Výrok
I. Manželství [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], narozené [rodné přijmení] [Datum narození manželky], a [jméno FO], narozeného dne [Datum narození manžela], uzavřené dne [datum] před [název] [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Účastníci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit [stát] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši [částka] na účet Okresního soudu v [adresa] -[číslo], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, neboť společnému návrhu na rozvod manželství bylo vyhověno ve smyslu § 395 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „z. ř. s.“).
2. Předmětem řízení je společný návrh manželů na rozvod manželství uzavřeného dne [datum] před [název] [adresa].
3. Na základě provedených listinných důkazů a výslechu obou účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [název] [adresa]. Manželé nemají žádné společné nezletilé děti. Dne [datum] se manželé písemně dohodli na vypořádání vzájemných majetkových poměrů, ve kteréžto dohodě uvedli, že po dobu trvání manželství nenabyli žádné společné jmění manželů a prohlásili, že vůči sobě nemají žádné nevyrovnané majetkové či finanční závazky, přičemž podpisy obou účastníků na této dohodě jsou úředně ověřeny. Ode dne [datum] sjednali pro sebe formou notářského zápisu manželé režim oddělených jmění, čímž jejich společné jmění zaniklo. Oba přitom shodně prohlásili, že ode dne [datum] do [datum] žádného majetku do společného jmění nenabyli. Manželé spolu nikdy v době trvání manželství nebydleli a nevedli společnou domácnost, intimně se nestýkají, panují mezi nimi dlouhodobé neshody, problémy ve vzájemné komunikaci a oba považují manželství za nenávratně rozvrácené, přičemž ani jeden z manželů nemá zájem na obnovení manželského soužití. Návrh na rozvod byl podán soudu dne [datum].
4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
5. Podle ustanovení § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z.
6. Podle ustanovení § 757 odst. 1 písm. a) o. z., nadepsaného „smluvený rozvod“, podají-li manželé návrh společný a je-li zjištěno shodné tvrzení manželů o rozvratu manželství a o záměru dosáhnout rozvodu, platí, že jsou podmínky podle § 755 odst. 1 splněny, pokud (mj.) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok.
7. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Tím byly splněny podmínky rozvodu manželství podle § 755 odst. 1 o. z a soud tak manželství rozvedl výrokem I. tohoto rozsudku. Jelikož žádný z manželů netvrdil skutečnosti bránící rozvodu manželství, soud podle § 756 o. z. zjišťoval toliko existenci, nikoli již příčiny rozvratu manželství. Rozhodnutí o tzv. smluveném rozvodu, tedy rozvodu při splnění všech podmínek uvedených v § 757 o. z. bránila nedostatečná délka trvání manželství. Manželství účastníků trvalo ke dni zahájení řízení o rozvod cca tři měsíce ([datum] až [datum]), nikoli jeden rok, jak vyžaduje § 757 odst. 1 písm. a) o. z.
8. Jelikož nešlo o smluvený rozvod ve smyslu občanského zákoníku, soudní poplatek nečiní [částka] podle položky 4a písm. a), ale [částka] podle položky 4a písm. b) sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). To, že soudní poplatek je vázán na to, o jakém rozvodu je rozhodováno a nikoli na to, jaký rozvod je účastníky navrhován, lze vyložit z § 10 odst. 6 z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, upravujícího vrácení poplatku v opačném případě. Soud tak výrokem III. tohoto rozsudku uložil oběma účastníkům společně a nerozdílně zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka], tedy ve výši rozdílu mezi již jimi zaplacenými [částka] a zákonnou výší soudního poplatku za rozvod, který není rozvodem smluveným, [částka].
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 z. ř. s., neboť okolnosti případu neodůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků, přičemž ani jeden z manželů náhradu nákladů řízení nepožadoval.