady soud považuje náhradu nákladů nezastoupeného účastníka podle § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhl. č. 254/2015 Sb., vykládané ústavně konformně s přihlédnutím k § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Soud tedy počítal [částka] /úkon, při třech úkonech, a to písemném podání (vyjádření k žalobě), přípravě na účast u jednání a rovněž samotné účastni žalované u jednání dne [datum]. Soud tedy celkem uznal za účelně vynaložené náklady žalované 3 x [částka], tedy [částka], z čehož oněch 59,18 % je [částka]. Právě k náhradě nákladů řízení v této výši tak soud žalobkyni zavázal ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.