Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku [částka],b) úrok ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,c) úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].
III. Žalobkyně je povinna zaplatit [stát] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši [částka] na účet [právnická osoba] v [adresa] -[číslo], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovaným prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka] tak, že [částka] převedla na jeho účet a [částka] na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný měl úvěr i s dohodnutým úrokem 21,24 % ročně vrátit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do 20. dne daného měsíce, první splátka byla dohodnuta na den [datum]. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas (byl v prodlení s úhradou splátky déle než dva měsíce), pročež došlo k zesplatnění úvěru ke dni odeslání oznámení o zesplatnění ze dne [datum], odeslaného téhož dne (jeho součástí je i předžalobní výzva). Žalobkyně odeslala žalovanému rovněž upomínky dne [datum] a [datum]. Dle smlouvy má za každou upomínku právo na [částka], celkem tedy [částka]. Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši [částka], kdy tato se skládá z dlužné jistiny [částka] a úroků [částka]. Žalobkyně dále požaduje ujednanou smluvní pokutu ve výši [částka] za každou prodlenou splátku, celkem tedy [částka], neboť žalovaný prodlel se splátkami splatnými [datum], [datum] a [datum], kdy k zesplatnění došlo až [datum]. Dále nárokuje [částka] z titulu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum]. Úvěruschopnost žalovaného posoudila žalobkyně za užití veřejně dostupných informací jako je životní a existenční minimum, informací od [právnická osoba], nahlédla do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, výpisu z registru REPI, vlastní databáze, vycházela z údajů, které uvedl žalovaný, příjmy ověřila.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, ze kterých učinil následující zjištění.
3. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že v této se žalovaný jako úvěrovaný a žalobkyně jako úvěrují dohodli na poskytnutí úvěru žalovanému ve výši [částka], které měly být dle smlouvy ve výši [částka] vyplaceny žalovanému a ve výši [částka] zprostředkovateli. Sjednána byla úvěrová sazba ve výši 21,24 % ročně, [částka] denně, RPSN činilo 31,6 %, měsíčních splátek mělo být 36 ve výši [částka]. Smlouva byla podepsána žalovaným prostřednictvím verifikační platby. Dále soud zjistil, že byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky a z neuhrazeného zůstatku úvěru a to za každý den prodlení, dále smluvní pokuta ve výši [částka] za každou prodlenou měsíční splátku. Dále bylo dohodnuto zesplatnění úvěru mj. v důsledku porušení povinnosti žalovaného mj. prodlením s úhradou jedné splátky či její části po dobu delší než dva měsíce. Dále byl sjednán poplatek [částka] za každou odeslanou upomínku pro nesplácení splátek.
4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v tomto jsou shrnuty podstatné informace zjištěné již soudem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota].
5. Z listiny bonita smlouvy č. [hodnota] soud zjistil, že ke dni [datum] činil dluh žalovaného [částka]. Rovněž se z této listiny podává provedení verifikační platby žalovaným dne [datum].
6. Z úvěrových podmínek soud zjistil, že podle bodu 2.2 je mj. zákazník povinen předložit poskytovateli všechny doklady, podklady a informace potvrzující pravdivost údajů uvedených v žádosti. Z bodu 12.5 se pak podává, že žalovaný výslovně udělil žalobkyni souhlas ověřit pravdivost údajů uvedených v žádosti mj. u bankovních ústavů.
7. Z listiny nadepsané „dobrý den“ soud zjistil, že se jedná o automaticky generovaný e-mail ve kterém se uvádí, že pro podepsání dokumentů (č. smlouvy [číslo]) je potřeba odeslat [částka] na účet č. [č. účtu]. Pisatelem e-mailu je žalobkyně.
8. Z potvrzení o provedení transakce vystaveného dne [datum] spol. [právnická osoba]., soud zjistil, že tato potvrdila vyplacení částky [částka] z účtu žalobkyně na účet žalovaného č. [č. účtu].
9. Z potvrzení o provedení transakce vystaveného dne [datum] spol. [právnická osoba]., soud zjistil, že tato potvrdila vyplacení částky [částka] z účtu žalobkyně na účet [jméno FO] č. [č. účtu].
10. Z potvrzení o provedení transakce vystaveného dne [datum] spol. [právnická osoba]., soud zjistil, že tato potvrdila vyplacení částky [částka] z účtu žalovaného na účet č. [č. účtu].
11. Z upomínek pro smlouvu [číslo] ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že v těchto byl žalovaný upozorněn na své prodlení se splátkami dle této smlouvy i na možnost zesplatnění. Rovněž byl informován o poplatku za upomínku.
