Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V celém zbývajícím rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit další částku [částka] a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit [stát] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši [částka] na účet Okresního soudu v [adresa] -[číslo], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku [e-mail] pomocí klientského profilu a dvoufaktorového ověření, se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše [částka] s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázala poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne [datum] a konec kreditového rámce měl nastat dne [datum]. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě informací od žalovaného, včetně pravidelných měsíčních příjmů a výdajů, přičemž příjmy ověřila. Rovněž žalobkyně prověřovala žalovaného v registrech, konkrétně centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru hledaných osob, registru politicky aktivních osob a výpisu katastrálního rejstříku, dále sankčních seznamů a interních registrů. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla e-mailem ze dne [datum] a žalovaný se tak do prodlení dostal dne [datum] s úhradou celého úvěru. Žalobkyně nyní po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu [částka], poplatek vyplacení tranší úvěru [částka] (poplatek 1,99 % z vyplacené tranše úvěru), poplatek za službu „Presto“ ve výši [částka], poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši [částka], kapitalizovaný smluvní úrok [částka] (smluvní úrok 0,98 % denně z nesplacené části úvěru v neuvedené výši a za neuvedenou dobu), smluvní pokutu [částka] (smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny, ohledně které se žalovaný dostal do prodlení v neuvedené výši za dobu od [datum] do [datum]) a dále úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu.
3. Z listiny označené jako Všeobecné obchodní podmínky platné ode dne [datum] soud zjistil, že v bodě 5.14 je popsáno pořadí, v jakém se z provedených splátek umořují jednotlivé složky dlužné částky tak, že nejprve se umoří úroky, následně splatné poplatky, pak jistina. Z bodu 1.30 soud zjistil, že splatnost dané denní splátky nastává 29. dne po jejím výpočtu.
4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že jejími stranami jsou žalobkyně a žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše [částka], žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím splatit v pravidelných denních splátkách, které je možno hradit kdykoli od jejich výpočtu do jejich splatnosti (29. den po výpočtu). Sjednán byl pak dále úrok v denní výši 0,983 %, splatnost první splátky [datum], poplatek za vyplacení tranše 1,99 % z čerpané částky, a dále celá řada sankcí pro případ prodlení žalovaného. Soud rovněž zjistil, že účet č. [IBAN] je účtem žalovaného. Ze smlouvy také soud zjistil, že poplatek za službu „[název] “ činí [částka] za každou tranši, při jejíž výplatě je služba aktivována. Poplatek za službu „[název] “ činí [částka].
5. Z listiny označené BankID výpis soud zjistil, že jde o listinu vyhotovenou žalobkyní, dle které je účet č. [IBAN] účtem žalovaného. Dále zde eviduje jméno, email, telefon a adresu, jakožto i další údaje žalovaného.
6. Z listiny nazvané Výpis o posouzení úvěruschopnosti se podává, že žalobkyně počítala s výší ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši [částka]. Dále pak s měsíčními výdaji na půjčky ([částka]), na bydlení ([částka]) a pak dalšími výdaji, které dělí na nezbytné ([částka]) a zbytné ([částka]). V téže listině pak uvádí tzv. vypočítané minimální výdaje [částka] (z listiny se nepodává, jak byly tyto vypočítány). Disponibilní příjem je určen [částka] a posouzení úvěruschopnosti je označeno jako „úspěšné“.
7. Z listiny nazvané Identifikované příjmy soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím bankovního výpisu identifikovala příjmové transakce na účtu č. [IBAN] za leden [rok] a [IBAN] za období od [datum] až [datum]. Z těchto určila výši ověřeného čistého měsíčního příjmu [částka]. U těchto plateb není uvedeno, z jakého důvodu a z jakého účtu byly žalovanému zaslány. Co se výdajů týče, ty se z výpisu nepodávají, rovněž se nepodává zůstatek účtu.
8. Z listiny nazvané Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že na účet č. [č. účtu] byla vyplacena dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, a dne , datum[částka] částka, .
