Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky].
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit [stát] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši [částka] na účet [právnická osoba] v [adresa] -[číslo], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o úvěru uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku [e-mail], na které se žalovaný zaregistroval, zadal své údaje a akceptoval text smlouvy, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převodem na účet dne [datum] ve dvou platbách částku celkem [částka]. Žalovaný měl poskytnuté prostředky vrátit nejpozději dne [datum]. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr za užití jeho výpisu z účtu a služby [název] a lustrací žalovaného ve veřejných registrech. Pohledávka z řečené smlouvy pak byla postoupená ze spol. [právnická osoba]. na spol. [právnická osoba]., a následně ze spol. [právnická osoba]., na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Z dvojice listin nazvaných potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že na účet č. [č. účtu] byla odeslána dne , datum[částka] částka, také částka [částka] z účtu společnosti [právnická osoba].
4. Ze sdělení [právnická osoba]. na č. l. 19 soud zjistil, že účet č. [č. účtu] patřil od [datum] do [datum] žalovanému a byly na něj připsány platby ve výši [částka] ([datum]) a [částka] ([datum]), z účtu [č. účtu].
5. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že dle ní spol. [právnická osoba]., měla poskytnout žalovanému úvěr až do [částka], a žalovaný měl úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 457,50 % ročně v 24 měsíčních splátkách. Smlouva obsahovala také ujednání o dalších poplatcích a smluvní pokutě.
6. Z listiny označené jako [číslo] soud zjistil, že spol. [právnická osoba] e-mailem žalovanému na adresu [e-mail] informovala žalovaného o zahájení předčasné splatnosti smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], žalovaný dne [datum] (datum e-mailu) dlužil [částka] na jistině a [částka] na úrocích.
7. Z fotografie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že tuto měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici.
8. Z listiny nazvané Smlouva o postoupení pohledávek uzavřené mezi spol. [právnická osoba]. (nový název spol. [právnická osoba]. – pozn. soudu) a spol. [právnická osoba]., a její přílohy (listiny nazvané Seznam) soud zjistil, že touto spol. [právnická osoba]. postoupila na spol. [právnická osoba]., řadu pohledávek specifikovaných v příloze smlouvy, vč. té za žalovaným označené č. úvěrové smlouvy [číslo].
9. Z listiny nazvané Smlouva o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba]., a žalobkyní soud zjistil, že touto [právnická osoba]., postoupila řadu pohledávek, vč. té za žalovaným označené č. úvěrové smlouvy [číslo], na žalobkyni.
10. Z listiny nazvané oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že touto spol. [právnická osoba]. informovala žalovaného o postoupení pohledávky přes spol. [právnická osoba]. na žalobkyni a vyzvala jej k plnění žalobkyni.
11. Z listiny výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby.
12. Z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] podal zásilku k poštovní přepravě dne [datum] na adresu žalovaného.
13. Z listiny nazvané [název] soud zjistil, že tato obsahuje údaje o účtu žalovaného č. [hodnota], dle kterých je zůstatek na účtu [částka], poslední záznam je v těchto údajích o platbě dne [datum]. Soud z tohoto zjistil, že jen v září roku [rok] jsou tu platby spojené s dalšími závazky žalovaného ze smluv o spotřebitelském úvěru s nebankovními poskytovateli těchto úvěrů, a to se spol. [právnická osoba]. ze dne [datum] ve výši [částka], téhož dne byla provedena platba ve výši [částka] s pozn. „spl. úv“ (zřejmě splátka úvěru – pozn. soudu). Jsou zde rovněž platby za hazard dne [datum], [datum] (toho dne v tisícových řádech), pak je tu záznam o zablokovaných platbách z téhož dne rovněž v řádech desítek tisíc, [datum] je zde záznam o zápůjčce ve výši [částka] od spol. [právnická osoba]., dne [datum] je zde rovněž záznam o příjmu ze mzdy ve výši [částka], téhož jsou zde rovněž výdaje za hazard a opět v tisícových řádech (jde o desítky plateb). Dne [datum] jsou zde rovněž výdaje za hazard a opět v tisícových řádech. Další záznamy o hazardu jsou z [datum], [datum] (zde jde rovněž o tisíce korun), [datum] (opět tisíce korun), [datum] (opět tisíce korun) a z [datum]. Pravidelné a značné výdaje žalovaného na hazard se podávají i z údajů o platbách za měsíc srpen 2022.
14. Na základě výše uvedených provedených důkazů soud o skutkovém stavu uzavřel, předně tak, že žalobkyně prokázala postoupení pohledávek z právní předchůdkyně žalobkyně přes spol. [právnická osoba]., na žalobkyni Dále je prokázáno uzavření úvěrové smlouvy č. [hodnota]. V této se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému úvěr ve výši [částka] a dohodli se i na podmínkách, za jakých bude žalovaný poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně se zachovala podle uvedené smlouvy a vyplatila na účet žalovaného částku celkem [částka] dne [datum], která došla do dispozice žalovaného co do [částka] téhož dne a co do [částka] dne [datum]. Nebylo prokázáno, že by se dle této smlouvy zachoval i žalovaný a právní předchůdkyni žalobkyně, spol. [právnická osoba]., nebo žalobkyni čehokoli uhradil. Bylo prokázáno, že byl žalovaný před podáním žaloby informován o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzván k úhradě pohledávky. Co se zkoumání úvěruschopnosti týče, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně disponovala výpisem z účtu žalovaného za období bezprostředně předcházející kontraktaci. Nebylo prokázáno tvrzené lustrování žalovaného ve veřejných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Soud k prokázání těchto tvrzení žalobkyni písemně vyzval, o možnost ústního poučení dle § 118a o.s.ř. se připravila svou neúčastí na jednání soudu dne [datum].
15. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení nyní žalované pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
16. Dále soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé.
17. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterého je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace.
18. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. , spisová značka19. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného a musel uzavřít, že nikoli. I kdyby skutečně právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného lustrovala ve veřejných databázích (jak žalobkyně tvrdí, avšak neprokazuje) a v těchto nezjistila negativních zjištění, tak by se v tomto případě nemohlo jednat o posouzení úvěruschopnosti řádné a s odbornou péčí, a to z následujícího důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za období bezprostředně předcházející (několik měsíců) kontraktaci. Z tohoto výpisu tak mohla zjistit nejen příjmy, ale i výdaje a jejich skladbu. Sama žalobkyně ostatně tvrdí, že výpis z účtu byl pro posouzení úvěruschopnosti použit. Z tohoto výpisu z účtu se však podávají výše popsané informace o zcela zjevně nekontrolované hráčské vášni žalovaného, kdy tento měl prakticky denně výdaje na hazard ve výši řádově tisíců korun, ačkoli jeho příjem činil [částka]. Měl také další úvěry v řádech tisíců korun u nebankovních poskytovatelů takových úvěrů a zejména měl na účtu třetí den po připsání měsíční mzdy zůstatek [částka], a to za situace, kdy tato skutečnost jej nijak nevedla ke zdržení se hazardních her. Právní předchůdkyně žalobkyně nemohla, dle názoru soudu, po získání těchto informací, řádně a s náležitou odborností profesionála na poli poskytování finančních služeb uzavřít, že žalovaný je opravdu s to mu poskytnutý úvěr vrátit i s dalšími sjednanými plněními. Pokud tak přesto učinila, jediným logickým vysvětlením je, že neposuzovala úvěruschopnost žalovaného řádně a s odbornou péčí, jak byla ze zákona povinna.20. Soud proto musí uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 spotř. z. a nezkoumala a neposoudila dostatečně úvěruschopnost žalovaného. Spotřebitelský úvěr pak ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. poskytla v rozporu se svou povinností řádně zkoumat úvěruschopnost, proto je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 87 spotř. z. a § 588 o. z.; jedná se přitom o neplatnost absolutní.21. Soud se dále zabýval obsahem smluvních ujednání z hlediska jejich platnosti. Smluvní ujednání smlouvy o úvěru jsou již na první pohled v rozporu s dobrými mravy a zakládají nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku [částka] s úrokem 457,50 % ročně, což je úrok lišící se řádově od úroků v dané době obvyklých. Takové podmínky považuje soud za naprosto nepřijatelné, neboť jimi právní předchůdkyně žalobkyně jednoznačně zneužila své postavení odborníka k vytvoření závislosti žalovaného jako slabší strany a neodůvodněné tím vytvořila nerovnováhu mezi stranami. Tyto podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že právní předchůdkyně žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla (vedle neplatnosti podle § 87 spotř. z.) absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.22. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele.23. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržela částku [částka]. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyni žalobkyně, spol. [právnická osoba]., nebo žalobkyni čehokoli žalovaný plnil. Částka [částka] představuje prokázané bezdůvodné obohacení žalovaného, k jehož zaplacení tak soud žalovaného zavázal výrokem I. Výrokem II. tohoto rozsudku pak soud zamítl žalobu stran všech nároků žalobkyně, které nejsou nevrácenou jistinou.24. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá.25. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek [právnická osoba] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [právnická osoba] v [adresa], pobočka v [město] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.26. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů v poměrné výši dle toho, o kolik její úspěch v řízení ([částka]) převýšil její neúspěch ([částka] – výše nárokovaného úroku ke dni rozhodnutí), tedy ve výši 34,1 % jejích účelně vynaložených nákladů. Za účelně vynaložené náklady řízení pak soud považoval [částka] soudního poplatku, dále odměnu právního zástupce žalobkyně ve výši celkem [částka] za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši [částka] za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem [částka] ([částka] za jeden úkon podle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem [částka]. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech. Oněch 34,1 % z [částka] pak činí [částka].27. Povinnost žalobkyně doplatit částku [částka] na soudním poplatku je dána tím, že soud nevydával v řízení platební rozkaz, tudíž soudní poplatek nečiní [částka] podle položky 2 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.) ale [částka] podle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku, kdy tento postup se podává z položky 2 odst. 2 sazebníku. Jelikož žalobkyně již zaplatila na soudním poplatku částku [částka], zbývá jí doplatit právě [částka].