12. Z čestného prohlášení [jméno FO], narozeného [datum] soud zjistil, že dne předal k poštovní přepravě mj. upomínky žalovanému dne [datum] a [datum].
13. Z listiny zesplatnění pro smlouvu [číslo] soud zjistil, že touto byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně informován o zesplatnění úvěru ke dni [datum].
14. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil odeslání poštovní zásilky právním zástupcem žalobkyně žalovanému.
15. Z listiny označené „Smlouva=[číslo] “ soud zjistil, že na této je zachyceno rozepsání 36 splátek po [částka] s údajem, kolik z té které splátky připadá na úrok a kolik na jistinu.
16. Z listiny označené Závazky spotřebitele soud zjistil, že tato obsahuje čestné prohlášení žalovaného, že není v úpadku ani mu úpadek nehrozí, že má výdaje na bydlení ve výši [částka] měsíčně a jiné výdaje (splátky, pojistné, výživné) nemá. Na jiné výdaje (cestovné, stravné, léky atp.) není v prohlášení ani příslušná kolonka. Pravidelné měsíční příjmy spotřebitele jsou prohlášeny ve výši [částka]. Dle prohlášení nemá vyživovanou osobu.
17. Z listiny označené Posouzení úvěruschopnosti zákazníka a jeho příloh soud zjistil, že tato je ze dne uzavření smlouvy, [datum], týká se smlouvy č. [hodnota] a obsahuje údaje o příjmech žalovaného zjištěné v průměrné výši [částka] (tyto žalobkyně ověřila výplatními páskami za měsíce únor až květen [rok] a výpisem z účtu žalovaného obsahujícím platbu mzdy z [datum]). Výdaje na bydlení ve výši [částka] měsíčně ověřila prohlášením rodiče žalovaného, u kterého tento bydlel. Výpisem ze software [název] Lustrace doložila zkoumání v evidenci exekucí, výpisem z insolvenčního rejstříku doložila zkoumání v tomto rejstříku, výpisem z [název] doložila zkoumání v tomto registru, ze kterého se podává, že žalovaný měl t. č. dva spotřebitelské úvěry po splatnosti ve stavu mimosoudního vymáhání v celkové výši [částka] (v posouzení úvěruschopnosti počítala s částkou [částka]). Dále žalobkyně vycházela z normativních nákladů na bydlení ve výši [částka] a životního minima vč. vyživované osoby (jedna taková byla žalobkyní zjištěna) ve výši [částka] a nezabavitelné částky ve výši [částka], ostatních zjištěných výdajů ve výši [částka] (zjištěno z prohlášení zprostředkovatele) a měsíční splátky sjednávaného úvěru. Uzavřela, že zbývající částka zákazníka činí [částka].
18. Na základě provedeného dokazování soud o skutkovém stavu uzavřel, že žalovaný se s žalobkyní dne [datum] prostředky komunikace na dálku dohodl na tom, že mu žalobkyně poskytne úvěr ve výši [částka] ze kterého [částka] vyplatí na účet zprostředkovatele úvěru a [částka] vyplatí na účet žalovaného. Dohodli se také na smluvním úroku a na poplatcích spojených s upomínkami, jakožto i na smluvních pokutách pro případ porušení povinnosti žalovaného. Žalobkyně dle smlouvy vyplatila celkem [částka], ale žalovaný jí ničeho dle smlouvy neplnil ani na jistinu, ani na úroky a následně ani na poplatky, ačkoli k tomu byl opakovaně upomínán. Pro prodlení delší dvou měsíců, do kterého se dostal již se splacením první splátky (sic!), byl následně úvěr zesplatněn a žalovaný vyzván před podáním žaloby k jeho uhrazení. Ani na to žalovaný nijak nereagoval. Posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně obnášelo ověření příjmů žalovaného výplatními páskami a výpisem z účtu a zkoumání výdajů dílem za užití částek životního minima a normativních nákladů na bydlení a dílem zkoumáním skutečných majetkových poměrů na základě prohlášení třetích osob (zprostředkovatel, rodič). Rovněž zkoumala majetkové poměry lustrací žalovaného v databázích, čímž rovněž zjistila předešlé závazky žalovaného ve stavu mimosoudního vymáhání a tyto do posouzení úvěruschopnosti zahrnula.
19. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález [právnická osoba] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum] sp. zn. , spisová značka20. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Na základě výše zjištěných skutečností došel k závěru, že zkoumání příjmové stránky majetkové situace žalovaného není co vytknout. Žalobkyně vyšla z příjmu žalovaného, který ověřila výpisem z jeho účtu a výplatními páskami. Výdajovou stránku žalobce posuzovala za užití kombinace informací zjištěných (výdaje na bydlení, ostatní výdaje) a částek životního minima a normativních nákladů na bydlení. Zkoumala a zohlednila také předešlé závazky žalovaného a stav ve kterém se aktuálně nachází. Od průměrného příjmu odečetla výdaje na bydlení, které ověřila, a splátku poskytovaného úvěru a došla k částce [částka] coby částce zbývající. Tato pak zcela zjevně postačovala jak na úhradu [částka] ostatních zjištěných výdajů (zjištěných zprostředkovatelem) tak na úhradu dalších běžných nákladů žalovaného představovaných v posouzení částkami životního minima a normativních nákladů na bydlení. Soud konstatuje, že vzhledem k relativně nízké výši úvěru i měsíční splátky ve srovnání s prokázaným příjmem žalovaného, považoval tuto míru zkoumání výdajů žalovaného za přiměřenou a tedy řádnou. Žalobkyně se nespolehla toliko na částky životního minima ani toliko na údaje uvedené žalovaným, ale využila v přiměřeném rozsahu informace i z jiných zdrojů, konkrétně od třetích osob.21. Dále se soud zabýval platností jednotlivých ustanovení smlouvy o úvěru, zejména ustanovení sankčních a došel k závěru, že jakkoli lze považovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně obecně za hraniční, vzhledem ke zjištěné úvěrové historii žalovaného se jeví oprávněné, že chtěla žalobkyně odradit žalovaného od prodlívání se splácením úvěru. Soud navíc hodnotí sankce za prodlení v kontextu relativně nízkého poplatku za upomínku. Oba nároky jsou přitom důsledkem prodlení a lze hodnotit jedině pozitivně, že sankční charakter (a tedy logicky i citelnou výši), má právě toliko sjednaná sankce a nikoli poplatek za upomínku. Ani výši smluvního úroku soud neshledal zjevně nepřiměřenou. O smlouvě o úvěru tak jako o celku uzavřel, že tato je platná a žalovanému z ní vznikly sjednané závazky. Tyto pak žalovaný ani netvrdí, že by plnil, byť třebas jen z části.22. Žalovaný se smluvně zavázal jak k vrácení čerpaného úvěru, tak k zaplacení smluvního úroku, poplatků za upomínky i příp. i smluvních pokut v případě svého prodlení. Strany rovněž sjednaly podmínky pro zesplatnění úvěru žalobkyní, k jejichž splnění, stejně jako následně k zesplatnění, došlo. Žalovaný nezaplatil žalobkyni vůbec ničeho, dostal se do prodlení celkem se třemi splátkami, a to počínaje již tou první. Žalobkyně tak má právo jak na vrácení poskytnuté jistiny ve výši [částka], tak na smluvní úrok ve výši 22,24 % ročně, který v souladu s ust. § 122 odst. 4 spotř. z. požadovala za období prvních 90 dní po zesplatnění úvěru ([částka] x 90 = [částka]) a následně jej ve shodě s daným ustanovením požadovala ve výši 11,50 % ročně (od [datum]). Nárok má rovněž na 3 x [částka] za upomínky a 3 x [částka] coby smluvní pokuty za prodlení se splátkami. Konečně má rovněž nárok na smluvní pokutu počítanou z prodlené částky ve výši 0,1 % denně ode dne po zesplatnění ([datum]) do [datum] tedy ([částka] x 0,001 x 48 dní = [částka]), neboť i tato byla platně mezi stranami sjednána a došlo k naplnění její hypotézy. Konečně, jelikož je žalovaný v prodlení se splněním svých závazků, má žalobkyně podle § 1970 o. z. nárok rovněž na zákonný úrok z prodlení s jistinou od data zesplatnění do zaplacení. Jelikož k prodlení došlo v druhém pololetí roku 2025, výše zákonného úroku činí 11,50 % ročně. Soud stanovil lhůtu pro zaplacení nároku žalobkyně v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.23. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], dále na odměnu právního zástupce žalobkyně ve výši celkem [částka] za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši [částka] za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem [částka] ([částka] za jeden úkon podle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem [částka]. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.24. Povinnost žalobkyně doplatit částku [částka] na soudním poplatku je dána tím, že soud nevydával v řízení platební rozkaz, tudíž soudní poplatek nečiní 4 % předmětu řízení podle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.) ale 5 % podle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku, kdy tento postup se podává z položky 2 odst. 2 sazebníku. Jelikož žalobkyně již zaplatila na soudním poplatku částku [částka], zbývá jí doplatit právě [částka].