9. Z listiny nazvané Předpis denních splátek soud zjistil, že v této je uvedena výše úroků, poplatků a celková výše jednotlivých denních splátek od [datum] do [datum]. Zejména soud zjistil, že od [datum] je počítán jak úrok, tak poplatek ve výši [částka] denně.
10. Z listiny nazvané Údaje o Poskytovateli úvěru soud zjistil, že tato shrnuje informace již výše zjištěné ze smlouvy o úvěru, coby poskytnutá částka je zde uvedeno [částka], u které je uvedeno, že tato částka odpovídá výši kreditního rámce.
11. Z listiny nadepsané Prodlení v délce 91 dní soud zjistil, že touto byla dne [datum] s okamžitou platností vypovězena smlouva o půjčce s odůvodněním, že nejstarší neuhrazená splátka je k dnešnímu dni 91 dní po splatnosti. Celková dlužná částka byla vyčíslena částkou [částka].
12. Z listiny nazvané Výzva k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně v ní vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení, do tří dnů. Výzva je z [datum].
13. Z potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně podala dne [datum] zásilku adresovanou žalovanému.
14. Z listin nazvaných Informace pro spotřebitele a Souhlas se zpracováním osobních údajů soud neučinil pro věc rozhodných zjištění. Z listiny nadepsané Obecné principy a posuzování a filozofie Společnosti soud zjistil obecná prohlášení žalobkyně o jejích postupech coby řádného poskytovatele úvěrů, který řádně posuzuje úvěruschopnost.
15. Ze sdělení spol. [právnická osoba]. ze dne [datum] (č. l. 15) soud zjistil, že dne [datum] bylo z účtu žalobkyně na účet žalovaného č. [č. účtu] vyplaceno [částka], dne [datum] pak [částka] a dne [datum] dalších [částka].
16. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný od žalobkyně na základě dohody označené jako Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] obdržel žalovaný převodem na účet peněžní prostředky v celkové výši [částka] a zavázal se je vrátit v denních splátkách, ujednán byl denní úrok 0, 983 %, a celá řada poplatků v neprospěch žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. Žalobkyně před uzavřením dohody a před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému zjišťovala majetkové poměry žalovaného z vyplněného dotazníku a z výpisu z účtu. Žalobkyně nikterak nezkoumala důvod či původ jednotlivých příjmů žalovaného (z výpisu nelze seznat, zda jde o mzdu, výhry z hazardu nebo jiné čerpané úvěry). Žalobkyně dále nijak neověřovala výdaje žalovaného a tyto určila dvěma na sobě nezávislými metodami. V první dospěla k výdajům [částka] (půjčky, bydlení a nezbytné výdaje) + [částka] zbytných výdajů, v druhé bez dalšího uvedla částku [částka] jako minimální výdaje.
17. Sama žalobkyně uvedla, že dne [datum] splatil žalovaný na jistinu částku [částka], žalovaný tedy dne [datum] musel splatit všechny t. č. již vypočtené splátky (ať již splatné, či nesplatné) minimálně co do výše vypočtených úroků a poplatků. Podle bodu 5.14 VOP totiž splátky budou použity nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. Žalovaný čerpal prvních [částka] dne [datum]. Úrok z této částky tak činil [částka] ke dni [datum]. Dále žalovaný čerpal [částka] dne [datum]. Úrok z této částky tak činil [částka] ke dni [datum]. Konečně žalovaný čerpal dne [datum] částku [částka]. Úrok z této částky pak činil [částka] ke dni [datum]. Celkem tedy jen na úrocích zaplatil žalovaný [částka] (jinak by nemohlo dojít k započtení na jistinu, jak uvádí žalobkyně). Soud dále uzavřel, že poplatek za službu [název] “ byl účtován od první denní splátky po [částka] denně. Ke dni [datum] tedy činil [částka]. Tento musel být plně uhrazen, aby mohlo dojít k započtení na jistinu. Konečně dlužný poplatek za službu „[název] “ činí dle žalobkyně [částka]. Dle smlouvy však je jeden tento poplatek [částka]. Tři poplatky (platí se jeden za každou aktivaci při výplatě tranše, byly vyplaceny tři tranše) pak [částka]. Z toho se podává, že na tento poplatek muselo být žalovaným uhrazeno [částka]. Celkem tedy žalovaný uhradil na úrocích a poplatcích minimálně [částka] a na jistině, dle tvrzení žalobkyně dalších [částka]. Celkem tedy soud vzal za prokázané, že žalovaný uhradil žalobkyni [částka], vycházeje z tvrzení samotné žalobkyně ve spojení s prokázaným způsobem započítávání splátek na jednotlivé sjednané závazky (úroky, poplatky, jistina).
