Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem v částce [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce [částka], s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] měsíčně, splatných vždy k 21. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při prodlení byť i s jedinou z takto stanovených splátek.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku ve výši 12,93 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] měsíčně, splatných vždy k 21. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při prodlení byť i s jedinou z takto stanovených splátek.
Odůvodnění
1. Návrhem na zahájení řízení doručeným soudu (původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1, kde byla tato věc před jejím postoupením Okresnímu soudu v Přerově projednávána pod sp. zn. 68 C 1298/2020) dne 15. 5. 2020 (a to ve znění po upřesnění a doplnění návrhu na zahájení řízení provedeného podáními žalobkyně ze dne [datum]) učinila žalobkyně předmětem tohoto řízení peněžité nároky vůči žalované (s příslušenstvím), které byly na žalobkyni dle jejích tvrzení postoupeny ze společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále tato obchodní společnost již jen jako„ banka“). Konkrétně pak smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi bankou a žalobkyní dne [datum]. Šlo konkrétně o peněžité nároky s příslušenstvím z mezi bankou (jako věřitelem) a žalovanou (jako dlužníkem) uzavřené smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru z [datum] [číslo] (a uzavřené dle žalobkyně po řádném prověření úvěruschopnosti žalované ze strany banky), kterou se banka zavázala žalované poskytovat i opakovaně jako úvěr finanční prostředky do limitu [částka] a žalovaná tento úvěr bance za danou smlouvou vymezených podmínek (včetně sjednaného úroku, sjednaných bankovních poplatků) splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % čerpaného úvěru. Když ale žalovaná naplnila podmínky definované v uvedené smlouvě jako její porušení (na úvěr uhradila totiž pouze dne [datum] částku [částka] a nadto překročila sjednaný limit úvěru [částka]), a když pro tento případ daná smlouva zakládala právo banky závazky žalované z této smlouvy předčasně zesplatnit, banka tohoto práva využila přípisem z [datum], odeslaným žalované bankou dne [datum] Ani po jeho obdržení ale žalovaná bance (a později ani žalobkyni) na uspokojení závazků z dané smlouvy ničeho neuhradila, a proto se žalobkyně obrátila návrhem v této věci na soud. Konkrétně pak po žalované požadovala žalobkyně z uvedeného smluvního titulu zaplatit:
-) čerpanou, ale nesplacenou jistinu úvěru [částka],
-) smluvené, ale žalovanou bance neuhrazené bankovní poplatky v částce celkem [částka] ([částka] za každou z upomínek zaslaných žalované ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [částka] za každý případ přečerpání úvěrového rámce ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]),
-) kapitalizovaný smluvní úrok v částce [částka] (z částky nesplacené úvěrové jistiny [částka] při smluvní úrokové sazbě 22,68 % ročně a za období od [datum] do [datum]),
-) smluvní úrok ve smluvní úrokové sazbě 22,68 % ročně z nesplacené úvěrové jistiny [částka] od [datum] do zaplacení,
-) úrok z prodlení v zákonné úrokové sazbě 9,75 % ročně z nesplacené úvěrové jistiny [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila u jednání konaného ve věci dne [datum] tak, že si je vědoma žalobou proti ní uplatněného dluhu a požádala soud o možnost tento splatit ve splátkách v částce 500- [částka] měsíčně. Tuto žádost žalovaná odůvodnila tím, že se po uzavření předmětné smlouvy o úvěru dostala do finanční tísně, kdy jí byl snížen příjem z invalidního důchodu z částky přes [částka] na asi [částka] měsíčně (pro změnu stupně přiznaného stupně invalidity z III. na I.), a dále tím, že si v současné době konečně zajistila brigádu (úklid), ze které očekává příjmy, které by jí zajistily možnost žádanými splátkami dluh k žalobkyni uhradit.
3. Soud po provedeném dokazování (prostřednictvím dále označených důkazů) zjistil z provedených důkazů následující skutečnosti, resp. na jejich podkladě učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná uzavřela s bankou (vlastnoručním podpisem návrhu smlouvy) dne [datum]„ Smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty (spotřebitel)“, ve které její smluvní strany sjednaly zejména následující. Smlouvou se banka zavázala, že po splnění sjednaných podmínek poskytne ve prospěch žalované peněžní prostředky do výše úvěrového rámce [částka] a žalovaná takto poskytnuté peněžní prostředky bance vrátit, a zaplatit úroky (22,68 % ročně z od banky čerpaných finančních prostředků) sjednané poplatky (mj. i ty žalobou žádané) a dále plnit veškeré sjednané smluvní povinnosti (čl. I.6 smlouvy). Mezi ty spadala povinnost k řádnému a včasnému splácení čerpaných finančních prostředků a dalších plateb, a to prostřednictvím pravidelných sjednaných měsíčních splátek (a které mohly při sjednaných parametrech úvěru dosahovat částky do [částka] měsíčně). Smlouva byla uzavřena po tom, co banka řádně prověřila úvěruschopnost žalované z informací získaných k poměrům žalované přímo od žalované, kteréžto banka také ověřila z dalších zdrojů (z tehdy vedeného a bankou rovněž běžného účtu žalované). Z těchto je relevantní, že banka vyšla z prohlášení o žalované o tom, že nemá žádné další splátky (závazky), že je svobodná a bezdětná a žijící u rodičů (což žalovaná potvrdila i při své účastnické výpovědi). Soud to má pak za zjištěné rovněž z listinných důkazů provedených u jednání (zejména žádosti žalované o předmětný úvěr). Z té se pak podávalo i to, že banka vyšla při prověřování úvěruschopnosti žalované z příjmu žalované z invalidního důchodu v částce cca. [částka] měsíčně, kdy tento údaj měla za ověřený právě z jí o žalované známých skutečností (z údajů o pohybech na běžném účtu žalované vedeného tehdy bankou). Žalovaná se pak čerpáním úvěru dostala přede dnem [datum] do debetu přesahujícího ve smlouvě sjednanou maximální výši [částka] a od uzavření předmětné smlouvy do [datum] uhradila na sjednané pravidelné měsíční splátky toliko dne [datum] částku [částka] (to má soud za zjištěné z úvěrové historie daného úvěru). Tím byly naplněny v předmětné smlouvě o úvěru sjednané podmínky pro využití práva banky závazky žalované z dané smlouvy předčasně zesplatnit, čehož banka využila přípisem odeslaným žalované dne [datum] a tím veškeré platební závazky žalované k bance z dané smlouvy předčasně a k [datum] zesplatnila. To má soud za zjištěné z předmětné smlouvy (jde-li o ujednání o podmínkách a právu tyto závazky zesplatnit), a z daného přípisu banky o předčasném zesplatnění a dokladu o jeho odeslání žalované na adresu jejího tr. bydliště (jde-li o využití tohoto práva banky). Ke dni vyhlášení tohoto rozsudku pak byly žalované v souladu s obsahem předmětné smlouvy také bankou v žalobě tvrzených dnech a za smlouvou sjednaných podmínek naúčtovány i veškeré žalobou nárokované bankovní poplatky v částce celkem [částka], a výše žalovanou čerpané (ale nesplacené jistiny úvěru) činila (i při zohlednění splátky [částka] z [datum]) [částka]. To soud zjistil opět z historie úvěrového účtu. Z účastnické výpovědi žalované vzal soud konečně za zjištěné, skutečnosti, kterými žalovaná odůvodnila svoji žádost o splátky, a dále to, že i v současnosti stále žije u rodičů, a je svobodná, bezdětná. Jiný příjem, než z invalidního důchodu (cca. [částka] měsíčně) v současnosti stále nemá, a to i přes skutečnost, že si dlouhodobě hledala aktivně zaměstnání. To se jí povedlo prakticky až bezprostředně před jednáním v této věci. Své současné příjmy žalovaná využívá toliko na zajištění svých základních potřeb a na příspěvek rodičům na bydlení. Z přípisu banky žalované z [datum] (ve spojení s dokladem o jeho odeslání žalované z [datum]) soud konečně zjistil, že sama banka jako postupitel z žalobkyní v žalobě tvrzené smlouvy o postoupení pohledávek žalované zaslala dne [datum] oznámení o postoupení předmětné pohledávkyna žalobkyni.
4. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen jako „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle věty první § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 122 odst. 4 z.č. 86/2016 Sb. ve znění platném a účinném od 24. 4. 2020, platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
10. Podle § 1879 a 1880 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Po aplikaci cit. zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud předně vzal za prokázané, že veškeré žalobou uplatněné pohledávky s příslušenstvím (s výjimkou příslušenství, ohledně kterého soud žalobu ve výroku č. II tohoto rozsudku zamítl), byly postoupeny na žalobkyni, která tak ohledně nich byla v tomto řízení aktivně věcně legitimována. Tento právní závěr soud přijal na podkladě provedených důkazů, kterými bylo prokázáno to, že sama banka jako postupitel (z žalobkyní tvrzené smlouvy o postoupení pohledávek) žalované zaslala dne [datum] oznámení o postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Dále soud uzavřel, že banka před uzavřením předmětné smlouvy s žalovanou splnila své povinnosti plynoucí pro ni z §§ 86 a 87 z.č. 257/2016 Sb., když získala dostatek podkladů a informací k přijetí závěru o tom, že žalovaná bude moci ze svého tehdejšího pravidelného příjmu [částka] při svých běžných výdajích (podávajících se nepochybně i z běžného účtu žalované, který banka tehdy vedla) své z dané smlouvy vznikající platební závazky v řádech stovek korun měsíčně hradit. Samotnou smlouvu banky a žalované z [datum] pak soud s ohledem na její zjištěný obsah posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. a zároveň jako smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu z.č. 257/2016 Sb., a to neboť byla uzavřena mezi bankou a žalovanou jako spotřebitelem. Z úvěrové historie se pak podávalo, že žalovaná z úvěru čerpaných prostředků neuhradila ke dni vyhlášení tohoto rozsudku [částka], přičemž vrátit poskytnutý úvěr je primární povinností dlužníka z tohoto smluvního typu. Pokud se tato povinnost žalované stala (stejně jako smluvní povinnost uhradit žalované v souladu se smlouvou naúčtované poplatky [částka]) za smlouvou sjednaných podmínek splatnou již k [datum], byla žaloba posouzena co do částky [částka], jako zcela důvodná.