18. Výše popsaný skutkový stav následně soud posoudil takto. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a to prostředky komunikace na dálku. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
19. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně pouze obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána na základě žalovaným uvedených informací a lustrací v databázích, k tomu žalobkyně doložila listinu obsahující informace o žalovaném a výpis z jeho účtu. Soud proto musí uzavřít, že už z předložených listin je naprosto zřejmé, že žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně měla v dotazníku poznačeny příjmy žalovaného jako čisté ověřené příjmy, ale z výpisu z účtu ve formě, jaký měla k dispozici se nijak nepodává, které z přijatých plateb tvoří skutečně příjem žalovaného a které jsou např. čerpaným úvěrem. Není tedy vůbec zřejmé, na základě jakého ověření dospěla žalobkyně k číslu příjmů, se kterým dále pracovala. Z výpisů z účtu, které měla žalobkyně k dispozici, se rovněž podává, že tyto obsahují toliko příjmy žalovaného. Soudu není vůbec zřejmé, proč žalobkyně, když měla k dispozici údaje z účtu žalovaného, se nezabývala rovněž výdaji, zůstatkem a povahou a s tím spojenou pravidelností a udržitelností příjmů žalovaného. Bez těchto informací a vycházeje toliko z příjmů účtu, nelze např. rozlišit úspěšného drobného podnikatele od chorobně závislého gamblera či spotřebitele v dluhové pasti (ačkoli jejich úvěruschopnost se zcela zjevně liší). O naprosté absenci odborné péče při posuzování výdajové stránky žalovaného ze strany žalobkyně pak svědčí bez dalšího to, že počítala s [částka] výdajů na půjčky, [částka] na bydlení a toliko [částka] na nezbytné výdaje. Tato částka je násobně nižší, než i jen existenční minimum, a i laikovi je naprosto zřejmé, že jde o částku nepřiměřeně nízkou. Žalobkyně přitom je profesionálem na poli finančních služeb a vyhodnocování úvěruschopnosti patří k její každodenní činnosti. Žalobkyně tedy ověření a posouzení úvěruschopnosti žalovaného sice tvrdila, ale rozhodně ho řádně neučinila, o čemž soud po provedeném dokazování nemá žádných pochyb. S ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
20. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřené ceny peněz, která je vyjádřena úrokem 0,983 %, ke kterému se přidávají v neprospěch žalované sjednané poplatky a smluvní pokuty. Úroky takto vysoké (stovky procent ročně) jsou mimo vší pochybnost ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
21. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku [částka]. Jak popsáno výše, ze samotných tvrzení žalobkyně spolu s provedenými důkazy bylo zjištěno že žalovaná uhradila žalobkyni částku [částka]. Z toho se podává, že žalovaný se na žalobkyni bezdůvodně obohatil v rozsahu rozdílu těchto částek, tedy [částka]. Soud jej tedy výrokem I povinoval k zaplacení právě této částky žalobkyni.
22. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] v [adresa], pobočka v [město] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
23. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla.
24. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly a procesně neúspěšnější žalobkyně právo na náhradu nákladů nemá.
25. Povinnost žalobkyně doplatit částku [částka] na soudním poplatku je dána tím, že soud nevydával v řízení platební rozkaz, tudíž soudní poplatek nečiní 4 % z předmětu řízení podle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.) ale 5 % podle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku, kdy tento postup se podává z položky 2 odst. 2 sazebníku. Jelikož žalobkyně již zaplatila na soudním poplatku částku [částka], zbývá jí doplatit právě [částka].