12. Žalovaná je proto s oporou v § 1968 a 1970 o.z. od [datum] se splněním povinnosti vrátit jistinu daného úvěru v prodlení a věřiteli (resp. žalobkyni jako tomu, na koho byla práva věřitele převedena postoupením pohledávky) proto za dobu trvání prodlení s úhradou nesplacené jistiny úvěru přísluší i právo na zákonný úrok z prodlení. Ten žalobní žádání nepřesahovalo ani co do doby prodlení, ani co do sazby zákonného úroku z prodlení, a soud proto žalobě vyhověl i co do částky [částka] a co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
13. Z § 2395 a násl. o.z. plyne rovněž právo věřitele z úvěrové smlouvy na v ní sjednaný smluvní úrok, který činil dle zjištění soudu v daném případě 22,68 % ročně. Tento typ příslušenství je pak žalovaná povinna platit až do vrácení úvěrové jistiny, kdy proto žalobě opět nebránilo ničeho vyhovět jako důvodné na požadovaném kapitalizovaném smluvním úroku v částce [částka] za v žalobě vymezenou dobu (kdy žalovaná stále částku [částka] na jistině úvěru dlužila, což ostatně platí až do okamžiku vyhlášení tohoto rozsudku). Ze stejných důvodů je pak žaloba důvodná i ohledně úroku 22,68 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. Počínaje dnem [datum] je ale s ohledem na naplnění podmínek od tohoto dne účinné právní úpravy (§ 122 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb.) žalobkyně oprávněna na smluvním úroku požadovat po žalované toliko smluvní úrok v sazbě zákonného úroku z prodlení, a tedy ve výši 9,75 % ročně. Proto soud s účinností od [datum] žalobě na smluvním úroku vyhověl právě toliko co do smluvního úroku ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] a ve zbývající části tohoto typu smluvního příslušenství žalobu jako nedůvodnou zamítl (to ve výroku č. II tohoto rozsudku).
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a toliko v nepatrné části neúspěšné žalobkyni přiznal proti žalované plnou náhradu nákladů řízení, které žalobkyně vynaložila k uplatnění svého práva u soudu účelně. Takové náklady řízení žalobkyně představují náklady žalobkyně na soudní poplatek ve výši [částka], náklady na odměnu advokáta žalobkyně (z punkta [částka]) za právní služby odpovídající 2,5 úkonům právních služeb podle ust. § 7, 8 odst. 1 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (za sepis žaloby, včetně jejích upřesnění a doplnění na výzvy soudu stran skutečností, které byla žalobkyně povinna vylíčit již v žalobě dle § 79 odst. 1 o.s.ř., za předžalobní výzvu bez základního právního a skutkového rozboru věci a za převzetí a přípravu zastoupení) v celkové výši [částka], náhrada hotových výdajů advokáta spojených s uvedenými třemi úkony jeho právních služeb [částka] (3 x [částka]) dle ust. § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále mezi účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně spadá i náhrada za 21 % DPH z na náhradě nákladů řízení žalobkyně přiznaných částek (s výjimkou soudního poplatku), a to dle § 137 odst. 1 o.s.ř., tedy částka [částka]. Celkové účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně proto tvoří částka [částka]. Tuto částku soud proto žalované uložil žalobkyni na náhradě nákladů řízení zaplatit a dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně. Soud pak vyhověl žádosti žalované o splátky, které stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k poměrům žalované tak, aby byl celkový dluh s příslušenstvím splněn ještě v přijatelné době. Při úvaze, zda splátky žalované povolit soud přihlédl k jejímu zdravotnímu stavu, k tomu, že dluh nepopírá, aktuálně se jej snaží řešit zajištěním dalšího příjmu ke svému invalidnímu důchodu, a konečně i k tomu, že důvodem, pro který se žalovaná do prodlení dostala, byl její zdravotní stav a s ním i spojená změna v jejích pravidelných příjmech. Za neodůvodněné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele soud stanovené splátky nepovažuje, když pokud je bude žalovaná plnit řádně a včas, dojde k uspokojení celé pohledávky i s příslušenstvím ještě v relativně krátké době. Nadto nelze odhlédnout od zjevných rozdílů v ekonomické síle obou stran tohoto řízení a i od negativních důsledků spojených s neprodleným výkonem rozhodnutí do sféry žalované spotřebitele – který by byl za daných okolností spojen s neprodleným vymáháním celé dlužné částky.